Brazilská vláda chce měnit učebnice, podle ní nebyla diktatura

"Úlohou ministerstva školství je mimo jiné zpracovávat učebnice tak, aby děti získaly reálnou představu o historii," prohlásil tento týden ministr školství Ricardo Vélez, když vysvětloval, proč vláda chystá "progresivní změny" učebnic.

Podle něj byl 31. března 1964 prezident Joao Goulart zbaven armádními důstojníky úřadu proto, že si to tak přála brazilská společnost. Následujících 21 let vojenských vlád popsal Vélez jako "demokratický režim" udržovaný silou, který byl v té době potřeba.

O que disse ao Valor foi que mudanças poderiam ser realizadas progressivamente, trazendo uma versão mais ampla da História, e só após passar por uma banca de cientistas da área. Doutrinação como foi feito pela esquerda, jamais!

Podobně se opakovaně vyjádřil i bývalý armádní důstojník a nyní prezident Bolsonaro, který je považován za ultrapravicového politika. Podle něj byly vojenské vlády v letech 1964-1985 kvůli rostoucí komunistické hrozbě v Brazílii nutné, aby se zachovaly národní instituce.

Záměr vlády měnit učebnice dějepisu kritizoval například profesor Roberto Romano z univerzity v brazilském Campinas. "Existuje vědecky ověřená historiografie, vytvořená na základě historických dokumentů i svědectví lidí, kteří přežili mučení nebo kteří kvůli pronásledování emigrovali. Je doloženo, že v Brazílii diktatura byla," uvedl Romano.

Proti záměru ministerstva školství se postavil i šéf brazilské asociace vydavatelů učebnic Candido Grangeiro, podle něhož musí každá změna didaktických pomůcek projít širokou akademickou debatou. Uvedl také, že sdružení, které vede, je proti jakékoli změně na základě názorů politiků.

Po armádním puči, který v roce 1964 svrhl levicového prezidenta Goularta, převzal moc generál Humberto Castelo Branco. Ten začal s represemi levicových politiků a zakázal politické strany. Podle vládní komise, která před několika lety zločiny vojenských vlád vyšetřovala, se obětí represí za dvě desítky let stalo 434 osob a tisíce lidí skončily ve vězení.

Před nedávným 55. výročím převratu zrušil prezident Bolsonaro dekret z roku 2011, který zakazoval oslavovat události z dob diktatury, a dal pokyn ministerstvu obrany, aby vojáci výročí převratu oslavili. Tím ale vyvolal protesty v ulicích a vysloužil si i kritiku z OSN.

"Pokusy revidovat historii a promíjet vážné porušování lidských práv musejí úřady i společnost rezolutně odmítnout," uvedl k Bolsonarově pobídce k oslavám puče zvláštní zmocněnec OSN pro udržování historické paměti Fabián Salvioli.

Bolsonaro si vysloužil kritiku také v únoru, kdy veřejně pochválil paraguayského exprezidenta Alfreda Stroessnera (1912-2006), jehož režim je považován za jeden z nejkrvavějších v Latinské Americe. Podle Bolsonara byl Stroessner "státník, který dokonale věděl, co jeho země potřebuje".