Obama pod palbou kritiky: Tak chce zaútočit na Sýrii nebo ne?!

Washington - Americký prezident si na dnešek pozval do Bílého domu republikánského senátora Johna McCaina, se kterých bude jednat o případné vojenské intervenci v Sýrii. McCain, který byl v roce 2008 Obamovým soupeřem v prezidentských volbách, je velmi vlivným politikem a na konci května se v Sýrii osobně setkal s představiteli povstalců ze Syrské svobodné armády.

Podle některých kritiků se Obama, jak je vidět i z jeho otálení s případnou intervencí, příliš nesnaží syrský režim za chemický útok z 21. srpna potrestat. Při útoku zemřelo nejméně 1429 civilistů, z toho více než 400 dětí. Na druhou stranu někteří republikánští a demokratičtí zákonodárci jsou opačného názoru a nepřejí si vůbec žádnou vojenskou akci. Hlasování o intervenci v Sýrii, které se neuskuteční dříve než příští týden, bude největším zahraničněpolitickým rozhodováním v Kongresu od války v Iráku.

O získání podpory u zákonodárců nyní kromě Obamy usiluje i viceprezident Joe Biden a šéf Obamovy kanceláře Denis McDonough. Oba telefonují s kongresmany i senátory a v plánu je i množství schůzek. V úterý se pak sejde zahraniční výbor Senátu a den na to i branný výbor horní komory.

Kerry vyjádřil v neděli přesvědčení, že Kongres podpoří Obamovo rozhodnutí zaútočit na Asadův režim. Zároveň ale upozornil, že prezident má pravomoc sám zahájit akci proti Sýrii, pokud by Kongres s úderem nevyslovil souhlas.

„Čekáme netrpělivě, rádi bychom, aby bombardování začalo dřív než zítra. Čím útok přijde dřív, tím dřív skončí to utrpení," říká syrský politický aktivista Chalid Bitar. Každý den odkladu stojí podle něj v Sýrii další životy. Spojené státy ale daly jasně najevo, že nehodlají svrhnout režim prezidenta Asada, informuje rozhlas.cz.

Chalid Bitar přesto míní, že zásah může zemi pomoci. „Útok Západu by mohl změnit situaci v zemi a pomůže demokratickým silám v Sýrii ve zvratu proti tyranii Asada," tvrdí.

Případnou intervenci podpořila během svého zasedání v Káhiře i Liga arabských států. Prezident Asad prohlásil, že jeho režim úspěšně čelí terorismu a je připraven i na útok zvenčí.

Podle mluvčího kancléřky Angely Merkelové Německo nemá v úmyslu se v Sýrii připojit k jakémukoliv odvetnému úderu proti silám prezidenta Asada. Podobně se k věci staví i ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle. Podle něj by útok byl v rozporu s německou ústavou.

"Účast nebyla požadována a ani nad ní nebudeme přemýšlet," řekl mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Německo však podporuje jasnou, ale mírovou odpověď na útoky, které minulý týden zabily stovky syrských civilistů.

Vzhledem k panujícím spekulacím o možnosti mezinárodního vojenského zásahu proti ozbrojeným silám či objektům syrského státu i Česká republika znovu připomíná, že nadále považuje za jediné účinné řešení vnitrosyrského konfliktu řešení diplomatické a mírové – tj. co možná brzkou dohodu obou stran na příměří a zahájení jednání o politické transformaci země.

Související

Bašár al-Asad Analýza

Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí

Režim někdejšího syrského prezidenta Bašára Asada po sobě zanechal krajinu poznamenanou systematickým násilím a masovým zabíjením. Během třináct let trvajícího konfliktu zemřely desítky tisíc lidí, často bez soudu a bez možnosti obrany. Jejich těla mizela v utajených hrobech a jména ze záznamů. Až pád režimu v prosinci 2024 umožnil odkrýt místa, která dosud existovala jen ve svědectvích přeživších.
Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize ,  Barack Obama ,  válka

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Pete Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády Nidala Hasana bude přenášena v přímém přenosu. Oznámil to americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že veřejnost dostane možnost sledovat výkon trestu smrti zastřelením popravčí četou. Hasan v roce 2009 zastřelil na základně Fort Hood v Texasu třináct neozbrojených amerických vojáků.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

včera

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

včera

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

včera

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

včera

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

včera

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

včera

7. října 2026 21:57

7. října 2026 21:04

Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v úterý zahájil celosvětovou konferenci Interpolu k drogám. Třídenní konference se zaměřuje na mezinárodní spolupráci v boji proti drogové trestné činnosti a na aktuální vývoj nelegálního drogového trhu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy