Americká sněmovna chystá hlasování o vytvoření 51. státu USA

Americká Sněmovna reprezentantů bude příští týden hlasovat o tom, zda prohlásit federální okrsek District of Columbia, na jehož území leží metropole Washington, za 51. stát Unie. Návrh podle serveru Politico nejspíš bez problémů projde demokraty ovládanou dolní komorou, narazí ale zřejmě na odpor republikánů, kteří mají většinu v Senátu.

Pokud Sněmovna návrh schválí, bude to poprvé v historii, co se komora Kongresu vyslovila pro to, aby bylo federálnímu okrsku přiznáno politické zastoupení a hlasovací práva v Kongresu.

Ústava USA garantuje každému státu dvě křesla v Senátu, počet mandátů ve Sněmovně reprezentantů je pak určen podle počtu obyvatel v jednotlivých státech. Federální okrsek však toto zastoupení ve federální legislativě nemá, což dlouhodobě kritizují místní obyvatelé, podle nichž jsou jim upírána základní občanská práva, která požívají všichni ostatní Američané. Poznávací značky aut ve Washingtonu dokonce nesou slogan "ukončete zdanění bez zastoupení", čímž odkazují na jedno z hlavních hesel americké revoluce, jímž američtí kolonisté protestovali proti britské nadvládě.

S návrhem však dlouhodobě nesouhlasí republikáni, kteří se proti povýšení statusu federálního distriktu postaví zřejmě i tentokrát. Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnel se v loňském rozhovoru vyjádřil zásadně proti a označil to za socialistický nápad. V podobném smyslu se vyjádřil i prezident Donald Trump. Ten řekl, že by republikáni byli "velice hloupí", pokud by na něco takového přistoupili, jelikož se federální distrikt silně kloní k demokratům. "Abychom mohli mít další dva demokratické senátory a pět dalších kongresmanů? Ne, díky. To se nikdy nestane," řekl v květnu listu The New York Times. Politico ale uvedl, že by federální okrsek získal jen jedno křeslo v dolní komoře, nikoliv pět.

Špičky demokratů argumentují i tím, že by šlo o vítězství většinově černošského obyvatelstva federálního distriktu v době, kdy celou zemí otřásají masivní protesty proti zakořeněnému rasismu a rasové nerovnosti, které vyvolala smrt George Floyda. "Toto není jen otázka místní správy a spravedlnosti, je to také zásadní otázka občanských práv," řekl vůdce demokratické většiny v dolní komoře Steny Hoyer.

Demokraté rovněž tvrdí, že návrh získal na nové naléhavosti po zákroku bezpečnostních složek proti demonstrantům na náměstí Lafayette Square na začátku června. Policie při něm násilně rozehnala převážně pokojný protest, aby náměstím mohl následně projít prezident Trump a vyfotit se s biblí u přilehlého kostela.

Demokratická starostka Washingtonu Muriel Bowserová krok bezpečnostních složek kritizovala, protože jej podle ní provedli příslušníci federálních sborů a členové národní gardy z jiných států, a to bez souhlasu místních obyvatel a politické reprezentace. "Přiznání statusu státu by to všechno spravilo. A nyní mají Američané jasnou představu, co se bez něj může stát," řekla v úterý Bowserová.

Související

Více souvisejících

Washington, D.C., USA Sněmovna reprezentantů kongresu USA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 9 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy