Vojenská intervence do Venezuely? Radikální opozice chce aplikovat pakt TIAR

Venezuelský parlament, který ovládá opozice, v úterý schválil opětovné připojení této jihoamerické země k takzvanému Rijskému paktu. Ten umožňuje vojenskou pomoc amerických států, včetně USA, při obraně signatářské země. Podle španělského deníku El País jde ale spíše o varovný vzkaz autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi i o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci jako po východisku z nynější politické a ekonomické krize. El País také připomíná, že dál pokračují jednání zástupců opozice a vlády na Barbadosu.

"Nejde jen o použití síly. Hlavně se to týká humanitární pomoci," řekl o víkendu v rozhovoru s El País šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó. Toho od ledna uznalo téměř 60 států dočasným prezidentem, když parlament označil za nelegitimní Madurův nový prezidentských mandát. Případná vojenská pomoc by také nebyla automatická, země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

"TIAR není zázračný, nemůžeme se teď vrátit domů, naopak musíme zůstat v ulicích a ještě silněji požadovat konec utrpení všech Venezuelanů," řekl v úterý před davy lidí na náměstí v Caracasu Guiadó, když oznámil schválení návratu k Meziamerické smlouvě o vzájemné pomoci. Ta se kromě názvu Rijský pakt označuje právě i zkratkou TIAR.

Smlouvu podepsaly v roce 1947 v Riu de Janeiro dvě desítky amerických zemí, včetně USA, Argentiny či Brazílie. Venezuela od ní ale v roce 2013 odstoupila, což udělaly v tomto století i Mexiko, Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua. Jeden z článků paktu říká, že "ozbrojený útok vůči jakémukoli americkému státu bude považován za útok na všechny americké země, a proto se každá ze signatářský stran zavazuje pomoci".

Ač několikrát už některá z členských zemí požádala o pomoc, pakt dosud podle daných postupů aplikován nebyl. Pouze jednou schválila OAS na jeho základě vyslání meziamerických sil, ovšem až několik dní poté, co se v roce 1965 vylodily americké námořní jednotky v Dominikánské republice, kde krátce předtím vypukla občanská válka.

While Maduro’s failed policies & corruption continue to plunge #Venezuela into darkness, @JGuaido & @AsambleaVE lead the people who have rejected Maduro and are demanding a return to democracy, stability & prosperity that all Venezuelans deserve. #EstamosUnidosVE pic.twitter.com/htYV0B640M

— Kimberly Breier (@WHAAsstSecty) July 23, 2019

O aplikaci paktu žádala mimo jiné neúspěšně v roce 1982 Argentina během války s Británií o Falklandy. Spojené státy tehdy argumentovaly tím, že členství v NATO je zavazuje pomoci spojenci Británii a Argentinu označily v té válce za agresora. Falklandy (nazývané též Malvíny) - britské území v Atlantiku - obsadil v dubnu 1982 tehdejší argentinský diktátor Leopold Galtieri. Válka skončila za dva měsíce kapitulací Argentiny.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Více souvisejících

Venezuela ,  Juan Guaidó ,  Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

před 2 hodinami

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

před 2 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

před 3 hodinami

Donald Trump

Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval

Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění na historické minimum. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že práci šéfa Bílého domu v současnosti schvaluje pouhých 32 procent Američanů. Tento výrazný propad přichází v kritické době, pouhý měsíc před nadcházejícími průběžnými volbami, které rozhodnou o budoucí kontrole nad americkým Kongresem.

před 4 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci

Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.

před 5 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?

Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou

Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.

před 7 hodinami

Praha

Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro nadcházející čtyři týdny. Meteorologové v něm očekávají postupný pokles denních i nočních teplot a srážkově chudší období. Nadcházející dny přinesou pozvolný přechod k typickému podzimnímu charakteru počasí bez výraznějších výkyvů. Ve srovnání s minulým obdobím se očekává stabilnější vývoj meteorologické situace na celém území.

včera

Eurofighter Royal Saudi Air Force

Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů

Koalice vedená Saúdskou Arábií zahájila rozsáhlou leteckou kampaň proti Íránem podporovaným povstalcům z řad Húthíů v Jemenu. Do vojenské akce s názvem Úsvit Jemenu se zapojilo na sto stíhacích letounů, které poskytují leteckou podporu jednotkám mezinárodně uznávané jemenské vlády. Letecké údery směřovaly na pozice povstalců podél pobřeží Rudého moře i na severní oblasti včetně hlavního města Saná. Vládním silám se podle prohlášení koalice podařilo zajistit leteckou ochranu strategického průlivu Báb al-Mandab.

včera

Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.

včera

Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou

Ve Valdštejnské zahradě v Praze se dnes sešlo téměř tisíc návštěvníků z řad studentů, diplomatů i široké veřejnosti, aby společně uctili Havlův trvalý odkaz pro českou demokracii. Předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s manželkou zesnulého prezidenta Dagmar Havlovou odhalili novou pamětní desku. Celý slavnostní akt proběhl v symbolické atmosféře třicátého výročí ustavující schůze Senátu České republiky, k němuž se váže i letošní motto Věrný svobodě.

včera

včera

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.

včera

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 

včera

Oto Klempíř

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky

Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky pro nadcházející období. Po jednání kabinetu o tom informoval ministr kultury Oto Klempíř. Schválený dokument prošel vládou i přes značnou nespokojenost, kterou vůči němu vyjadřovaly kulturní organizace.

včera

Vědci, ilustrační foto

Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?

Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie

Na škole na Lomonosovově ulici v Trnavě došlo během ranních hodin k dramatickému incidentu, který si vyžádal okamžitý zásah bezpečnostních složek. Mezi několika žáky se přímo ve školních prostorách rozpoutal konflikt, který se z původní potyčky či hry během chvíle vyostřil v nebezpečnou situaci. Událost vyvolala značné znepokojení mezi pedagogy i žáky, neboť chování jednoho z účastníků potyčky bezprostředně ohrozilo zdraví jeho spolužáka i přítomné učitelky.

včera

Flavio Bolsonaro

První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu

První kolo prezidentských voleb v Brazílii skončilo vítězstvím pravicového senátora Flávia Bolsonara, který porazil dosavadního levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu. Ani jeden z kandidátů však nezískal nadpoloviční většinu potřebnou k přímému zvolení, a volby tak míří do druhého kola naplánovaného na 25. října.

včera

Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí

Téměř dvě stě lidí se v ruském sibiřském regionu ocitlo pod lékařským dohledem po úmrtí osmadvacetileté vědecké pracovnice. Žena pracovala v protimorovém ústavu v Irkutsku a mohla přijít do kontaktu s plicním morem. Ruské úřady přesnou příčinu její smrti oficiálně nepotvrdily a podle NBC News pouze uvedly, že zemřela na zápal plic neznámého původu. Místní orgány zaměřené na ochranu spotřebitelského blahobytu zároveň označily hygienicko-epidemiologickou situaci v oblasti za stabilní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy