Za masové vraždy můžou nenávist a choroby. Nikoli zbraně, soudí Trump

K postihu nenávistných projevů v internetu, na sociálních sítích a ve videohrách, k identifikaci mentálně postižených ohrožující okolí a k zvedení trestu smrti pro masové vrahy a zločince z nenávistí v Bílém domě vyzval americký prezident Donald Trump.

Trump se nezmínil o možnosti zavedení kontrol při prodeji střelných zbraní, k němuž mnozí v USA vyzývají. Podle šéfa Bílého domu nemají na častých případech střelby na veřejnosti s desítkami obětí vinu zbraně, ale "duševní poruchy a nenávist". Proto je v USA zapotřebí reformovat zákony o duševním zdraví, aby bylo možné rozpoznat psychicky narušené osoby. Lidi, kteří se provinili zločiny z nenávisti a masovými vraždami, by měly soudy odsuzovat k smrti, řekl Trump.

Americké federální soudy ukládají tresty smrti velice zřídka, poprava navíc většinou odsouzence nečeká. Poslední hrdelní trest uložený federálním soudem byl v USA vykonán před 16 lety. Vězeňská služba to zdůvodňovala pochybnostmi o chemikáliích ve smrtící injekci, které údajně způsobují odsouzeným utrpení. Ministerstvo spravedlnosti ale koncem července analýzu ukončilo s tím, že popravy je možné vykonávat.

Podle dnešního Trumpova prohlášení by ministerstvo spravedlnosti mělo ve spolupráci s místními úřady a správci sociálních sítí zjišťovat a identifikovat podezřelé osoby dřív, než se rozhodnou k úderu. Držitelé zbraní, u nichž hrozí nebezpečí z násilných činů, by měli být ze zákona pod dohledem.

Američané musejí "odsoudit fanatismus, rasismus a bělošskou nadřazenost," řekl prezident. "Tyto hrozivé ideologie je třeba porazit. Nenávist nemá v Americe místo, protože křiví mysl, ničí srdce a stravuje ducha," konstatoval.

Trump prohlásil, že k radikalizaci lidí a podněcování "ohavných zločinů" přispívají internet a sociální média, stejně jako násilné videohry. Tuto "kulturu násilí" je třeba zastavit nebo omezit, řekl prezident bez dalších podrobností či návrhů.

Trumpův předchůdce v prezidentském úřadu Barack Obama naproti tomu v reakci na útoky kritizoval projevy nenávisti a netolerance. "Měli bychom rázně odmítnout slova vycházející z úst kteréhokoli z našich vůdců, která sytí atmosféru strachu a nenávisti nebo činí z rasistických postojů cosi normálního," uvedl v nezvykle obsáhlém prohlášení na twitteru ve zjevné narážce na Trumpa, jehož přímo nezmínil. Trumpova rétorika označovaná demokraty za rasistickou v poslední době vyvolává stále silnější kritiku opozice.

pic.twitter.com/nNOVtQ50O4

— Barack Obama (@BarackObama) August 5, 2019

"Žádný jiný vyspělý národ netoleruje takovou míru násilí páchaného střelnými zbraněmi jako my," dodal Obama a navrhl zpřísnění předpisů o nabývání a držení zbraní. O podobnou věc se snažil už během svého osmiletého působení v úřadě, kvůli odporu Kongresu však neuspěl.

Trump nedlouho před svým projevem na twitteru vyzval k zavedení zákonů, které by umožnily "přísné kontroly" kupujících při prodeji střelných zbraní. V proslovu, který Bílý dům avizoval předem, se ale o žádném takovém opatření nezmínil.

Sněmovna reprezentantů v únoru schválila návrh zákona, který stanoví až desetidenní lhůtu pro kontroly kupujících při prodeji zbraní. Návrh leží v Senátu a prezident na jaře pohrozil, že v případě schválení ho bude vetovat. Později se vyslovil pro "umírněné" změny v systému kontrol kupujících a podpořil návrhy na vyzbrojování učitelů, které má zabránit masakrům v amerických školách.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Barack Obama Trest smrti Prezident USA USA (Spojené státy americké) zbraně střelba v hypermarketu v El Pasu (3. 8. 2019)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy