Tisíce Venezuelanů po celé zemi vyšly dnes znovu demonstrovat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura, jejíž hospodářská politika způsobila podle opozice i řady expertů v zemi ekonomickou a humanitární krizi. Podle opozičních médií bylo ve městě Maracaibo zraněno po zásahu bezpečnostních složek nejméně 30 lidí. Policie také při manifestacích zatkla několik lidí, včetně dvou poslanců.
Nejvíce zraněných si zatím vyžádal zásah policie proti demonstrantům ve městě Maracaibo, které leží ve státě Zulia. Lidé tam šli manifestovat před sídlo národní energetické společnosti Corpoelec. Venezuelané se totiž v posledních týdnech potýkají se stále častějšími výpadky elektřiny, které provází i přerušování dodávek vody. Kvůli tomu se zavírají také obchody a školy, elektřina chybí i v nemocnicích.
#AHORA GNB detona bombas lacrimógenas para dispersar a manifestantes en Maracaibo, edo. Zulia. Video cortesía #6Abr pic.twitter.com/vaReGw1i4Y
— VPItv (@VPITV) 6. dubna 2019
"Jsem otec rodiny, mám rád své děti, ženu i matku a oni mi je zabíjejí. Radši se nechám zastřelit na demonstraci, než abych umíral v agonii," popsal zoufalou situaci televizi TV Venezuela jeden z demonstrantů v Caracasu. "Kvůli nedostatku léků mi umřela žena. Nechci takovouto Venezuelu, chci Venezuelu svobodnou," uvedl další z účastníků manifestace v metropoli Caracasu.
"Neexistují slova, jimiž bychom mohli vyjádřit, jak trpíme ve státě Zulia. Nemáme elektřinu ani vodu, obchody jsou zavřené," řekla televizi TV Venezuela poslankyně Nora Brachová, než ji policie zadržela. Zatčen byl mimo jiné i poslanec Renzo Prieta.
Dnešní demonstrace svolal stejně jako v předchozích týdnech šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, jehož velká část Venezuelanů i na šest desítek zemí uznává za prozatímního prezidenta. Pětatřicetiletý Guaidó se jím prohlásil z pozice šéfa parlamentu letos 23. ledna, když poslanci odmítli nový mandát prezidenta Madura jako nelegitimní s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Právě transparentní volby jsou jedním z cílů opozice.
11:00 am| Salimos desde la Av. Manaure rumbo al sector Los Tres Platos de Coro con firmeza, por los derechos de todos los venezolanos y en contra de la usurpación que hoy tiene paralizada un país #SoyOperaciónLibertad #6Abr pic.twitter.com/baCWtsfi50
— Eliezer Sirit (@SiritEliezer) 6. dubna 2019
Primárním cílem opozice je ale otevření hranic pro humanitární pomoc, která čeká v Kolumbii a kterou Madurova vláda odmítá do země vpustit, protože ji označuje za americkou intervenci. Spojené státy jsou hlavním podporovatelem venezuelské opozice a snaží se Madura přimět k rezignaci mimo jiné hospodářskými sankcemi. Ty Washington zaváděl postupně na představitele Madurova režimu, letos ale sáhl i k sankcím vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA. Ropa je hlavním zdrojem příjmů Venezuely.
Naposledy v pátek zavedlo americké ministerstvo financí sankce vůči dvěma firmám - se sídlem v Řecku a v Libérii -, které dovážejí venezuelskou ropu na Kubu, a vůči 34 lodím ve vlastnictví PDVSA. "Kuba je jedním z hlavních dovozců venezuelské ropy a za to Caracasu pomáhá mimo jiné vysíláním poradců, vojáků či agentů rozvědky. To vše s cílem, aby Maduro zůstal u moci," zdůvodnily Spojené státy mimo jiné páteční sankce.
Manifestace dnes svolala i Madurova socialistická strana, jejíž příznivci se sešli v Caracasu. Maduro má stále i podporu armády, jejíž část je vládě loajální kvůli obavám z represí. Za Madurem stojí i Rusko, Čína nebo Turecko.
Související
Ve Venezuele se šíří protesty. Lidé mají hlad, vyrabovali obchody i hotel
Analytici odhalují tajemství protestů v Jižní Americe
Demonstrace ve Venezuele , Venezuela , Nicolas Maduro
Aktuálně se děje
před 41 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák