Americký deník The New York Times se v uplynulých týdnech zabýval ve svých článcích mimo jiné demonstracemi proti českému premiérovi Andreji Babišovi. Nyní se v názorové sekci více zaměřil nejen na situaci kolem šéfa hnutí ANO.
„Lidé ve střední Evropě protestují nebo volí, jako by měli dost vlády zkorumpovaných demagogických autoritářů. Možná je to nakažlivé,“ píše se v komentáři známého amerického deníku.
List poukazuje na to, že oči většiny světa se zaměřují na země jako Írán a Čína, zatímco v jiné části světa začali lidé „zpochybňovat nárůst populismu“. Zajímavý vývoj překvapivě probíhá ve střední a východní Evropě, poukazují komentátor Jeffrey A Stacey, bývalý úředník amerického ministerstva zahraničí, který se zaměřuje na východní Evropu.
Připomíná, že tyto země se staly liberálními až po roce 1989 a že i pak měly blízko k Rusku. Navíc prý měly sklony k populismu, který podkopává demokracii. „Ale v posledních měsících se staly základem pro to, co začíná vypadat jako comeback liberálních sil, přinejmenším uvnitř regionu. Více než 10 různých zemí hlasovalo proti populistům, konaly se zde velké protesty nebo tyto země zaujaly postavení proti Rusku,“ vysvětluje Stacey.
Jako nejzajímavější příklad uvádí Slovensko, kde před několika měsíci vyhrála prezidentské volby Zuzana Čaputová, která podle komentáře využila antipopulistické nálady vyvolané vraždou protikorupčního novináře Jána Kuciaka.
Komentář se ovšem zaměřuje i na dění u nás. „V České republice například pochodují stovky tisíc demonstrantů proti svému premiérovi Andrejovi Babišovi, bývalému podnikateli se znepokojivě demagogickými sklony, který byl obviněn z korupce,“ uvádí NYT.
Tento trend je patrný i v Polsku, kde vyhrály místní volby a primátorské volby za poslední dva roky především liberální kandidáti, a nikoli populistická vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Lidé v Bulharsku v roce 2017 hlasovali proti populistické vládě mající blízko k Rusku a vrátili k moci bývalého premiéra Bojko Borisova, který podporuje NATO a EU. Maďarsko, Rumunsko, Moldavsko a Gruzie zažily v uplynulých dvou letech významné protipopulistické protesty, připomíná komentátor.
Komentátora proto zajímá, zda jde o trend, který bude pokračovat i nadále. Zdůrazňuje, že populističtí vůdci bývají slabí – především v oblasti hospodářské politiky. Zmiňuje také to, že čím víc bude Rusko chrastit zbraněmi, tím více budou evropské země nejisté a tím více se budou země jako Polsko vyhýbat populismu.
Související
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
Andrej Babiš , Česká republika , The New York Times , Slovensko , Zuzana Čaputová , Polsko
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák