Američané chtějí řešit konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Co je předpokladem míru?

V Bahrajnu dnes začala kontroverzní dvoudenní mezinárodní konference věnovaná ekonomické části nového amerického mírového plánu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Očekávání od konference jsou všeobecně nízká. Samotní Palestinci ji bojkotují a zástupci Izraele nebyli pozváni. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce od zemí a investorů v regionu získat přísliby podpory plánu rozvoje palestinských území v hodnotě 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun).

Konferenci zahájil Trumpův zeť a poradce Jared Kushner, který za mírovým plánem stojí. Připustil, že prosperita Palestinců není možná bez spravedlivého a trvalého politického řešení konfliktu. Dodal ale, že výsledkem úsilí o rozvoj palestinského hospodářství by mohl být "opravdový mír, který vede k prosperitě". "Vidíme tu obrovský potenciál," řekl Kushner a zdůraznil, že Bílý dům zaměřuje své úsilí na odblokování mírového procesu.

Ekonomický plán je podle něj "nezbytným předpokladem" vyřešení dříve neřešitelné politické situace. "Vypracovali jsme dosud nejkomplexnější ekonomický plán vytvořený speciálně pro Palestince a širší Blízký východ," prohlásil Kushner před ministry financí arabských zemí, šéfy mezinárodních finančních institucí, včetně šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové, a manažery a investory z desítek států. Na konferenci však chybí oficiální palestinská i izraelská delegace.

"Můžeme tento region proměnit z oběti minulých konfliktů v model pro obchod a pokrok na celém světě," řekl Kushner. "Můj přímý vzkaz Palestincům je, že navzdory tomu, co vám v minulosti říkali ti, kteří vás zklamali, prezident Trump a Amerika vás neopustili," prohlásil Kushner.

Palestinci americký plán odmítli, přestože má pro ně v příštích deseti letech vytvořit miliony pracovních míst. Palestinci tvrdí, že ekonomický plán je zbytečný, dokud nebudou vyjasněny otázky ukončení izraelské okupace a nezávislosti Palestiny. Vyřešit je třeba otázky hranic, statusu Jeruzaléma či osudu palestinských uprchlíků.

Také dnes tisíce Palestinců v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu proti konferenci v bahrajnské Manámě demonstrovaly a pálily Trumpovy podobizny.

Mnoho blízkovýchodních expertů pochybuje, zda bohaté arabské státy budou ochotny do palestinské ekonomiky investovat dříve, než se podaří vyřešit základní politický spor mezi Izraelci a Palestinci.

Politická část amerického mírového plánu je přitom dosud tajná a Trumpova administrativa se odmítá přihlásit k řešení, které by spočívalo ve vzniku nezávislého palestinského státu vedle izraelského. Kushner dnes potvrdil, že o politických tématech se v Manámě jednat nebude. "K těm se dostaneme v pravý čas," poznamenal.

Bahrajnské konference se účastní představitelé Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Egypta, Jordánska či Maroka. Naopak Libanon nebo Irák se neúčastní. Izraelští vládní činitelé pozváni nebyli, ale izraelský premiér Benjamin Netanjahu se o konferenci vyjádřil pochvalně.

Spojené státy očekávají, že se jim podaří získat investory pro rozvoj palestinských území. Jejich mírový plán počítá s vytvořením investičního fondu zhruba 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu korun) a zahrnuje 179 rozvojových projektů.

Pro projekty na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy má být určeno 27,5 miliardy dolarů, pro palestinské komunity v Egyptě 9,1 miliardy, v Jordánsku 7,4 miliardy a v Libanonu 6,3 miliardy dolarů. Investice mají jít do zdravotnictví, školství, energetiky a vodního hospodářství, vysokých technologií, turistiky a zemědělství.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jared Kushner Izrael palestina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Zimní počasí v Česku, mráz trápí chodce i řidiče

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

včera

včera

včera

Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří

Thajsko a Kambodža v sobotu uzavřely dohodu o příměří, která má ukončit tři týdny trvající krvavé pohraniční střety. Tento konflikt, nejhorší za poslední desetiletí, zahrnoval nasazení stíhaček, dělostřelecké ostřelování i raketové útoky. Dokument podepsali thajský ministr obrany Natthaphon Narkphanit a jeho kambodžský protějšek Tea Seiha v thajské provincii Chanthaburi s platností od místního poledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy