Letiště vybírá poplatek za "dýchání čistého vzduchu", toalety ale nefungují

Poplatek 127 bolívarů (asi 400 korun) na letišti v Caracasu má pokrýt náklady na nově instalovaný systém, který používá ozón k vyčištění klimatizační sítě letiště. Tiskové prohlášení ministerstva vodní a letecké dopravy tvrdí, že Caracas je prvním letištěm v Jižní Americe a karibské oblasti, které používá tuto technologii, jež údajně ničí bakterie a "chrání zdraví cestujících".

V době, kdy jsou letenky z Venezuely už tak dost drahé a je jich méně kvůli místní ekonomické krizi, si mnoho uživatelů sociálních médií nebere servítky v reakci na nový poplatek. Rozhlasový moderátor Daniel Martínez například napsal: "Může mi někdo vysvětlit tu věc s ozónem na letišti? Na záchodech neteče voda, klimatizace je rozbitá, po letišti bloumají toulaví psi, ale zato máme ozón?"

"Brzy nás nechají zaplatit i za 'dobrý plyn'," napsal další uživatel v trpké odvolávce na slzný plyn, který policie často používá k rozhánění protestující opozice.

Pro Venezuelce se tak nový poplatek stal zdrojem zábavy, hněvu i dalším surrealistickým aspektem života v zemi, která má největší zásoby ropy na světě - a přitom trpí nedostatkem toaletního papíru nebo cukru, dodal server BBC.

Agentura S&P snížila rating Venezuely již v červnu 2013 po dramatických volbách po smrti autokratického krajně levicového vůdce Huga Cháveze. Těsné vítězství Chávezova chráněnce Nicoláse Madura zvýšilo podle S&P politickou nejistotu, což brání přijímání smysluplných reforem, které by zastavily růst inflace a pokles ekonomické aktivity. Ekonomiku ohrožuje i nejistý výhled vývoje cen ropy.

Od Madurova zvolení se ekonomická situace ještě zhoršuje. Inflace přesahuje 50 procent a vláda ji před nedávnými komunálními volbami „řešila" nařízením snížit ceny řady zboží. Kontrola cen vytváří nedostatek základního zboží a přispívá ke zpomalování ekonomiky.

Zastánci venezuelské vlády poukazují na to, že Chávez svými projekty dotovaných potravin, levného bydlení a lékařské péče dosáhl úspěchy v boji s chudobou a hladem. Statistika to potvrzuje. Procento populace pod hranicí chudoby výrazně kleslo a nyní je třetí nejnižší v celé Latinské Americe. Toho bylo ale dosaženo na úkor všech ostatních, zejména co se trhu práce a výše mezd týče. Podle nedávné zprávy Světové banky 30 % lidí, kteří původně nespadali do kategorie chudých, v průběhu let 1992-2006 statusu chudých dosáhlo. Ve většině sousedních zemí se řady střední třídy mezitím rozšiřovaly, uvedla patria.cz.