Rusko očištěno? Profesor analyzoval dopady Muellerovy zprávy a má jasno

Závěry Muellerovy vyšetřovací zprávy se alespoň částečně dostaly na veřejnost skrze čtyřstránkový výtah amerického ministra spravedlnosti a zdá se, že nepadnou žádná další obvinění ohledně možného bránění spravedlnosti americkým prezidentem Donaldem Trumpem, poukazuje profesor Mark Galeotti v komentáři pro server Moscow Times. Expert na Rusko z think tanku Royal United Services Institute dodává, že se nenašel ani žádný důkaz o tom, že Trumpova kampaň byla jakkoliv spojena s ruskou vládou.

Kauza není u konce

Moskva stále není z obliga, jelikož jsou dobře zdokumentovány její aktivity na sociálních sítích i hackerské útoky a podíl na úniku emailů volebního štábu Hillary Clintonové, ale tvrzení, že se Trump spřáhl s Putinem, aby "ukradli" úřad amerického prezidenta, bylo zřejmě vyvráceno, tvrdí odborník. Neočekává však, že by šlo o konec celé kauzy.

Předně, dokud nebude zveřejněna celá Muellerova zpráva, budou zaznívat hlasy, že Trumpem dosazený americký ministr spravedlnosti William Barr mohl výtah sestavit selektivně, aby očistil svého šéfa, míní Galeotti. Dodává, že s ohledem na těsné Trumpovo volební vítězství budou mnozí dál hledat příčiny miliardářova zvolení v ruských zásazích než v jeho pochybné protikandidátce, její chybné předvolební strategii a nespokojenosti se stavem věcí, kterého dokážou demagogové využít.

"Konečně, je faktem, že i bez tajné dohody se Moskva snažila volby ovlivnit," pokračuje profesor. Domnívá se, že Kreml nechtěl, aby Trump zvítězil a ani neočekával, že to je možné, a byl spíše přesvědčen, že prezidentkou se stane Clintonová, která bude usilovat o změnu režimu v Rusku, a tak se jí snažil co nejvíce zkomplikovat situaci, aby měla značné potíže a nepouštěla se do větších dobrodružství.

To byl podle Galeottiho důvod ruské internetové a hackerské kampaně. Podobně jako v mnoha dalších případech - od rozdmýchání povstání v Donbasu po otravu agenta Skripala v Británii - Moskva zřejmě vycházela z předpokladu, že se již nachází v politické válce se Západem a řídila se válečnou logikou, že je lepší zkusit štěstí, než promrhat příležitost, spekuluje expert. Soudí, že výsledek ovšem nebude pro Rusko příznivý a stane se obětním beránkem, na kterého budou svalovány problémy a polarizace v USA.

Poučení z aféry "Russiagate" zní, že ve skutečnosti šlo čistě o americký problém, ve kterém hrály roli prodejnost, populismus, oportunismus a podvody, deklaruje profesor. Připomíná, že Rusové sice tlumočili nabídky své vlády, ale všichni vyšetřovaní lidé z Trumpova okolí byli nakonec shledáni vinnými kvůli lhaní, bránění spravedlnosti a finančním podvodům, přičemž neměli nic společného s kremelskými machinacemi.

Vinit cizího nepřítele je vždy snazší

"Na tom však sotva záleží v záležitosti, která se stala hluboce polarizující a emotivní," píše Galeotti. Poukazuje, že se již objevují hlasy, podle kterých vyšetřovatel Robert Mueller ztratil nervy, případně spolčení přesvědčivě nevyvrátil a nevyloučil možnost, že k němu došlo.

Je totiž vždy snazší vinit hanebného cizího nepřítele, k čemuž dal Kreml zelenou svými otevřenými i tajnými zásahy do voleb, bez ohledu na to, zda ovlivnil jejich výsledek, konstatuje odborník. Očekává, že demokraté v Kongresu se budou snažit odvádět pozornost tímto směrem a vyjadřovat své pobouření, přičemž ani republikáni nebudou vůči Rusku shovívaví, a tak nejsou vyloučeny další sankce či jiná opatření vůči Moskvě.

Podobně jako ruští ultranacionalisté otevírali šampaňské po Trumpově zvolení, i po zveřejnění výtahu Muellerovy zprávy zaznívaly z Moskvy posměšné poznámky, uvádí expert. Domnívá se, že bychom jim neměli přikládat velký význam, protože profesionální ruští diplomaté a bezpečnostní představitelé se po Trumpově volbě oprávněně drželi zpátky, jelikož tušili, že USA přestanou být předvídatelným protivníkem, a stejně tak nejásají ani dnes.       

Americko-ruské vztahy totiž zůstanou rukojmím domácího vývoje v obou zemích, vysvětluje Galeotti. Podotýká, že v USA budou nadále útoky na Moskvu prostředkem útoků na Trumpa jelikož ti, kteří věří, že za veškeré ponížení a neúspěchy může Kreml, nemají důvod změnit názor, zatímco v ruští jestřábi formulující politiku zůstávají přesvědčeni, že probíhá zásadní geopolitický boj o spravedlivé postavení jejich země ve světě a budou veškeré kroky Washingtonu posuzovat touto zkreslující optikou.  

"Trumpovo rozhodnutí uznat izraelskou anexi Golanských výšin je například již některými americkými experty zpochybňováno coby 'dárek' Putinovi, protože Rusové budou zřejmě toto prezentovat jako precedent pro Krym," pokračuje profesor. Vysvětluje, že krok zároveň připoutává Washington více k Izraeli, který se v tichosti stal jedním z klíčových ruských spojenců na Blízkém východě, a tak část odborníků v Moskvě považuje americké rozhodnutí za pokus toto spojenectví oslabit.

Podobně Trumpovy necitlivé a z historického hlediska ignorantské útoky na evropské spojence z NATO kvůli jejich nedostatečným výdajům na obranu nepochybně vytváření transatlantické napětí, které kritici šéfa Bílého domu prezentují jako prospěšné Rusku, uvádí expert. Podotýká, že Moskva naopak toto chápe jako americké práskání bičem, snahu Washingtonu posílit kontrolu nad svými klienty a poukazuje na neustálý nárůst vojenských výdajů NATO.

Muellerova zpráva tedy nepochybně přestavuje velký posun v americké politické občanské válce, ale na rusko-americké vztahy nebude mít zřejmě žádný vliv, jelikož jim vládne vzájemná paranoia, nedůvěra a snaha hledat obětního beránka, shrnuje Galeotti.

Související

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Donald Trump Robert Mueller (exšéf FBI)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy