Trump vede silnou kampaň proti potratům doma i ve světě. Dotklo se to i rezoluce OSN o sexuálním násilím

Rada bezpečnosti OSN úterý schválila v úterý rezoluci bojující proti sexuálnímu násilí v ozbrojených konfliktech. Neobešlo se to ale bez potíží. USA hrozily, že rezoluci vetují. Nakonec se však jí podpořili. Rezoluce nakonec prošla v poměru 13 hlasů ku 0, Rusko a Čína se hlasování zdržely.

Přijatá rezoluce však na žádost USA neobsahuje zmínky o poskytování „sexuální a reproduktivní zdravotní péče.“ Američané se obávali, že by se mohlo jednat o skrytou podporu umělých potratů. Změnu znění kritizovala Velká Británie a Belgie. Francouzský velvyslanec při OSN Francois Dellattre řekl, že je požadavky Spojených států „znechucen“ a že je považuje za „nepřijatelné a podkopávající důstojnost žen."

Trumpova administrativa v čele s viceprezidentem Mikem Pencem, který je jako velmi konzervativní křesťan zapálený odpůrce potratů, aktivně bojuje proti potratům. Bílý dům tak např. v nedávné době rozšířil tzv. politiku Mexiko City, která ustanovuje pravidla pro financování zahraničních nevládních organizací. Ty nyní nedostanou peníze, pokud neprokážou, že neposkytují umělé potraty ani poradní konzultace.

Podle stanice DW takto Bílý dům omezil příspěvky ve výši 8,8 miliardy dolarů. Tyto peníze přitom neziskové zdravotní organizace využívaly také v boji proti viru HIV, tuberkulóze či malárii.

Boj o potraty v USA

Hlavní omezování potratů však probíhá na domácí půdě. Řada amerických států přichází s opatřeními ,které mají za cíl výrazně omezit či zcela zamezit poskytování potratů. Texasští poslanci například chtějí prosadit zákon, který by umělou interrupci klasifikoval jako vraždu, která je zde stále trestána smrtí.

Podle stanice BBC v prvním měsíci tohoto roku skoro 30 států uvedlo v platnost nějako formu zákazu potratů v jejich legislativě. Patnáct z nich přímo pracuje s takzvanými „zákony o tepu srdce“ (heartbeat bills), které zakazují potrat poté, co je možné poprvé zaslechnout tep srdce plodu. To je většinou po šesti týdnech těhotenství.

Mnohé ženy však v této době často ani vůbec nevědí, že jsou těhotné. Podle lékařských studií začnou ženy cítit ranní nevolnost až po devíti týdnech těhotenství a pouze polovina žen zažila těhotenské příznaky na konci pátého týdne těhotenství.

Louisiana taktéž odsouhlasila podobné zákony s tím, že dobu prosloužila na 15 týdnů. Podle DW počet klinik poskytujících potraty v zemi od roku 2010 klesl ze sedmi na tři. Zdravotníci si stěžují, že pracují ve velmi napjatých podmínkách, kdy před nimi regulérně protestují odpůrci potratů, jejichž útoky začínají být více a více osobní. Podle nich se restrikce dotknou především nejchudších žen, které budou muset jet na potratové kliniky do jiných států.

Americký prezident Trump je velkým odpůrcem potratů. Už ve své prezidentské volební kampani se zavázal, že zastaví státní dotace organizaci Planned Parenthood (Plánované rodičovství), která poskytuje zdravotní péči těhotným ženám včetně interrupcí. Jeho dekret, podle něhož by americké státní kliniky nesměly nabízet klientkám přerušení těhotenství jako metodu plánového rodičovství, byl nicméně zablokován federálním soudem v americkém státě Washington ve čtvrtek. Předběžné opatření má platnost pro celé Spojené státy až do vynesení pravomocného verdiktu.

Potraty jsou v USA legální od roku 1973, kdy byl uzavřen legendární a kontroverzní případ „Roe vs. Wade“. Rozsudek Nejvyššího soudu přisuzuje ženám právo na potrat až do doby, kdy plod je schopen žít mimo dělohu, což bývá obecně na počátku třetího trimestru, 28 týden v těhotenství.

Zastánci potratů se obávají, že Trump by mohl docílil zvrácení a přehodnocení tohoto rozhodnutí. Naznačuje to dle nich jmenování konzervativních soudců, kteří jsou odpůrců potratů, do nejvyššího soudu, kteří v něm nyní převažují. Jedním z nich je Brett Kavanaugh, který byl obviněn pokusu o znásilnění.

DW nicméně upozorňuje, že jako postupují protipotratoví aktivisté, tak aktivně jednají i zastánci potratů. Státy New York,Vermont a Virginie zavedly zákony na ochranu práv žen na potraty. Demokraté ve státě Illinois zase představili legislativu, která by rozšířila přístup k službám potratů.

Potraty jsou jedním z ústředních témat americké politiky. Postoj k nim slouží jako dělící linie jak mezi dvěma hlavními stranami americké politiky, Republikány a Demokraty, tak mezi hlavními politickými ideologiemi v USA, konzervatismem a liberalismem. Odpor vůči potratům mají především bílí evangeličtí křesťané, kteří tvoří jádro Trumpova voličstva. Podle průzkumů až 81% jich mu vyjadřuje podporu.