Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, které ovládá opozice

Venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, tedy parlamentu ovládaného od roku 2016 opozicí. Řádné volby se mají konat koncem příštího roku. Šéf parlamentu Juan Guaidó, jehož od ledna uznalo prozatímním prezidentem Venezuely téměř šest desítek zemí, Madurův návrh označil za "další podvod". Mluvčí Evropské komise (EK) dnes uvedla, že parlamentní volby nejsou řešením a že krizi ve Venezuele vyřeší jen demokratické volby prezidentské, které požaduje i venezuelská opozice.

"Opakovaně jsme řekli, že podporujeme Národní shromáždění jako jediný demokraticky zvolený orgán. Doufáme, že se budou plně respektovat jeho ústavní pravomoci," uvedla mluvčí EK Maja Kocijančičová. Venezuelský parlament ovládla po volbách v prosinci 2015 poprvé po 17 letech opozice. Madurova vláda ale pak začala s pomocí nejvyššího soudu činnost parlamentu blokovat a v roce 2017 ustavila Ústavodárné shromáždění, jehož cílem mělo být do letošní srpna vypracovat novou ústavu. Tento orgán ale žádný návrh ústavy zatím nepředložil a místo toho de facto převzal činnost parlamentu.

Guaidó dnes označil Madurův návrh na předčasné parlamentní volby za další podvod. "20. května 2018 jsme ukázali, že se podvodů neúčastníme," napsal dnes na twitteru Guaidó s odkazem na loňské parlamentní volby, které velká část opozice bojkotovala a v nichž při rekordně nízké účasti vyhrál opět Maduro. "Opakujeme, že pokojnými manifestacemi, mezinárodním tlakem a narůstající podporou armády dosáhneme konce uzurpování moci a svobodných voleb," uvedl také lídr opozice.

Zatímco Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, které přitom jeho vláda už tři roky neuznává, předseda Ústavodárného shromáždění a místopředseda vládní socialistické strany Diosdado Cabello tento týden podepsal dekret, jímž se prodlužuje mandát tohoto orgánu do 31. prosince 2020.

Ústavodárné shromáždění od svého vzniku učinilo řadu kroků vůči opozici. Například už v roce 2017 jako jeden z prvních kroků odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou, která veřejně označila za neústavní způsob vzniku Ústavodárného shromáždění. Posledními kroky tohoto orgánu bylo zbavení imunity dvou desítek poslanců opozicí ovládaného parlamentu.

Předčasné parlamentní volby už Maduro letos navrhl. I nyní se tak podle deníku El País snaží uklidnit napětí v zemi a získat čas. Ve Venezuele se v posledním půlroce vyhrotila ústavní krize, když se Guaidó prohlásil prozatímním prezidentem. Učinil tak poté, co poslanci označili za nelegitimní nový Madurův prezidentský mandát. Guaidóa uznala řada zemí, včetně USA a mnohých států regionu, Maduro má ale stále podporu zejména Ruska a Číny.

Opozice se snaží získat na svou stranu armádu, zatím ji podpořili většinou jen řadoví vojáci a pouze hrstka důstojníků, kteří se od té doby skrývají nebo utekli ze země. Další důstojníci a vojáci, kteří už dříve vyjádřili nesouhlas s Madurovým autoritářským režimem skončili ve vězení.

Související

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.
Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

Více souvisejících

Nicolas Maduro Venezuela Juan Guaidó

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy