Tisíce Venezuelanů po celé zemi vyšly dnes znovu demonstrovat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura, jejíž hospodářská politika způsobila podle opozice i řady expertů v zemi ekonomickou a humanitární krizi. Podle opozičních médií bylo ve městě Maracaibo zraněno po zásahu bezpečnostních složek nejméně 30 lidí. Policie také při manifestacích zatkla několik lidí, včetně dvou poslanců.
Nejvíce zraněných si zatím vyžádal zásah policie proti demonstrantům ve městě Maracaibo, které leží ve státě Zulia. Lidé tam šli manifestovat před sídlo národní energetické společnosti Corpoelec. Venezuelané se totiž v posledních týdnech potýkají se stále častějšími výpadky elektřiny, které provází i přerušování dodávek vody. Kvůli tomu se zavírají také obchody a školy, elektřina chybí i v nemocnicích.
#AHORA GNB detona bombas lacrimógenas para dispersar a manifestantes en Maracaibo, edo. Zulia. Video cortesía #6Abr pic.twitter.com/vaReGw1i4Y
— VPItv (@VPITV) 6. dubna 2019
"Jsem otec rodiny, mám rád své děti, ženu i matku a oni mi je zabíjejí. Radši se nechám zastřelit na demonstraci, než abych umíral v agonii," popsal zoufalou situaci televizi TV Venezuela jeden z demonstrantů v Caracasu. "Kvůli nedostatku léků mi umřela žena. Nechci takovouto Venezuelu, chci Venezuelu svobodnou," uvedl další z účastníků manifestace v metropoli Caracasu.
"Neexistují slova, jimiž bychom mohli vyjádřit, jak trpíme ve státě Zulia. Nemáme elektřinu ani vodu, obchody jsou zavřené," řekla televizi TV Venezuela poslankyně Nora Brachová, než ji policie zadržela. Zatčen byl mimo jiné i poslanec Renzo Prieta.
Dnešní demonstrace svolal stejně jako v předchozích týdnech šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, jehož velká část Venezuelanů i na šest desítek zemí uznává za prozatímního prezidenta. Pětatřicetiletý Guaidó se jím prohlásil z pozice šéfa parlamentu letos 23. ledna, když poslanci odmítli nový mandát prezidenta Madura jako nelegitimní s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Právě transparentní volby jsou jedním z cílů opozice.
11:00 am| Salimos desde la Av. Manaure rumbo al sector Los Tres Platos de Coro con firmeza, por los derechos de todos los venezolanos y en contra de la usurpación que hoy tiene paralizada un país #SoyOperaciónLibertad #6Abr pic.twitter.com/baCWtsfi50
— Eliezer Sirit (@SiritEliezer) 6. dubna 2019
Primárním cílem opozice je ale otevření hranic pro humanitární pomoc, která čeká v Kolumbii a kterou Madurova vláda odmítá do země vpustit, protože ji označuje za americkou intervenci. Spojené státy jsou hlavním podporovatelem venezuelské opozice a snaží se Madura přimět k rezignaci mimo jiné hospodářskými sankcemi. Ty Washington zaváděl postupně na představitele Madurova režimu, letos ale sáhl i k sankcím vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA. Ropa je hlavním zdrojem příjmů Venezuely.
Naposledy v pátek zavedlo americké ministerstvo financí sankce vůči dvěma firmám - se sídlem v Řecku a v Libérii -, které dovážejí venezuelskou ropu na Kubu, a vůči 34 lodím ve vlastnictví PDVSA. "Kuba je jedním z hlavních dovozců venezuelské ropy a za to Caracasu pomáhá mimo jiné vysíláním poradců, vojáků či agentů rozvědky. To vše s cílem, aby Maduro zůstal u moci," zdůvodnily Spojené státy mimo jiné páteční sankce.
Manifestace dnes svolala i Madurova socialistická strana, jejíž příznivci se sešli v Caracasu. Maduro má stále i podporu armády, jejíž část je vládě loajální kvůli obavám z represí. Za Madurem stojí i Rusko, Čína nebo Turecko.
Související

Ve Venezuele se šíří protesty. Lidé mají hlad, vyrabovali obchody i hotel

Analytici odhalují tajemství protestů v Jižní Americe
Demonstrace ve Venezuele , Venezuela , Nicolas Maduro
Aktuálně se děje
před 47 minutami

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války
před 1 hodinou

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý
před 1 hodinou

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk
před 3 hodinami

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává
před 3 hodinami

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky
před 4 hodinami

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze
před 5 hodinami

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem
před 6 hodinami

Výhled počasí do poloviny srpna. Meteorologové řekli, zda se oteplí
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera
14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.
Zdroj: Jakub Jurek