Komu patří severní pól? Kanada chystá útok na Rusko

Montreal - Kanada provede vlastní kartografické měření mořského dna Arktidy, aby zpochybnila nároky Ruska na lví podíl v této oblasti, u níž se odhaduje, že má obrovské nerostné bohatství. Podle agentury AFP chce vláda v Ottawě dokázat, že Lomonosovův hřbet, skoro protínající pod hladinou Severního ledového oceánu pól, je prodloužením amerického kontinentálního šelfu, nikoli euroasijského, jak tvrdí Rusko.

Objednání nových vědeckých analýz je kanadskou odpovědí na ruský záměr oznámený v červenci, že v příštím roce požádá OSN o změnu hranic v oblasti Arktidy. Pokud by příslušná komise OSN uznala, že pravdu má Moskva, pak by Rusko mohlo získat právo využívat přírodní, nerostné, energetické a biologické zdroje až do 350 námořních mil (skoro 650 kilometrů) od jeho břehů, oproti dosavadním 200 mílím (370 kilometrů).

Podle mezinárodního práva si severní pól a okolní Severní ledový oceán nemůže nárokovat nikdo. Pět sousedních zemí – Rusko, USA, Kanada, Norsko a Dánsko (Grónsko) - má pouze právo ekonomicky využívat oblast 200 námořních mil (371 km) od jejich pobřeží (tzv. výlučnou ekonomickou zónu).

Oblast dále než 200 námořních mil od pobřeží je takzvané volné moře, které patří všem a nikomu. Státy sousedící s Arktidou však mohou požádat o přístup ke zdrojům až do vzdálenosti 350 námořních mil (648 km), pokud prokáží, že jde o pokračování jejich pevninského šelfu. Několik zemí si činí nárok na rozsáhlé oblasti, jejichž vlastnictví si ovšem určily a zakotvily v zákonech bez domluvy s ostatním státy.

Rusko v roce 2007 umístilo na dno oceánu pod severním pólem svoji vlajku, aby tak dalo najevo, komu oblast v jeho očích patří. Tento čin však pochopitelně žádný z dalších států nehodlal jakkoli brát v potaz.

Související

Více souvisejících

arktida Kanada Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy