Kožený je pro USA velká ryba, nechtějí o něj přijít

Touto možností je odvolat se proti rozhodnutím bahamských soudů, které vydání finančníka zamítly, k Tajné (Soukromé) radě, kterou formálně řídí britská královna.

"Bez komentáře," odpověděla mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Laura Sweeneyová agentuře AP na otázku, zda se americká vláda k radě odvolá. "Je to věc, o které se musí odpovědní představitelé poradit," cituje televize ABC právníka Franklyna Williamse, který na Bahamách v případu Viktora Koženého zastupuje americkou vládu.

K radě může případ poslat také bahamský prokurátor. Jeho úřad k tomu však žádné stanovisko nevydal.

Tajná rada, celým názvem Nejvznešenější Tajná rada Jejího Veličenstva, je nejvyšší soudní instancí na Bahamských ostrovech, bývalé britské kolonii, která leží v Atlantiku mezi Kubou a Floridou. Tajná je proto, že její jednání jsou neveřejná. Členy rady jsou vybraní britští politici, členové Dolní sněmovny a Sněmovny lordů. Rada spadá pod britskou královnu.

Případ, který se před radu může dostat, uzavřela bahamská justice v úterý. Odvolací soud v bahamském městě Nassau potvrdil verdikt vrchního soudu, který rozhodl, že Bahamy nevydají finančníka Koženého do Spojených států, kde je u newyorského soudu obviněn ze zpronevěry.

Beatrice Edwardsová z americké nevládní organizace Projekt pro kontrolu vlády však případnému odvolání velké naděje na úspěch nedává. Tvrdí, že americká žádost o vydání byla špatně formulována, příliš se soustředila na to, že Kožený uplácel.

"Je to nevysvětlitelné, ale žádost o vydání byla založena na obvinění z korupce. Bahamy přitom žádný protikorupční zákon nemají. Proto také žádost u soudu neobstála," řekl Edwardsová televizi ABC.

Robert Morgenthau, prokurátor z newyorského soudního obvodu Manhattan, v roce 2003 Koženého obžaloval ze zpronevěry peněz amerických investorů. Dva roky poté k tomu přidal dalších 26 obvinění.

Obvinění se zakládají na tom, že Kožený uplácel v Ázerbájdžánu tamní pohlaváry penězi amerických věřitelů. Jeho cílem bylo získat při privatizaci ropnou společnost SOCAR.

Kožený si zavazoval Ázerbájdžánce z nejvyšších politických kruhů. Zval je na dovolenou a léčení do ciziny, zahrnoval je dary. Do Baku vozil soukromým letounem kufříky plné bankovek.

Ázerbájdžánci ale privatizaci odpískali. Kožený a jeho věřitelé ostrouhali.

V jednom bodě obžaloby newyorský prokurátor píše, že Kožený použil 14 milionů dolarů z investičních fondů pro vlastní potřebu.

To Kožený popírá. Podplácení však přiznává. Říká, že v bývalé sovětské republice je běžné.

Kožený, který získal pohádkové jmění v československé kuponové privatizaci, žije na Bahamách od roku 1995. V říjnu 2005 jej na základě americké žádosti zatkla policie. Po devatenácti měsících ho však soud propustil na kauci ve výši 300 000 dolarů.

Mezitím mu newyorský soud obstavil majetek za téměř 200 milionů dolarů.

Magistrátní soudkyně Carolita Bethelová v bahamském Nassau nejprve v roce 2006, rozhodla, že Kožený může být newyorskému soudu vydán. Rok poté vrchní soud verdikt zrušil a vydal opačné rozhodnutí: Americké žádosti Bahamy vyhovět nemohou, protože uplácet zahraniční představitele není v ostrovním státě trestné.

Koženého postup však bahamský soud označil za "hanebný".