Washington/Berlín - Spojené státy brání svůj výzvědný program před zahraniční kritikou. Podle amerického úřadu Národního ředitele tajných služeb (DNI), který rozvědky zastřešuje, sbírá Washington stejné informace, jako činí kvůli hrozbě terorismu i další státy.
"Jasně jsme oznámili, že Spojené státy shromažďují tajné informace takové povahy, jaké sbírají všechny státy," uvádí nedělní prohlášení DNI. Tento úřad již dříve v neděli oznámil, že na žádosti evropských vlád o vysvětlení odpoví "diplomatickými kanály" a že tedy nebude záležitost komentovat veřejně.
Německý magazín Der Spiegel a britský list The Guardian o víkendu přinesly podrobnosti o tajných amerických operacích, které médiím poskytl bývalý externí zaměstnanec amerických tajných služeb Edward Snowden. Z dokumentů vyplývá, že agenti USA sledovali a odposlouchávali nejen úřady a velvyslanectví ideologicky nepřátelských států, ale i své spojence.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce prý o záležitosti v dohledné době jednat s americkým prezidentem Barackem Obamou. Již dnes se má s americkým velvyslancem v Německu podle Reuters sejít zástupce německého ministerstva zahraničí.
Šéf opozičních Zelených a kandidát této ekologické strany na post kancléře Jürgen Trittin dnes navrhl, aby Německo poskytlo Snowdenovi azyl. Snowden, prchající před americkou justicí, již několik dní pobývá v tranzitním prostoru na letišti v Moskvě, odkud se prozatím marně snaží dostat podle všeho do Ekvádoru.
"Pro demokraty je bolestné, že někdo, kdo slouží demokracii a kdo odhalil z našeho pohledu obří porušování práv, by měl hledat útočiště u despotů, kteří mají sami problémy se základními právy," řekl Trittin podle portálu cnews. Neupřesnil ale, koho považuje za despoty.
6. června 2013 unikly na veřejnost informace, že americká NSA a také FBI měly mít podle Snowdena v rámci údajného boje proti terorismu už od roku 2007 přístup k datům z centrálních serverů devíti velkých internetových společností – šlo o údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků. Program zahrnuje také odposlechy. Přístup k údajům poskytly Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Paltalk (IM/chat systém), YouTube, AOL, Skype či Apple. Data předávaly rovněž tisícovky amerických firem.
Na summitu G20 v Londýně v roce 2009 se americká zpravodajská služba měla zaměřit i na tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Podle údajného dokumentu od Snowdena, který přinesl opět Guardian, zachytila americká výzvědná základna v Británii během vrcholné schůzky Medveděvovu přísně tajnou komunikaci.
Vedle NSA zahraniční diplomaty během summitu G20 v Londýně sledovaly také britské tajné služby. Za rozsáhlou akcí, při které agenti údajně nastražili i zvláštní internetové kavárny, stála britská zpravodajská služba GCHQ, která jednala na příkaz vlády. Do počítačů v internetových kavárnách pro diplomaty agenti nainstalovali programy pro sledování elektronické komunikace a zaznamenávání textu.
V jednom z dokumentů NSA ze září 2010, který nese označení "přísně tajné", se popisuje, jak tajná služba napadla diplomatické zastoupení Evropské unie ve Washingtonu. Agenti v unijním centru nainstalovali takzvané štěnice a infiltrovali počítačovou síť, takže Američané získali přístup nejen k poradám v unijních prostorách, ale také přístup k elektronické poště a interním dokumentům v počítačích.
NSA označovala cizí ambasády včetně těch evropských za "cíle". Mezi tradičními ideologickými nepřáteli či citlivými blízkovýchodními zeměmi je seznam unijních misí a také velvyslanectví Francie, Itálie, Řecka a dalších spojenců USA, jako jsou Japonsko, Mexiko, Jižní Korea, Indie či Turecko. Listina ze září 2010 nezmiňuje Británii, Německo a další západoevropské státy.
V Německu údajně Američané sledovali i komunikaci spolkové vlády, možná se nezastavili ani před úřadem spolkové kancléřky Angely Merkelové. Německo bylo v tajném programu označeno za partnera "třetí kategorie" a vystaveno bylo podrobnějšímu sledování než kterákoli jiná země Evropské unie. Rozsah monitorování byl prý srovnatelný s Čínou, Irákem nebo Saúdskou Arábií.
(Zdroj: iHned.cz)
Související
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě