Amazonie opět v plamenech. Počet požárů je enormní, hoří i největší mokřad světa

Nejnovější údaje zveřejnil v neděli brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).

Ještě horší je letos situace v oblasti Pantanal, největším mokřadu světa, který je domovem tisíce druhů rostlin a zvířat, včetně řady vzácných. Letos v této oblasti, která leží na jihozápadě Brazílie a zasahuje i do Bolívie a Paraguaye, zaznamenali nejvyšší počet lesních požárů za dobu vedení těchto statistik, což je od roku 1998. Oproti loňsku se tam za deset měsíců počet požárů více než zdvojnásobil na 21.115.

A record high number of fires scorched Brazil's Amazon and Pantanal wetlands last month, official data shows, as deforestation and climate change wreak havoc on some of the planet's most valuable ecosystems https://t.co/GgSfepxiMt pic.twitter.com/TVSoFz5LMl

Mokřady Pantanal jsou vzácným ekosystémem, který leží na území kolem 160.000 kilometrů čtverečních. Jeho malá část, zhruba procento rozlohy - národní park Pantanal Matogrossense -, je od roku 2000 zapsána na seznamu přírodního světového dědictví UNESCO. V oblasti žije mnoho druhů zvířat, včetně jaguára, ocelota, jelence bahenního, mravenečníka velkého, vydry obrovské, čápa jabiru či kajmana žakaré (též yacaré), připomíná BBC.

Počty požárů v brazilské Amazonii byly minulý měsíc více než dvojnásobné proti loňskému říjnu, proti předchozímu měsíci jich ale bylo méně, protože se blíží sezona dešťů.

Nárůstu požárů v Amazonii nezabránila ani armáda, kterou tam brazilský prezident letos poslal, aby mimo jiné dohlížela na dodržování zákazu rozdělávání ohňů. Podle agentury EFE je příčinou 95 procent lesních požárů lidská činnost, většinou nelegální, jejímž cílem je rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů podle ekologů přispívají klimatické změny.

Kvůli odlesňování Amazonie se v posledních dvou letech stal terčem kritiky, a to i mezinárodní, brazilský prezident Jair Bolsonaro. Ten podle mnohých upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými. Ostře ho kritizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož pak Bolsonaro obvinil z vměšování do záležitostí Brazílie a z koloniálního smýšlení.

Amazonský deštný prales leží ze 60 procent na území Brazílie a hraje významnou roli v pohlcování skleníkových plynů, jež přispívají ke změnám klimatu.