Amerika kritizuje novodobé otroctví, navezla se i do Česka

Rusko a Čína se tak dostaly do společnosti zemí jako Sýrie či Severní Korea, vůči nimž již Washington postihy uplatňuje. Obě země se vzápětí proti zprávě americké diplomacie dotčeně ohradily.Zpráva kritizuje Čínu za přetrvávající využívání lidí k nucené práci prostřednictvím více než 300 vězeňských táborů a také za násilné deportace severokorejských obětí obchodu s lidmi, které mohou ve své zemi čelit trestu smrti. Rusko zase podle úřadu nechrání imigranty z východoevropských a asijských zemí, kteří jsou nuceni pracovat za nelidských podmínek. Až 15.000 Severokorejců údajně takto pracuje v Rusku na základě dohod vlád obou zemí, přičemž mají pouze dva dny volna v roce a čelí trestům za neplnění pracovních plánů.

Organizace hájící lidská práva přísnější hodnocení ze strany úřadu přivítaly a tlačí na uplatnění sankcí, Bílý dům se ale kvůli němu může ocitnout ve svízelné situaci. Při nedávné schůzce amerického prezidenta Baracka Obamy s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem si oba státníci vytyčili cíl zlepšit do budoucna vzájemné vztahy mezi dvěma klíčovými světovými mocnostmi, čemuž by sankce příliš nenapomohly. Dobré vztahy s Moskvou jsou zase pro Obamu důležité například kvůli snaze o vyřešení syrské krize. 

Zpráva sice zařadila Českou republiku - podobně i Slovensko - do skupiny zemí s nejvyšším hodnocením, nicméně konstatovala, že v Česku dochází k nucené prostituci žen z mnoha zemí i k nucené práci mužů a žen. Zpráva také ocenila přísnost trestů za obchod s lidmi, nicméně čeští soudci tyto případy raději soudí jako obyčejný podvod. Přesto loni zazněly první přísnější rozsudky. Při ochraně obětí vykázaly české úřady "omezený pokrok", prevence však podle materiálu zeslábla.

Obchodování s lidmi, které také můžeme nazvat novodobým otroctvím, je celosvětově rozšířený fenomén. Jeho výskyt podporují především nerovnováha mezinárodních ekonomických vztahů, chudoba, tolerance k porušování lidských práv a politická nestabilita v zemích původu, nedostatečná informovanost veřejnosti i obětí a nedostatečné právní vědomí, posunutý systém hodnot ve společnosti, přílišná orientace na principy tržního chování a mýtus lehkého a pokojného života v bohatších zemích, vysoká poptávka po levném, prodejném sexu a po levné pracovní síle v cílových zemích a často i nejrůznější formy genderové či rasové diskriminace.

Přesně statisticky vyjádřit rozsah tohoto problému není snadné, a proto se odhady počtu obětí značně liší. Různé mezinárodní studie uvádějí, že ročně je celosvětově obchodováno 700 tisíc až 2 miliony osob, přičemž 300 až 500 tisíc osob je každoročně obchodováno v rámci Evropy. Odhaduje se, že celosvětový roční příjem z obchodu s lidmi se pohybuje mezi 8,5 až 12 miliardami EUR.

Podle nejaktuálnější studie Mezinárodní organizace práce (ILO) je na celém světě 12,3 milionu osob obětí nucené práce, přičemž z tohoto počtu je 2,4 milionu osob zároveň obětí obchodu s lidmi za tímto účelem; roční zisky pachatelů jsou pak odhadovány na 31,6 miliard dolarů.

V České republice byl nárůst obchodování s lidmi zaznamenán ve spojitosti se specifickou migrační situací po pádu železné opony na počátku 90. let minulého století, kdy se zejména ženy z východní Evropy staly hlavním zbožím na západoevropském trhu; zasažena tak byla i Česká republika.

Během 90. let klesal postupně podíl České republiky jako země, která je zdrojem pro obchodování s lidmi, a ta se postupně stávala - díky své ekonomické úrovni a sousedství se SRN a Rakouskem – atraktivní cílovou zemí. Vzhledem ke své poloze je Česká republika zemí tranzitní do Západní Evropy především z Asie, jihu a východu Evropy. Dlouhou dobu byl obchod s lidmi organizován především za účelem sexuálního vykořisťování, v posledních letech dochází k nárůstu případů obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a nucené práce. Nejedná se pouze o případ České republiky, lze konstatovat, že tento trend je celoevropský.

(Zdroj: mvcr.cz)