Migrace nevídaných rozměrů zvýší riziko jaderné války, varuje lékař

Požadavek akce sílí

Naléhavost a rozsah těchto hrozeb snad ani nelze zveličovat a otázka, jak jim čelit, musí být klíčovým bodem příští prezidentské kampaně v USA, nabádá Helfand. Tvrdí, že klimatická změna a riziko jaderné války spolu úzce souvisejí, protože změny klimatu v následujících desetiletích učiní velké oblasti planety neobyvatelnými, v důsledku čehož dojde k nucené migraci nevídaných rozměrů, která zvýší riziko války, včetně té jaderné.

Jaderná válka by vedla k dalšímu katastrofálnímu zhoršení klimatu a globálnímu hladomoru, obává se lékař. Kvituje však, že klimatická změna je momentálně v USA mnohem větší téma než před prezidentskými volbami v roce 2016, kdy jí byla věnována jen okrajová pozornost, navzdory velkým rozdílům v přístupu hlavních kandidátů k tématu.

"Tentokrát sílící požadavek akce, především ze strany mladých lidí, a každodenní připomínky rostoucího nebezpečí pro planetu tlačí tuto otázku do popředí, kam oprávněně patří," píše Helfand. Připomíná, že progresivní američtí kongresmani předložili ucelený plán řešení zvaný Zelený nový úděl a existuje reálná šance, že administrativa, která přijde po současném prezidentovi Donaldu Trumpovi, jej v nějaké variantě přijme.

Mnohem menší pozornost je momentálně věnována rostoucímu riziku jaderné války, kritizuje aktivista. Deklaruje, že to se musí změnit a odkazuje na prohlášení bývalého amerického ministra obrany Williama Perryho, podle kterého je nebezpečí takového konfliktu větší než během studené války.

Také akademický časopis Bulletin of the Atomic Scientists nastavil své pomyslné hodiny posledního soudu na za dvě minuty dvanáct, což je nejhorší stav od roku 1953, kdy USA otestovaly vodíkovou bombu, konstatuje lékař. Připomíná, že vztahy mezi Washingtonem a Moskvou jsou nejhorší za poslední tři dekády a toto napětí provází rachocení jadernými zbraněmi na obou stranách, tudíž jaderná válka mezi atomovými supervelmocemi je stálou hrozbou.

Navíc, výzkumy z posledních 15 let ukazují, že i velmi omezený jaderný konflikt, v rámci kterého by došlo k nasazení pouhého 0,5 % světových nukleárních arzenálů, by vedl ke katastrofálnímu poškození klimatu a světovému hladomoru, který by ohrozil na 2 miliardy lidí, varuje Helfand. Vysvětluje, že taková válka by nezbytně nemusela zahrnovat supervelmoci, ale takové následky by měl i malý jaderný střet mezi Indií a Pákistánem.

Víme, co se stane

"I kdyby žádný z devíti jaderně vyzbrojených států nerozhodl o záměrném odpalu atomových zbraní, možnost náhodné války zůstává," píše aktivista. Připomíná, že je zaznamenáno alespoň šest případů, kdy Moskva či Washington zahájily proces odpalu svých nukleárních zbraní v chybném domnění, že protistrana začala svůj úder.

Bývalý americký ministr obrany Robert McNamara pronesl známá slova, že jaderné válce zamezilo jen štěstí, poukazuje Helfand. Deklaruje, že dokud budou existovat atomové arzenály, jimi disponující státy budou svou bezpečnostní politiku zakládat na pouhé naději, že toto štěstí přetrvá.

Jaderná anihilace byla naposledy tak blízko v 80. letech, kdy se nutnost zamezení nukleární válce stala středobodem amerického bezpečnostního diskursu a objevilo se široké veřejné hnutí, které požadovalo - a nakonec úspěšně - zmrazení závodů v jaderném zbrojení, připomíná aktivista. Soudí, že dnešní nebezpečí si žádá podobnou reakci a tentokrát je třeba zaměřit se na celkové zničení atomových zbraní.

Taková kampaň se v USA formuje okolo platformy Back from the Brink, která podle lékaře představuje obdobu Zeleného nového údělu v oblasti jaderných zbraní, přičemž ji podporuje přes dvě stě profesních sdružení, náboženských organizací, mírových a environmentálních skupin, Konference amerických starostů, radnice v Baltimoru, Los Angeles a Washingtonu či většina členů v legislativních orgánech států Kalifornie, Oregon a New Jersey.

V roce 2017 podpořilo 122 zemí smlouvu o zákazu jaderných zbraní, ale Spojené státy rozhovory bojkotovaly a dokument odmítly, poukazuje Helfand. Zmiňuje, že platforma Back from the Brink vyzvala USA, aby se ke smlouvě připojily, postavily se do čela mezinárodních snah za zamezení jaderné válce a zahájily jednání s dalšími jadernými zbraněmi disponujícími zeměmi o ověřitelné, vynutitelné a časově závazné likvidaci jaderných arzenálů, která je jedinou garancí, že nebudou nikdy nasazeny.

"Nevíme s jistotou, zda dokážeme jaderné zbraně zlikvidovat; víme, co se zřejmě stane, pokud to nedokážeme," varuje lékař. Konstatuje, že Spojené státy si nemohou dovolit příští rok zvolit pouze dobrého prezidenta, ale potřebují skvělého prezidenta, jehož velikost bude měřena podle toho, jak úspěšně se dokáže vypořádat s nebezpečím klimatické změny a jaderných zbraní.