Argentinský prezident odvrací pravděpodobnou porážku. Slibuje finanční úlevy

Zisk téměř 48 procent hlasů pro levicového kandidáta Alberta Fernándeze proti 32 procentům hlasů pro Macriho v předběžných volbách podle analytiků výrazně snížilo šance současné hlavy státu, že v říjnových prezidentských volbách získá druhý mandát. Takzvané primárky v zemi fungují od roku 2011 a jsou určitým sítem pro účast politických stran v parlamentních volbách, které se uskuteční spolu s volbami hlavy státu. V případě volby prezidenta mají primárky funkci jakéhosi průzkumu veřejného mínění.

Stoupenec volného trhu Macri podle deníku El País v projevu sebekriticky uznal, že Argentinci jsou unaveni jeho liberální ekonomickou politikou a potřebují finanční úlevy. Soubor ekonomických opatření, který má zmírnit dopady současné hospodářské krize, proto počítá s 90denním zmrazením cen benzinu, snížením daní z příjmu pro dva miliony lidí, vyplacením prémie zaměstnancům ve veřejném sektoru i zvýšením přídavků na malé děti nezaměstnaných rodičů.

Nová Macriho opatření mají přijít státní rozpočet na 678 milionu dolarů (bezmála 16 miliard Kč) a těžit by z nich mohlo až 17 milionů Argentinců.

Překvapivý výsledek nedělního hlasování ovlivnil i finančními trhy, investoři totiž vidí v případném vítězství opozičního kandidáta Fernándeze větší rizika než v pokračování dosavadní tržně orientované vlády. Argentinské peso hned v pondělí zareagovalo největším poklesem vůči dolaru od roku 2015, přechodně ztrácelo více než 30 procent, než část ztrát smazalo. Během dneška pokles přesahoval 12 procent, nakonec ale měna uzavřela se ztrátou 7,14 procenta na 60,20 pesos za dolar. Od neděle peso odepsalo zhruba čtvrtinu hodnoty.

Favorit říjnového prezidentského klání Alberto Fernández dnes varoval, že Argentina může přijít o veškeré devizové rezervy i o podporu ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Konzervativní politik Macri stojí v čele Argentiny od prosince 2015, kdy vyhrál volby s programem tržně orientovaných reforem. Přízeň voličů ale ztratil v důsledku špatných hospodářských výsledků, zejména vysoké inflace, nezaměstnanosti a restriktivních opatření, která zahájila jeho vláda kvůli podmínkám úvěru od MMF v objemu 57 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč).

Z vysokých sociálních dávek a dotací veřejných služeb se Argentinci těšili za vlády prezidentky Cristiny Fernándezové (2007 až 2015). Její éra však skončila hospodářskou krizí a obviněním z korupce.