Alkohol je ještě ničivější, než se zdá? Nová studie odhaluje znepokojivý obrázek

Studie probíhala od dubna 2014 a 2015. Výzkumníci se otázali vzorku 8 750 dospělých Američanů (starších 18 let), zda v posledních měsících utrpěli některý z 10 různých druhů škod v důsledku pití někoho jiného.

Mezi tyto škody patřilo: obtěžování; pocit ohrožení nebo strachu; zničení věcí; vandalizace majetku; napadení; fyzické poškození; účast v dopravní nehodě; cestování ve vozidle s opilým řidičem; rodinné a manželské potíže; finanční problémy.

Studie zjistila, že 21% žen a 23% mužů zažilo v uplynulém roce alespoň jeden druh škody. Nejčastějším bylo obtěžování, které uvedlo 16% respondentů.

Mezi muži a ženami existují značné rozdíly, co se týče škod v důsledku pití někoho jiného. Po obtěžování ženy za nejčastější škody zmiňovaly rodinné a manželské potíže, finanční problémy a škody souvisejících s řízením jako jezdění s opilým řidičem či zkušenost autonehody způsobené někým, kdo pil.

Pro muže byly škody související s řízením těmi nejčastějšími po obtěžovaní, následované zničením věcí, vandalismem majetku a fyzickým napadením.

Zatímco ženy se potýkaly častěji s negativními důsledky pití blízké osoby jako je rodinný příslušník či partner, muži častěji uváděli, že jim vznikla škoda v důsledku pití cizince.

Kromě generových faktorů velkou roli v tom, jestli byla daná osoba poškozena pitím někoho druhého, hrál i věk. Lidé ve věku 18-25 let byli častěji vystavěni těmto škodám. Lidé v tomto věkovém období ukazují největší známky alkoholismu.

Podle studie pití cizí osoby způsobilo škodu u téměř poloviny mužů a žen, kteří sami byli těžkými konzumenty alkoholu. Dokonce i lidé, kteří pili jen lehce, zakoušeli v porovnání s abstinenty dvojnásobný až trojnásobný výskyt obtěžování, hrozeb a škod způsobených řízením v opilosti.

Podle autorů studie musí být svoboda pít alkohol vyvážena ochranou těch, co by mohli zakoušet negativní důsledky kvůli pití někoho jiného. Výzkumníci proto navrhují zvýšení daní z alkoholu. Tvrdí, že jiné studie ukázaly, že to vede k snížení nadměrného pití a tedy oslabení škod způsobených jiným osobám než konzumentovi alkoholu.

„Kontrolní politiky, jako je stanovení cen alkoholu, zdanění, snížená dostupnost a omezování reklamy, mohou být nejúčinnějšími způsoby, jak snížit nejen konzumaci alkoholu, ale také škody způsobené alkoholem jiným osobám než je pijan,“ tvrdí Madhabika B. Nayaková z Alcohol Research Group, vedoucí týmu, který stojí za studií.

Český kontext

Česko se spolu s Francií dělí o druhou nejvyšší spotřebu alkoholu mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle Barbory Orlíkové z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se v posledním roce v psychiatrických ambulancích léčilo cca 21 000 lidí z problémů spojených s alkoholem.

Dle Orlíkové se v ČR nachází 1,6 milionu lidí, kteří rizikově pijí alkohol. Asi 900 000 z nich je ve vysokém riziku problémů spojených s alkoholem včetně závislosti. Asi 600 000 lidí pije alkohol denně a asi 100 000 lidí pije denně nadměrné dávky alkoholu, pět a více alkoholických nápojů denně.

Nadměrné pití ČR ročně stojí asi 56,6 miliardy korun, a to za ztrátu produktivity, léčbu či kvůli kriminalitě, invaliditě a předčasným úmrtím. Odpovídá to asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Tvrdí to studie o společenských nákladech konzumace alkoholu, kterou pro Úřad vlády vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku iHeta.

Institut doporučuje zvýšit daně u alkoholu. Dle jeho propočtů by zvýšení daně u alkoholu o deset procent vedlo ke snížení spotřeby alkoholu o 4,4 procenta. Zvýšení daní na alkohol jako recept na snížení spotřeby alkoholu viděl i bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, který minulý rok po osmi letech odešel ze své funkce. Vobořil kritizuje vládu, že sice zvyšuje daně u tvrdého alkoholu, ale plánuje je snížit u piva.