Tisíce Venezuelanů demonstrují proti vládě. Policie zakročila, mnoho zraněných

Tisíce Venezuelanů po celé zemi vyšly dnes znovu demonstrovat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura, jejíž hospodářská politika způsobila podle opozice i řady expertů v zemi ekonomickou a humanitární krizi. Podle opozičních médií bylo ve městě Maracaibo zraněno po zásahu bezpečnostních složek nejméně 30 lidí. Policie také při manifestacích zatkla několik lidí, včetně dvou poslanců.

Nejvíce zraněných si zatím vyžádal zásah policie proti demonstrantům ve městě Maracaibo, které leží ve státě Zulia. Lidé tam šli manifestovat před sídlo národní energetické společnosti Corpoelec. Venezuelané se totiž v posledních týdnech potýkají se stále častějšími výpadky elektřiny, které provází i přerušování dodávek vody. Kvůli tomu se zavírají také obchody a školy, elektřina chybí i v nemocnicích.

#AHORA GNB detona bombas lacrimógenas para dispersar a manifestantes en Maracaibo, edo. Zulia. Video cortesía #6Abr pic.twitter.com/vaReGw1i4Y

— VPItv (@VPITV) 6. dubna 2019

"Jsem otec rodiny, mám rád své děti, ženu i matku a oni mi je zabíjejí. Radši se nechám zastřelit na demonstraci, než abych umíral v agonii," popsal zoufalou situaci televizi TV Venezuela jeden z demonstrantů v Caracasu. "Kvůli nedostatku léků mi umřela žena. Nechci takovouto Venezuelu, chci Venezuelu svobodnou," uvedl další z účastníků manifestace v metropoli Caracasu.

"Neexistují slova, jimiž bychom mohli vyjádřit, jak trpíme ve státě Zulia. Nemáme elektřinu ani vodu, obchody jsou zavřené," řekla televizi TV Venezuela poslankyně Nora Brachová, než ji policie zadržela. Zatčen byl mimo jiné i poslanec Renzo Prieta.

Dnešní demonstrace svolal stejně jako v předchozích týdnech šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó, jehož velká část Venezuelanů i na šest desítek zemí uznává za prozatímního prezidenta. Pětatřicetiletý Guaidó se jím prohlásil z pozice šéfa parlamentu letos 23. ledna, když poslanci odmítli nový mandát prezidenta Madura jako nelegitimní s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Právě transparentní volby jsou jedním z cílů opozice.

11:00 am| Salimos desde la Av. Manaure rumbo al sector Los Tres Platos de Coro con firmeza, por los derechos de todos los venezolanos y en contra de la usurpación que hoy tiene paralizada un país #SoyOperaciónLibertad #6Abr pic.twitter.com/baCWtsfi50

— Eliezer Sirit (@SiritEliezer) 6. dubna 2019

Primárním cílem opozice je ale otevření hranic pro humanitární pomoc, která čeká v Kolumbii a kterou Madurova vláda odmítá do země vpustit, protože ji označuje za americkou intervenci. Spojené státy jsou hlavním podporovatelem venezuelské opozice a snaží se Madura přimět k rezignaci mimo jiné hospodářskými sankcemi. Ty Washington zaváděl postupně na představitele Madurova režimu, letos ale sáhl i k sankcím vůči venezuelské státní ropné společnosti PDVSA. Ropa je hlavním zdrojem příjmů Venezuely.

Naposledy v pátek zavedlo americké ministerstvo financí sankce vůči dvěma firmám - se sídlem v Řecku a v Libérii -, které dovážejí venezuelskou ropu na Kubu, a vůči 34 lodím ve vlastnictví PDVSA. "Kuba je jedním z hlavních dovozců venezuelské ropy a za to Caracasu pomáhá mimo jiné vysíláním poradců, vojáků či agentů rozvědky. To vše s cílem, aby Maduro zůstal u moci," zdůvodnily Spojené státy mimo jiné páteční sankce.

Manifestace dnes svolala i Madurova socialistická strana, jejíž příznivci se sešli v Caracasu. Maduro má stále i podporu armády, jejíž část je vládě loajální kvůli obavám z represí. Za Madurem stojí i Rusko, Čína nebo Turecko.

Související

Venezuela, ilustrační foto

Ve Venezuele se šíří protesty. Lidé mají hlad, vyrabovali obchody i hotel

Nejméně jednu oběť a desítky zraněných si v minulých dnech vyžádaly ve Venezuele narůstající protivládní protesty kvůli stále se zhoršující ekonomické situaci obyvatel. Demonstrace, na nichž lidé nosí transparenty s nápisem "Máme hlad", provází někde také rabování obchodů, na ostrově Margarita místní o víkendu vyrabovali luxusní hotel, informoval v pondělí server BBC. Ve Venezuele je už několik let nedostatek léků, potravin i benzínu, lidé často nemají ani elektřinu a pitnou vodu.
Venezuela, ilustrační foto

Analytici odhalují tajemství protestů v Jižní Americe

Vlna protestů, která letos zasáhla řadu zemí Latinské Ameriky, je důsledkem dlouhodobé neochoty vlád naslouchat lidu i dřívějšího vytváření umělé reality dobrými makroekonomickými výsledky. Uvedla to tento týden v rozhovoru s kolumbijským deníkem El Espectador Marta Lagosová, šéfka organizace Latinobarómetro, která provádí průzkumy veřejného mínění. A ač rozbušky demonstrací byly různé, jejich společným faktorem je podle Lagosové sociální nerovnost, nedůvěra lidí v instituce a vysoká míra korupce.

Více souvisejících

Demonstrace ve Venezuele Venezuela Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy