Bitva s Čínou se blíží? Zaznělo varování před přehlíženým aspektem globalizace

Čína není Mexiko či Kanada

Trump v kampani sliboval, že napraví "dvojí nejhorší dědictví" z Clintonovy éry, tedy Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a přijetí Číny do Světové obchodní organizace (WTO), uvádí editorial. Dodává, že Trumpova rétorika vedla k uzavření nové smlouvy s Mexikem a Kanadou a ačkoliv není jasné, zda tyto změny nebudou pouze kosmetické, šéf Bílého domu - kterému skromnost a upřímnost nic neříká - označuje novou verzi NAFTA za "skutečně historickou".    

"Americký prezident, který dospěl k rozhodnutí, že 'obchodní vláky jsou dobré a jdou snadno vyhrát', dlouhé měsíce směřuje k bitvě s Pekingem," pokračuje The Guardian. Za problém označuje skutečnost, že Čína není Mexiko či Kanada, tedy země ochotné předstírat porážku, aby mohly klidně žít vedle Trumpa.

Čína je bojovná mocnost, v jejímž čele stojí nejsilnější vůdce za dlouhé dekády a má záměr získat si světový respekt, varuje prestižní server. To považuje za důvod, proč Čína na vrcholu jednání s USA roztrhala text, který obě země využívaly jako východisko pro všeobecnou obchodní dohodu.

Spojené státy v odvetě uvalily vyšší cla na čínské zboží v hodnotě 200 miliard dolarů, čímž vyvolaly strach, že mezi oběma zeměmi vypukne otevřená obchodní válka, poukazuje britský deník. Naznačuje, že v takovém případě by se světový obchod mohl propadnout o 2 % a světový HDP o 0,8 %.  

Ani jedna strana nechce ustoupit, ale zároveň mají obě důvody - byť odlišné - stáhnout se z bojiště, tvrdí renomovaný server. Poukazuje, že Čína považuje stávající dohody o světovém obchodu jako nástroj ke svému ekonomickému vzestupu.

Čínský vstup do WTO byl považován za prostředek, jak z Číny učinit ekonomiku západního stylu, což se ale nestalo, připomíná The Guardian. Vysvětluje, že Čína i tak rychle učinila ze svých chudých zemědělců dělníky vyrábějící exportní produkty, čímž podnítila hospodářský růst a zmírnila chudobu, ačkoliv celkový ekonomický vzestup země doprovázel růst vnitřních nerovností i napětí v bohatších zemích, které čínské výrobky dovážejí.     

"Západní zákazníci získali levné zboží, ale převážnou část nákladů nesou samotní Číňané," pokračuje editorial. Konstatuje, že přínos volného obchodu je silně roztříštěný a jeho nevýhody dopadají na chudé, méně schopné skupiny lidí, a proto se na Západě stal z volného obchodu obětní beránek, kdy politici Trumpova střihu prezentují cizince, ať Číňany či například Mexičany, jako zdroj problému.  

Pravidla světového obchodu je třeba přepsat

Globalizaci ve stávající podobě se často nedaří zajistit férovost a ekonomickou efektivitu, deklaruje britský deník. Tvrdí, že je něco jiného, pokud někdo přijde o práci na úkor někoho, kdo má stejné podmínky, než když jeho konkurent těží z volných zákonů na ochranu pracovníků, bezpečnosti a životního prostředí či odlišných daňových pravidel v cizích zemích.

Západní pracovníci tak přicházejí o zaměstnání v důsledku "neférových" praktik, což se stává politicky výbušným tématem, připomíná prestižní server. Odkazuje na ekonoma Daniho Rodrika, který tvrdí, že existuje silné spojení mezi vzestupem populistických hnutí a dopady globalizace.

V Británii se například ukázalo, že obyvatelé regionů, které dovoz zboží ovlivňuje více, ve větší míře hlasovali pro brexit, poukazuje The Guardian. Soudí tedy, že i obchodní válka mezi USA a Čínou pramení z globalizace, která nutí země otevírat své ekonomiky zahraničním firmám, aniž by příliš brala v potaz sociální následky.

Pokud se těmito následky někdo zabývá, je to bráno jako snaha bránit přístupu na vlastní trh, vysvětluje editorial. Doplňuje, že to, co Peking považuje za citlivá opatření nutná k zachování sociální stability a technologického pokroku, Washington považuje za překážky pro vlastní firmy.

"Pravidla světového obchodu je nutné přepsat, už jen proto, aby největší ekonomiky mohly poklidně obchodovat," nabádá prestižní deník. Nová pravidla podle něj musejí umožnit zemím volnější strategii pro naplňování "férového obchodu", který odpovídá jejich ekonomikám a společnostem.

V bohatších zemích by tak měla existovat ochrana trhu práce před sociálním dumpingem a zcizováním technologií, zatímco rozvojovým státům by mělo být umožněno sledovat nezávislou hospodářskou strategii, apeluje The Guardian. Zdůrazňuje, že za situace, kdy obchod ohrožuje zavedenou životní úroveň - ať prostřednictvím omezování pracovního práva či ochrany přírody -, by měly existovat nástroje pro nápravu. Trump tedy upozornil na některé problematické aspekty obchodu s Čínou, ale bojem s Pekingem je nenapraví, uzavírá editorial.