Pravda o 11. září: Bush věděl více, než se dosud uvádělo

New York - Bývalý americký prezident George Bush mladší údajně v roce 2001 věděl o hrozícím teroristickém útoku mnohem více, než se dosud uvádělo. Ve své nové knize to na základě dosud utajovaných bezpečnostních svodek pro tehdejšího šéfa Bílého domu tvrdí americký autor literatury faktu Kurt Eichenwald. Bush podle něj od jara dostával početná varování. Měl je tedy k dispozici měsíce před útokem teroristů na Spojené státy 11. září 2001.

Dosud se vědělo pouze to, že Bush obdržel 6. srpna 2001 varování před rizikem představovaným Usámou bin Ládinem a jeho teroristickou sítí Al-Káida. Zpravodajský materiál byl nadepsaný slovy: "Bin Ládin: Rozhodnutý zaútočit ve Spojených státech". Americká vláda dokument zveřejnila v roce 2004 po nátlaku komise vyšetřující události z 11. září. Bílý dům přitom tvrdil, že materiál nebyl varováním, ale pouze zhodnocením dosavadní historie Al-Káidy. Eichenwald to dnes napsal ve svém článku pro deník The New York Times, který list zveřejnil na názorových stránkách. Někteří kritici podle něj vyjádření americké vlády označovali za absurdní. Ve světle varování, která mu předcházela a s nimiž se Eichenwald mohl seznámit, ale prý takové tvrzení neobstojí. Americká administrativy podle něj ignorovala řadu varování, jež do Washingtonu začala proudit od jara roku 2001. Například 1. května zaslala Ústřední zpravodajská služba CIA do Bílého domu zprávu upozorňující na přítomnost skupiny v USA chystající teroristickou operaci. V červnu pak Bush dostal varování, že hrozba je "bezprostřední". Vládní činitelé ale zprávám nevěřili. Bin Ládin podle nich blufoval, aby odlákal pozornost americké vlády od Iráku. Neokonzervativci vládnoucí ve Washingtonu podle Eichenwalda považovali tamní režim diktátora Saddáma Husajna za mnohem větší hrozbu. Nevěnovali přitom pozornost námitkám zpravodajců, že spolupráce islamistického šéfa teroristické sítě a sekulárního iráckého režimu je nemyslitelná. Bílý dům přesto ignoroval i další varovné zprávy zpravodajských služeb, uvedl Eichenwald. Na konci června se podle něj například Bush v každodenní svodce mohl dočíst, že plánované útoky budou mít "dramatické následky" včetně "početných obětí". Na konci července pak zpravodajci informovali o tom, že akce teroristů byla odložena o několik měsíců. Bush měl pocit, že informace jsou nedostatečné, a požádal CIA o podrobnější analýzu Al-Káidy. Šlo o materiál, který mu tajná služba dodala 6. srpna. Eichenwald si v závěru svého článku klade otázku, zda se útokům z 11. září 2001 dalo zabránit, pokud by Bushův tým na naléhavá varování reagoval jinak. "Nikdy se to nedozvíme. A to je možná ze všeho vůbec nejmučivější skutečnost," uvedl spisovatel, který o svých zjištěních informuje ve své nové knize "500 dní: Tajemství a lži ve válkách proti terorismu".

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin chtěl svou válku na Ukrajině. V Gruzii bránil myšlenku ruského impéria, říká diplomat

Bývalý americký diplomat Daniel Fried poskytl gruzínské verzi stanice RFE/RL rozhovor o pozici Washingtonu vůči ruské válce proti Gruzii z roku 2008. Podle něj prokázala, že je ruský prezident Vladimir Putin ochoten jít do války, aby „bránil svou verzi ruského impéria“. „Je to lekce, kterou jsme se všichni naučili v souvislosti s Ukrajinou, ale nejprve jsme se ji naučili s Gruzií,“ uvedl. 
bush, george w. jr.

Exprezident Bush vyjádřil hluboký smutek nad "tragickým" vývojem v Afghánistánu

Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s "hlubokým smutkem". Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na dnešek po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.

Více souvisejících

George W. Bush (jr.) 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 35 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy