Překvapení z USA: Čechoameričané "spáchali" něco nečekaného

Občanská iniciativa CR2CR, pod kterou se v Cedar Rapids sdružily místní veřejná knihovna, Sokol, Národní česko-slovenské muzeum a Kostel svatého Václava, chce mimo jiné oplatit pomoc, která v roce 2008 mířila opačným směrem. Tehdy povodně poničily také českou čtvrť Czech Village v Cedar Rapids, které je druhým největším městem ve státě Iowa.

Sbírka v Cedar Rapids začala v srpnu a skončila minulý týden. Organizátoři kampaně a někteří dárci podle televize CBS 2 navštíví začátkem prosince Českou republiku, aby peníze knihovně v Děčíně osobně předali.

"Aktivity našich krajanů si velice vážíme. Vlna solidarity, která se po povodních zvedla, nás mile překvapila," řekla dnes ČTK mluvčí děčínské radnice Markéta Lakomá. Informace z USA zaskočila ředitele knihovny Ladislava Zoubka. "Nevím, co na to říct. Je to skvělá zpráva," řekl ČTK.

Knihovna, která stojí na břehu Labe a která byla po náročné přestavbě objektu Atlantik otevřena loni v září, stála 160 milionů korun. Letošní velká voda v ní napáchala škody zhruba za pět milionů. "Nezasáhla přímo knihy, ale provozní prostory v přízemí a suterénu," řekl Zoubek.

Většina české společnosti dnes vnímá migranty jako hrozbu. O tři, čtyři generace zpět to však byli právě Češi a Moravané, kdo vyráželi do světa „za lepším". Nejen do Vídně, jejíž příslovečný telefonní seznam je plný jmen jako Nowotny a Havlicek. Velká část emigrantů z Českých zemí mířila za oceán.

Prvního tuzemce na americkém kontinentě by leckdo za Čecha nepovažoval, mateřštinou Pražana Joachima Ganse totiž byly němčina a hebrejština. Joachim v útlém věku odešel do Anglie, kde přišel na revoluční způsob čištění měděné rudy a již jako proslulý metalurg byl sirem Raleighem požádán o účast na expedici do zámoří. Když se v roce 1585 vylodil v dnešní Severní Karolíně, stal se i prvním Židem v Novém světě. Zbytky jeho pece na kalení stříbra patří mezi vůbec nejstarší památky osídlení Severní Ameriky Evropany.

Málo se ví, že se nejvíc Čechů a Moravanů usadilo ne snad na východním pobřeží, ale v Texasu, kde se v městech jako Praha nebo Dubina, ale i v Houstonu či San Antoniu dodnes konají dožínkové slavnosti a pečení „kolaches". Státem s největším podílem Czech Americans je přitom zemědělská Nebraska na Středozápadě země.

Městem, kde Češi zanechali nejhlubší stopu, je ovšem skutečně Chicago. Do rodící se metropole u Michiganského jezera dorazili první čeští kolonisté kolem roku 1852. Za chicagskou legendu platí starosta města Anton Cermak, narozen 1873 v Kladně jako Antonín Josef Čermák. Při volbách 1931 obrátil xenofobní útoky dosavadního starosty („bohunk" bylo hanlivé označení pro Čecha či Slovana) ve svůj prospěch a republikánského rivala s přehledem porazil. Cermakem vybudovaná politická mašinerie drží vládu Demokratické strany nad městem již po osm desetiletí, naspsal national-geographic.cz.