Putin chtěl svou válku na Ukrajině. V Gruzii bránil myšlenku ruského impéria, říká diplomat

Fried působil jako náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti ve chvíli, kdy ruská armáda v srpnu roku 2008 překročila hranice Gruzie. „Rusko se pokusilo zastrašit Gruzii válkou a dát si možnost pokračovat v zastrašování Gruzie manipulací se situací na hranicích. Ale Gruzie si díky tomu, že během oněch pěti dnů dobře bojovala, udržela nezávislost,“ nastínil.

Podle něj Spojené státy pomohly zemi v udržení nezávislosti. „Hned po válce jsme pomohli zorganizovat dárcovskou konferenci, která gruzínské ekonomice poskytla přes čtyři miliardy dolarů, což stačilo na to, aby se udržela nad vodou,“ vysvětlil s tím, že si Gruzie udržela nezávislost i za cenu ztráty území. 

Poznamenal, že z mezinárodního hlediska to ruskému prezidentovi „prošlo“. „A to říkám bez pýchy nebo potěšení,“ poznamenal. „Bushova administrativa po válce pochopila, že její politika navazování kontaktů s Putinem selhala. Ale znamenalo to, že Putinovi to prošlo. A pak o šest let později, v roce 2014, zaútočí na Ukrajinu a myslí si, že mu to projde.“

„Pamatuji si to velmi dobře. V širším smyslu to znamenalo, že Putin je ochoten jít do války, aby bránil svou verzi ruského impéria. Je to lekce, kterou jsme se všichni naučili v souvislosti s Ukrajinou, ale nejprve jsme se ji naučili s Gruzií,“ zdůraznil diplomat. 

Podotkl, že Gruzínci nyní mají plné právo kritizovat Washington. „Gruzie utrpěla. Nebudu kritizovat způsob, jakým Gruzínci kritizují nás. Máte plné právo být kritičtí. A Spojené státy měly pravdu, ale byli jsme příliš pomalí. Byli jsme na stupni pět nebo šest, měli jsme být na stupni devět, víte, na stupnici naléhavosti. Část problému spočívala v tom, že americká analytická komunita si nemyslela, že Rusko zaútočí, stále tvrdila, že nezaútočí.“ 

Podle Frieda tehdy Západ nechápal, že „Putin je skutečně agresor“. Pomohly až jasné kroky. „Koneckonců prezident Bush nakonec Putina pravděpodobně přesvědčil, aby se stáhl. Vzpomínáte si, že jsme poslali letadla, aby převezla 1. gruzínskou brigádu z Iráku, a lodě. Vzpomínám si, že jsme Rusy informovali, že je vezeme, protože jsme nechtěli, aby byli překvapeni,“ nastínil. 

Američané byli vůči Rusům otevření. „Chtěli jsme, aby věděli, co děláme. A oni řekli, že nemohou zaručit bezpečnost našich letadel, což byla skrytá hrozba. A my jsme jim v podstatě řekli: ‚Stejně tam letíme.“ A oni se na to podívali. A stáhli se,“ dodal. 

Diplomat pokračoval s tím, že Putin zkrátka „chtěl svou válku proti Ukrajině“. „A přestože USA úspěšně odhalily všechny Putinovy provokace, stejně do toho šel,“ uvedl. Tehdy ale Západ „neuměl“ tolik udělat sankce. „Naučili jsme se, jak dělat sankce proti Íránu, až po roce 2008. Stali jsme se mnohem chytřejšími. A pak jsme je uplatnili proti Rusku.“

Jen několik měsíců po válce navíc Washington zahájil politiku tzv. resetu vůči Moskvě. Jeho hlavním architektem byl vysoký poradce Bílého domu Mike McFaul. „Mike McFaul byl osobou odpovědnou za zahraniční politiku. A jeho svědectví před Senátem o gruzínské válce bylo totožné s mým. Obviňoval Putina, nedržel se zpátky.“

Fried ale měl z této politiky obavy. „Řekl jsem mu: ‚Já vím, proč to děláte. A nebudu vás za to peskovat. Nebudu na vás útočit, protože to děláte ze stejných důvodů jako my. Ale něco ti řeknu, selžeš ze stejných důvodů jako my. Protože Putinovy podmínky pro lepší vztah nebudeš schopen přijmout déle než na týden‘,“ popsal.