Skutečný stav americké armády? Experti nemají pro USA dobré zprávy

Thomas Mahnken z Center for Strategic and Budgetary Assessments and Roger Zakheim z Ronald Reagan Institute ve svém společném článku pro server The Atlantic upozorňují, že ač si USA – pokud se nejedná o konec vítězné války – na vojenské parády příliš nepotrpí, dá se z nich mnohé vyčíst, pokud se uskuteční. 

Dle jejich soudu se sice americký prezident Donald Trump mohl bít v prsa a tvrdit, že „náš národ je silnější dnes než byl kdykoliv předtím“, realita je však poněkud jiná. Na přehlídce byly např. k vidění tanky M-1 Abrams a bojové vozidlo M-2 Bradley, které americká armáda stále používá, ačkoliv jsou z sedmdesátých a osmdesátých let.

Známky věku vykazoval i strategický bombardér, využívající technologii stealth, B-2 Spirit, ačkoliv v jeho případě oba experti uznávají, že je to letadlo, které má stále co nabídnout. Upozorňují však, že americká armáda těchto letounů má míně, než originálně zamýšlela (132, v současnosti jich má 20). Podobně málo je stíhaček F-22 Raptors.  Letecká síla USA je polovina velikosti, kterou měla před pádem Berlínské zdi a průměrný věk pro letoun je 26 let. 

Podle expertů je též v případě letectva alarmující, že ty letadla nevyužívající technologii stealth se stávají stále více zbytečnými, jak Čína a Rusko se pokouší vytvořit ty nejschopnější detekční systémy, nemluvně o vlastních rychlých letadlech nejnovější generace.

Odborníci poukazují, že řada vojenských technologií, které USA použije ve válkách budoucnosti, jako nepojmenovaný bezpilotní letoun MQ-9 Reaper přezdívaný Predátor či řada nástrojů pro vedení kyberválky. Chyběly též speciální jednotky.

Jejich absence dle expertů naznačuje, že americká armáda stále setrvává v minulosti. Bylo by to prý ještě zřetelnější, kdyby přestavila některé své zbraně, jako nukleární taktické rakety. Bylo by prý vidět, že se nejedná o nejmodernější rakety, s jakými se na svých vojenských parádách chlubí Rusko a Čína, ale zastaralé střely z dob studené války.

USA přitom stále dávají na armádu stále mnohem víc, než Čína a Rusko dohromady. Experti však poukazují, že většina těchto příspěvků nejde do modernizace armády, ale do udržení nákladných vojenských operací v Iráku a Afghánistánu v rámci doktríny boje s terorismem.

Trumpova administrativa se pomalu, ale jistě, začíná přeorientovávat na nové protivníky, kteří namísto vyloženě asymetrického boje jsou schopní vést hybridní válku a mají i značné prostředky pro válku klasického střihu mezi dvěma mocnými armádami. Dle expertů však rozvoj vojenských schopností USA není dostatečný.

Pokud USA chtějí být schopné Rusku a Číně čelit, musí se věnovat více svým kybernetických schopnostem. Měly by též přijít s lepšími vojenskými návrhy, které je udrží nad konkurencí. Jinak jim hrozí, že jejich příští ukázka vojenské síly nebude rozhodně vítěznou přehlídkou, varují experti.