Washington/Berlín - Spojené státy brání svůj výzvědný program před zahraniční kritikou. Podle amerického úřadu Národního ředitele tajných služeb (DNI), který rozvědky zastřešuje, sbírá Washington stejné informace, jako činí kvůli hrozbě terorismu i další státy.
"Jasně jsme oznámili, že Spojené státy shromažďují tajné informace takové povahy, jaké sbírají všechny státy," uvádí nedělní prohlášení DNI. Tento úřad již dříve v neděli oznámil, že na žádosti evropských vlád o vysvětlení odpoví "diplomatickými kanály" a že tedy nebude záležitost komentovat veřejně.
Německý magazín Der Spiegel a britský list The Guardian o víkendu přinesly podrobnosti o tajných amerických operacích, které médiím poskytl bývalý externí zaměstnanec amerických tajných služeb Edward Snowden. Z dokumentů vyplývá, že agenti USA sledovali a odposlouchávali nejen úřady a velvyslanectví ideologicky nepřátelských států, ale i své spojence.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce prý o záležitosti v dohledné době jednat s americkým prezidentem Barackem Obamou. Již dnes se má s americkým velvyslancem v Německu podle Reuters sejít zástupce německého ministerstva zahraničí.
Šéf opozičních Zelených a kandidát této ekologické strany na post kancléře Jürgen Trittin dnes navrhl, aby Německo poskytlo Snowdenovi azyl. Snowden, prchající před americkou justicí, již několik dní pobývá v tranzitním prostoru na letišti v Moskvě, odkud se prozatím marně snaží dostat podle všeho do Ekvádoru.
"Pro demokraty je bolestné, že někdo, kdo slouží demokracii a kdo odhalil z našeho pohledu obří porušování práv, by měl hledat útočiště u despotů, kteří mají sami problémy se základními právy," řekl Trittin podle portálu cnews. Neupřesnil ale, koho považuje za despoty.
6. června 2013 unikly na veřejnost informace, že americká NSA a také FBI měly mít podle Snowdena v rámci údajného boje proti terorismu už od roku 2007 přístup k datům z centrálních serverů devíti velkých internetových společností – šlo o údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využívat ke sledování lidí a jejich styků. Program zahrnuje také odposlechy. Přístup k údajům poskytly Microsoft, Yahoo, Google, Facebook, Paltalk (IM/chat systém), YouTube, AOL, Skype či Apple. Data předávaly rovněž tisícovky amerických firem.
Na summitu G20 v Londýně v roce 2009 se americká zpravodajská služba měla zaměřit i na tehdejšího ruského prezidenta Dmitrije Medveděva. Podle údajného dokumentu od Snowdena, který přinesl opět Guardian, zachytila americká výzvědná základna v Británii během vrcholné schůzky Medveděvovu přísně tajnou komunikaci.
Vedle NSA zahraniční diplomaty během summitu G20 v Londýně sledovaly také britské tajné služby. Za rozsáhlou akcí, při které agenti údajně nastražili i zvláštní internetové kavárny, stála britská zpravodajská služba GCHQ, která jednala na příkaz vlády. Do počítačů v internetových kavárnách pro diplomaty agenti nainstalovali programy pro sledování elektronické komunikace a zaznamenávání textu.
V jednom z dokumentů NSA ze září 2010, který nese označení "přísně tajné", se popisuje, jak tajná služba napadla diplomatické zastoupení Evropské unie ve Washingtonu. Agenti v unijním centru nainstalovali takzvané štěnice a infiltrovali počítačovou síť, takže Američané získali přístup nejen k poradám v unijních prostorách, ale také přístup k elektronické poště a interním dokumentům v počítačích.
NSA označovala cizí ambasády včetně těch evropských za "cíle". Mezi tradičními ideologickými nepřáteli či citlivými blízkovýchodními zeměmi je seznam unijních misí a také velvyslanectví Francie, Itálie, Řecka a dalších spojenců USA, jako jsou Japonsko, Mexiko, Jižní Korea, Indie či Turecko. Listina ze září 2010 nezmiňuje Británii, Německo a další západoevropské státy.
V Německu údajně Američané sledovali i komunikaci spolkové vlády, možná se nezastavili ani před úřadem spolkové kancléřky Angely Merkelové. Německo bylo v tajném programu označeno za partnera "třetí kategorie" a vystaveno bylo podrobnějšímu sledování než kterákoli jiná země Evropské unie. Rozsah monitorování byl prý srovnatelný s Čínou, Irákem nebo Saúdskou Arábií.
(Zdroj: iHned.cz)
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , USA (Spojené státy americké) , Edward Snowden
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
před 1 hodinou
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
před 2 hodinami
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
před 3 hodinami
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
před 3 hodinami
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
před 4 hodinami
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
před 5 hodinami
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
před 6 hodinami
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
před 6 hodinami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 6 hodinami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 7 hodinami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 8 hodinami
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 8 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 9 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 10 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 10 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 11 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 12 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 12 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 13 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.
Zdroj: Libor Novák