Pravda o 11. září: Bush věděl více, než se dosud uvádělo

New York - Bývalý americký prezident George Bush mladší údajně v roce 2001 věděl o hrozícím teroristickém útoku mnohem více, než se dosud uvádělo. Ve své nové knize to na základě dosud utajovaných bezpečnostních svodek pro tehdejšího šéfa Bílého domu tvrdí americký autor literatury faktu Kurt Eichenwald. Bush podle něj od jara dostával početná varování. Měl je tedy k dispozici měsíce před útokem teroristů na Spojené státy 11. září 2001.

Dosud se vědělo pouze to, že Bush obdržel 6. srpna 2001 varování před rizikem představovaným Usámou bin Ládinem a jeho teroristickou sítí Al-Káida. Zpravodajský materiál byl nadepsaný slovy: "Bin Ládin: Rozhodnutý zaútočit ve Spojených státech". Americká vláda dokument zveřejnila v roce 2004 po nátlaku komise vyšetřující události z 11. září. Bílý dům přitom tvrdil, že materiál nebyl varováním, ale pouze zhodnocením dosavadní historie Al-Káidy. Eichenwald to dnes napsal ve svém článku pro deník The New York Times, který list zveřejnil na názorových stránkách. Někteří kritici podle něj vyjádření americké vlády označovali za absurdní. Ve světle varování, která mu předcházela a s nimiž se Eichenwald mohl seznámit, ale prý takové tvrzení neobstojí. Americká administrativy podle něj ignorovala řadu varování, jež do Washingtonu začala proudit od jara roku 2001. Například 1. května zaslala Ústřední zpravodajská služba CIA do Bílého domu zprávu upozorňující na přítomnost skupiny v USA chystající teroristickou operaci. V červnu pak Bush dostal varování, že hrozba je "bezprostřední". Vládní činitelé ale zprávám nevěřili. Bin Ládin podle nich blufoval, aby odlákal pozornost americké vlády od Iráku. Neokonzervativci vládnoucí ve Washingtonu podle Eichenwalda považovali tamní režim diktátora Saddáma Husajna za mnohem větší hrozbu. Nevěnovali přitom pozornost námitkám zpravodajců, že spolupráce islamistického šéfa teroristické sítě a sekulárního iráckého režimu je nemyslitelná. Bílý dům přesto ignoroval i další varovné zprávy zpravodajských služeb, uvedl Eichenwald. Na konci června se podle něj například Bush v každodenní svodce mohl dočíst, že plánované útoky budou mít "dramatické následky" včetně "početných obětí". Na konci července pak zpravodajci informovali o tom, že akce teroristů byla odložena o několik měsíců. Bush měl pocit, že informace jsou nedostatečné, a požádal CIA o podrobnější analýzu Al-Káidy. Šlo o materiál, který mu tajná služba dodala 6. srpna. Eichenwald si v závěru svého článku klade otázku, zda se útokům z 11. září 2001 dalo zabránit, pokud by Bushův tým na naléhavá varování reagoval jinak. "Nikdy se to nedozvíme. A to je možná ze všeho vůbec nejmučivější skutečnost," uvedl spisovatel, který o svých zjištěních informuje ve své nové knize "500 dní: Tajemství a lži ve válkách proti terorismu".

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin chtěl svou válku na Ukrajině. V Gruzii bránil myšlenku ruského impéria, říká diplomat

Bývalý americký diplomat Daniel Fried poskytl gruzínské verzi stanice RFE/RL rozhovor o pozici Washingtonu vůči ruské válce proti Gruzii z roku 2008. Podle něj prokázala, že je ruský prezident Vladimir Putin ochoten jít do války, aby „bránil svou verzi ruského impéria“. „Je to lekce, kterou jsme se všichni naučili v souvislosti s Ukrajinou, ale nejprve jsme se ji naučili s Gruzií,“ uvedl. 
bush, george w. jr.

Exprezident Bush vyjádřil hluboký smutek nad "tragickým" vývojem v Afghánistánu

Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s "hlubokým smutkem". Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na dnešek po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.

Více souvisejících

George W. Bush (jr.) 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy