Pryč s imigranty: Dav zastavil v Kalifornii autobusy s přistěhovalci

Protestující neuposlechli výzvy policie, aby se rozešli. Policie se ale nepokusila demonstraci fyzicky ukončit.

Zhruba po 25 minutách oba autobusy vycouvaly, otočily se a odjely. Zástupce imigračních úředníků Chris Harris uvedl, že imigranti budou pravděpodobně odvezeni do jednoho z dalších šesti úřadoven pohraniční stráže v okolí San Diega.

Imigranti byli posláni letecky z Texasu do kalifornského San Diega. Dospělí a jejich děti, dohromady necelých 140 osob, pak cestovali autobusem do zařízení v Murrietě. Podle Reuters je velmi pravděpodobné, že imigrační úředníci v Murrietě je nechají čekat na výsledek deportačního řízení na svobodě, ale pod částečným dohledem.

Téma přistěhovalectví je v současnosti v USA velmi ožehavé. Prezident Barack Obama hodlá podniknout kroky na pomoc přistěhovalcům žádajícím o občanství.

Hranice mezi Mexikem a USA je dlouhá 3169 km. Byla vytvořena v roce 1848 po válce mezi těmito státy, která pro prvně jmenovaný skončila ztrátou 51 procent jeho dosavadní rozlohy (mezi jinými dnešní americké státy Texas, Arizona a Kalifornie). Mírně byla upravena v roce 1853 takzvanou Gadsdenovou koupí, kdy mexický diktátor Santa Anna prodal Američanům apačská teritoria. Od té doby se linie v mapách nezměnily, přestože se expanzionisté často snažili zkompletovat území USA rozšířením o poloostrov Kalifornie a o severní půlku dnešního Mexika. Východní půlka hranice od Mexického zálivu do El Pasa se kryje s řekou Rio Grande. Západní část běží podle rovných čar přes pouště a hory Arizony až Tichému oceánu. Díky nutnosti přeshraničního obchodu v nehostinném terénu vyrostla na obou stranách velkoměsta, která by za normálních podmínek byla pravděpodobně pouze vesnicemi. Jsou vždy v dvojicích: Tijuana a San Diego, Mexicali a Calexico, Nogales a Nogales, Ciudad Juárez a El Paso.

Od počátku 20. století do USA proudili pracanti. Většinou se však jednalo o cyklickou migraci, kdy Mexičané udělali svou práci na poli, vzali výplatu a vrátili se do vlasti. Americké vlády neměly dlouhodobou strategii k otázce přistěhovalectví od jižních sousedů (a dalších hispánských států). Některé ji podporovaly, jiné dělaly, že nelegální přistěhovalce nevidí, další je zas rychle pakovaly domů. Hlavní změna přišla na přelomu 80. a 90. let. Na Mexiko uhodila ekonomická krize a naopak USA překotně rostly a potřebovaly každou ruku na manuální práce, které Američané nechtěli dělat. Příval lidí se ohromně zvýšil, počet úspěšných přechodů se odhadoval na půl milionu ročně.

V roce 1994 se demokratický prezident Bill Clinton rozhodl zastavit imigraci plotem, který dnes dosahuje délky 930 kilometrů. V okolí velkých měst byly vztyčeny bariéry a posíleny hlídky, projít tudy už je téměř nemožné. Výsledek? Mexičané se do USA po zaplacení převaděčům dostávají nebezpečnějšími cestami přes poušť a hory, kde ploty a hlídky nejsou. Kvůli extrémním přírodním podmínkám tu podle mexických úřadů za patnáct let zahynulo 5100 lidí. Ovšem příliv migrantů to nezbrzdilo, natož zastavilo. Kvůli této propustnosti se hraničnímu valu sarkasticky přezdívá tortillová opona. Nyní se počet osob pobývajících v USA bez potřebných dokumentů odhaduje na nejméně dvanáct milionů, z nichž čtyři pětiny mluví španělsky, informuje lideazeme.cz.

Republikánský prezident George W. Bush se pokoušel o zlegalizování jejich pobytu, ale proti „amnestii" se zvedl velký odpor mezi konzervativními voliči i v jeho vlastní straně. Bushův nástupce, demokrat Barack Obama, sice také slibuje amnestii, ale kvůli problémům se zdravotní reformou se k tomu ještě nedostal. A tak paradoxně dál pokračuje opevňování hranice.