Ve Venezuele přituhuje: Část opozice vyzvala ke svržení Madura silou

"Vy jste, pane prezidente, několikrát řekl, že pro svržení režimu jsou na stole všechny možnosti. Ve skutečnosti zbývá už jen jedna jediná reálná varianta, a tou je síla," uvedli v otevřeném dopise Guaidóovi lídři venezuelské opozice María Corina Machadová, Diega Arria a Antonio Ledezma, který žije už rok a půl ve Španělsku. Silou se podle nich rozumí "kombinace síly parlamentu, Guaidóova prozatímního úřadu, exilového ústavního soudu, demonstrací v ulicích i síly mezinárodní koalice".

Este pueblo, Pte @jguaido, que ha hecho todo cuando puede y hará mucho más por su libertad, no podrá sin una acción internacional decidida, real y a tiempo, sacudirse el yugo criminal que lo azota y lo mantiene bajo secuestro 187#11 #Tiar #R2P@MariaCorinaYA @Diego_Arria pic.twitter.com/V4pSvgk3aC

"Žádejte pomoc zejména od našich sousedů Kolumbie, Brazílie, Spojených států a nizozemských Antil," uvádí se též v dopise. Autoři rovněž vyzývají Guaidóa, aby jeho zástupci už nejednali se zástupci Madurovy vlády v Oslu. Rozhovory zprostředkované Norskem minulý měsíc nebyly úspěšné. Opozice požaduje jako primární krok, aby se Maduro vzdal úřadu. Jinak podle ní nebudou zaručeny svobodné volby.

Politická krize ve Venezuele trvá už tři roky, po něž Madurova vláda s pomocí ústavního soudu blokuje parlament, který po volbách v prosinci 2015 poprvé po 17 let ovládla opozice. Předloni navíc Madurova vláda ustavila vlastní zákonodárný sbor. Letos v lednu parlament s novým šéfem Guaidóem neuznal další mandát Madura vzešlý z voleb, jež bojkotovala velká část opozice, protože je stejně jako EU a řada zemí považovala za nesvobodné.

Madurovi, který je prezidentem od roku 2013, se daří držet u moci díky potlačování opozice a díky armádě, jejíž velení si z velké části koupil i funkcemi v řadě státních podniků. Vojáci i důstojníci, kteří projevili nesouhlas s Madurovou politikou, skončili ve vězení.

V úterním projevu Maduro také řekl, že se ve Venezuele "snížila" chudoba na pouhých pět procent obyvatel. Vláda už léta nezveřejňuje sociální statistiky a donedávna i popírala, že by v zemi existovala humanitární krize. Organizace UNICEF tento týden informovala, že každé třetí dítě ve Venezuele potřebuje naléhavě potravinou a zdravotnickou pomoc.

Podle ekonomů citovaných minulý měsíc deníkem The New York Times zažívá Venezuela nejhorší ekonomickou krizi na světě ve srovnání se zeměmi, kde není válečný konflikt. Za kolapsem hospodářství stojí podle nich špatná hospodářská politika Madura a jeho předchůdce Huga Cháveze, jejichž vlády viní opozice také ze zpronevěry milionů ze státního rozpočtu.

Venezuelany trápí kromě nedostatku potravin a léků už několik let i výpadky elektřiny, které se letos zintenzivnily a zasáhly celou zemi. Trvají i několik dní a spolu s nimi bývají přerušeny i dodávky vody. V zemi, která má největší zásoby ropy na světě, je také nedostatek benzinu.