Argentinský senát povolil interrupce, bouřlivá debata trvala 12 hodin

Argentina coby dosud největší latinskoamerická země zlegalizuje interrupce. Tamní Senát dnes schválil zákon umožňující potraty do 14. týdne těhotenství bez udání důvodu. Ukončení těhotenství bude možné i po tomto časovém období, pokud bude ohrožen život matky nebo žena otěhotněla po znásilnění.

Dnešní rozhodnutí by mohlo udat tón pro posun v případě interrupcí v konzervativní Latinské Americe, píše agentura Reuters.

"Dokázaly jsme to, sestry. Vytvořily jsme historii," reagovala na twitteru poslankyně Mónica Machaová. Tisíce zastánců potratů před budovou Senátu na výsledek dvanáctihodinové debaty reagovaly jásotem.

Lo hicimos, hermanas. Es ley de una vez y para siempre. Hicimos historia. Lo hicimos entre todxs. No hay palabras para este momento, nos pasa por el cuerpo y por el alma. ?? #AbortoLegal2020 pic.twitter.com/Ur3BmU4Bdm

— Mónica Macha (@MoniMacha) December 30, 2020

Ve prospěch zákona nakonec hlasovalo 38 senátorů, 29 zvedlo ruku proti jeho schválení a jeden politik se hlasování zdržel. Poslanecká parlamentní komora už zákon schválila a levicový prezident Alberto Fernández ho podporuje, uvedla agentura AP.

Interrupce jsou dosud v Argentině povoleny jen ve výjimečných případech, například po znásilnění či v případě ohrožení života ženy, jinak za ně hrozí až čtyři roky vězení. V zemi, odkud pochází i papež František, se o tomto tématu vede už několik let bouřlivá diskuse, jíž provázejí masové demonstrace zastánců i odpůrců interrupcí.

Jejich zastánci argumentují tím, že kriminalizace potratů ubližuje zejména ženám, které jsou nuceny vyhledávat nebezpečné nelegální zákroky. Tajný potrat tam ročně podstoupí podle deníku El País kolem 300.000 žen a několik desítek z nich přitom zemře. V Argentině vlivná katolická církev tvrdí, že umělé ukončení těhotenství porušuje právo na život.

Velká část zemí Latinské Ameriky povoluje interrupce jen ve výjimečných případech, v některých státech regionu platí absolutní zákaz potratů i v případě ohrožení života ženy či po znásilnění. Právo rozhodnout se o pokračování těhotenství mají podle zákona ženy v zemích Latinské Ameriky jen na Kubě, v Guyaně, Uruguayi a v některých částech Mexika. V dalších státech jsou povoleny velmi omezeně, přičemž zcela zakázané jsou v Salvadoru, Nikaragui a Dominikánské republice, píše BBC.

"Přijetí zákona, který legalizuje potraty v katolické zemi tak velké jako je Argentina, povzbudí boj za práva žen v Latinské Americe," míní Juan Pappier z organizace Human Rights Watch.

Související

Michelle Obamová je současná první dáma Spojených států amerických.

Obamová varovala muže, co může znamenat volba Trumpa pro jejich milované ženy

Mezi výraznými osobnostmi, které v boji o Bílý dům vyjádřily podporu Kamale Harrisové, nechybí ani bývalá první dáma Michelle Obamová. Během první zastávky v rámci svého turné se rozhodla apelovat na americké muže. Obamová jim konkrétně vzkázala, že prezidentské volby mohou rozhodovat o životě a smrti jejich partnerek. 

Více souvisejících

potraty argentina ženy Albert Fernández (prezident Argentiny)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy