Vojenská intervence do Venezuely? Radikální opozice chce aplikovat pakt TIAR

Venezuelský parlament, který ovládá opozice, v úterý schválil opětovné připojení této jihoamerické země k takzvanému Rijskému paktu. Ten umožňuje vojenskou pomoc amerických států, včetně USA, při obraně signatářské země. Podle španělského deníku El País jde ale spíše o varovný vzkaz autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi i o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci jako po východisku z nynější politické a ekonomické krize. El País také připomíná, že dál pokračují jednání zástupců opozice a vlády na Barbadosu.

"Nejde jen o použití síly. Hlavně se to týká humanitární pomoci," řekl o víkendu v rozhovoru s El País šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó. Toho od ledna uznalo téměř 60 států dočasným prezidentem, když parlament označil za nelegitimní Madurův nový prezidentských mandát. Případná vojenská pomoc by také nebyla automatická, země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

"TIAR není zázračný, nemůžeme se teď vrátit domů, naopak musíme zůstat v ulicích a ještě silněji požadovat konec utrpení všech Venezuelanů," řekl v úterý před davy lidí na náměstí v Caracasu Guiadó, když oznámil schválení návratu k Meziamerické smlouvě o vzájemné pomoci. Ta se kromě názvu Rijský pakt označuje právě i zkratkou TIAR.

Smlouvu podepsaly v roce 1947 v Riu de Janeiro dvě desítky amerických zemí, včetně USA, Argentiny či Brazílie. Venezuela od ní ale v roce 2013 odstoupila, což udělaly v tomto století i Mexiko, Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua. Jeden z článků paktu říká, že "ozbrojený útok vůči jakémukoli americkému státu bude považován za útok na všechny americké země, a proto se každá ze signatářský stran zavazuje pomoci".

Ač několikrát už některá z členských zemí požádala o pomoc, pakt dosud podle daných postupů aplikován nebyl. Pouze jednou schválila OAS na jeho základě vyslání meziamerických sil, ovšem až několik dní poté, co se v roce 1965 vylodily americké námořní jednotky v Dominikánské republice, kde krátce předtím vypukla občanská válka.

While Maduro’s failed policies & corruption continue to plunge #Venezuela into darkness, @JGuaido & @AsambleaVE lead the people who have rejected Maduro and are demanding a return to democracy, stability & prosperity that all Venezuelans deserve. #EstamosUnidosVE pic.twitter.com/htYV0B640M

— Kimberly Breier (@WHAAsstSecty) July 23, 2019

O aplikaci paktu žádala mimo jiné neúspěšně v roce 1982 Argentina během války s Británií o Falklandy. Spojené státy tehdy argumentovaly tím, že členství v NATO je zavazuje pomoci spojenci Británii a Argentinu označily v té válce za agresora. Falklandy (nazývané též Malvíny) - britské území v Atlantiku - obsadil v dubnu 1982 tehdejší argentinský diktátor Leopold Galtieri. Válka skončila za dva měsíce kapitulací Argentiny.

Související

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 
USS Gerald R. Ford

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Více souvisejících

Venezuela Juan Guaidó Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy