Biden hájil nominaci generála Austina na šéfa Pentagonu

Řada demokratů však zároveň nechce procesu bránit. Austin by se totiž v případě potvrzení do funkce stal prvním černošským ministrem obrany v americké historii, napsala agentura AP.

Americké zákony stanovují, že pokud chtějí příslušníci americké armády usilovat o vedení Pentagonu, musí být nejméně sedm let mimo aktivní službu. Jelikož je však Austin ve výslužbě teprve od roku 2016, musely by pro něj obě komory Kongresu schválit výjimku. Tu po řadě kontroverzí dostal v roce 2017 Trumpův někdejší ministr obrany Jim Mattis, před ním ji však obdržel naposledy George Marshall v roce 1950.

Biden dnes řekl, že by po Kongresu udělení výjimky nechtěl, "pokud by si to nežádal tento okamžik v naší historii". Nemá prý pochyb, že by Austin ctil a respektoval princip civilního vedení vojenských záležitostí. Jeho slova následně zopakoval samotný Austin, když prohlásil, že by nastoupil do nové role jako civilní lídr.

Situace podle AP staví řadu demokratů do nepříjemné pozice. Řada z nich totiž hlasitě protestovala proti udělení výjimky Mattisovi před třemi lety, a pokud by tak nyní chtěli otevřít cestu do Pentagonu Austinovi, čelili by zřejmě obviněním z pokrytectví. Kdyby však Austinovu kandidaturu zablokovali, stáli by proti možnému prvnímu černošskému ministru obrany a vzepřeli by se rovněž prezidentovi z vlastní strany hned v začátcích jeho mandátu.

"V základu jde o to, že je Austin velmi dobrým kandidátem a musíme přijít na to, jak se k tomu nyní postavit," shrnul současné úvahy demokratů jejich šéf v Senátu Chuck Schumer.

Biden si přitom nemůže dovolit přijít o příliš mnoho hlasů svých spolustraníků, a to zejména v Senátu, kde jsou poměry sil velmi vyrovnané. Na druhou stranu se však v této věci může spolehnout na podporu některých republikánů, z nichž někteří už předestřeli, že nemají s udělením výjimky problém.

Princip civilní kontroly nad ozbrojenými složkami je hluboce zakořeněný v americkém politickém systému, mimo jiné kvůli obavám zakladatelů USA z možných vojenských převratů. Proto je prezident ze své funkce vrchním velitelem vojenských sil a vojenští lídři nemohou volně přecházet z armádních postů do pozice ministra obrany.

Austin byl podle řady pozorovatelů nečekanou volbou. Pozorovatelé totiž měli za to, že Biden bude chtít v čele Pentagonu spíše Michèle Flournoyovou, kterou si za svou ministryni obrany v případě výhry plánovala zvolit Hillary Clintonová. Flournoyová by byla první ženou v této pozici.

Austin je v amerických bezpečnostních a armádních kruzích všeobecně respektovaný pro svou více než 40 let dlouhou kariéru v armádě, během níž například velel americkým jednotkám v Iráku a Afghánistánu a dohlížel na vojenské operace na Blízkém východě.