Tálibán trvá na konci evakuací k 31. srpnu. USA to zřejmě vyslyší

Západní země urychlují evakuace z Kábulu, USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, zřejmě odejdou ke konci srpna, uvedla agentura AP. Lídři skupiny G7 se ale dnes dohodli, že mezinárodní společenství bude po Tálibánu v první řadě požadovat záruku bezpečných odchodů z Afghánistánu i po 31. srpnu.

Na kábulském letišti dnes dál panoval chaos způsobený snahou desítek tisíc lidí opustit zemi poté, co ji v polovině srpna ovládl Tálibán. Od té doby evakuovaly z Kábulu letouny západních zemí na 58.700 lidí, USA v pondělí uskutečnily nejvíce evakuačních letů za den. Mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid dnes řekl, že na kábulské letiště Tálibán kvůli chaotické situaci už nepouští žádné Afghánce a že Tálibán umožní do 31. srpna evakuaci všech cizinců, kteří si to přejí.

V posledních dnech některé země vyzývaly k prodloužení termínu 31. srpna, aby americké jednotky mohly déle střežit kábulské letiště, a zajišťovat tak bezpečné evakuace. Například španělská ministryně obrany Margarita Roblesová dnes uvedla, že Madrid do tohoto data nejspíš nestihne z Afghánistánu evakuovat všechny své občany a další lidi, jimž hrozí v Afghánistánu represe. Dnes agentura AP ale s odvoláním na zdroj z americké vlády uvedla, že prezident Joe Biden se rozhodl termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků. Tálibán už dříve varoval, že změna termínu by byla porušením dohody s USA a že pokračování pobytu zahraničních vojsk by mělo následky. "Pokud chtějí pokračovat v okupaci, vyvolá to reakci," uvedl v pondělí mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín.

O termínu odchodu amerických vojsk zřejmě dnes v Kábulu jednali i šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns a druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Tálibán Abdul Ghaní Barádar. O jejich schůzce informoval list The Washington Post s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Situaci v Afghánistánu dnes na online schůzce projednávali lídři skupiny G7. "Podmínkou číslo jedna, kterou jako G7 stanovujeme, je záruka práva na bezpečný odchod do 31. srpna a po něm pro všechny, kdo chtějí odejít," uvedl britský premiér Boris Johnson. Předseda Evropské rady Charles Michel upozornil, že země nesmí dovolit vytvoření nového trhu pro pašeráky lidí a ochránit hranice EU.

Deník Le Figaro dnes napsal, že francouzské bezpečnostní složky sledují pět Afghánců, které Francie evakuovala v rámci repatriačních a záchranných letů z Kábulu. Jsou podezřelí z vazeb na Tálibán. Jeden ze sledovaných mužů podle listu přiznal svou příslušnost k tomuto extremistickému islamistického hnutí. Francie dosud z Afghánistánu odvezla přes 1000 místních spolupracovníků a desítky vlastních diplomatů.

V souvislosti s blížícím se termínem 31. srpna západní země zrychlují evakuace svých občanů a Afghánců, jimž by mohly v zemi hrozit represe. Od pondělního rána Američané odvezli přibližně 12.700 osob a další země 8900 lidí. Od předminulého víkendu, kdy Tálibán vstoupil po ovládnutí země do Kábulu, bylo podle BBC odvezeno z kábulského letiště na 58.700 lidí, většinou Afghánců, kteří spolupracovali se západními spojenci.

Mluvčí Tálibánu dnes vyzval zahraniční vlády, aby nepovzbuzovaly Afghánce k odchodu. Dodal, že válka v zemi skončila a že opět fungují nemocnice, školy či místní vláda. Tálibán dnes jmenoval první představitele přechodné vlády, včetně ministra vnitra, financí a školství, a také šéfa rozvědky, guvernéra provincie Kábul a starostu metropole. Tyto posty obsadili zástupci Tálibánu, hnutí přitom slíbilo vládu složenou z mnoha stran.

Mluvčí Tálibánu dnes zopakoval, že Tálibán nebude stejný jako v letech 1996 až 2001, kdy v zemi poprvé vládl, než ho po útocích na USA z 11. září svrhla operace vedená Spojenými státy. Komisařka OSN Bacheletová ale dnes uvedla, že má zprávy o porušování lidských práv Tálibánem, včetně mimosoudních poprav civilistů, omezování volnosti pohybu žen a potlačování pokojných protestů proti Tálibánu.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley dnes uvedl, že 14 milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady. Důvodem je podle něj kombinace velkého sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Evropská unie slíbila zvýšit humanitární pomoc pro Afghánce, a to ve vlasti i v zahraničí na 200 milionů eur (5,1 miliardy Kč) z dosud plánovaných asi 50 milionů eur. Pomoc bude podmíněna dodržováním lidských práv. Pomoc afghánským uprchlíkům přislíbila například i americká společnost Airbnb, která poskytne v různých zemích bezplatné ubytování pro 20.000 afghánských uprchlíků. Šéf firmy Brian Chesky ale nesdělil, na jak dlouho to bude.