Bývalý viceprezident Joe Biden si v úterý zajistil důležité vítězství v souboji se senátorem Berniem Sandersem o zisk nominace opoziční Demokratické strany na prezidenta Spojených států. Biden podle agentury AP vyhrál ve čtyřech ze šesti hlasujících států včetně důležitého Michiganu. Pro automatický zisk nominace potřebují kandidáti získat nejméně 1991 delegátů letního nominačního sjezdu. Na základě stále neúplných výsledků jich Biden má 858 oproti Sandersovým 709.
Bidenovi se podařilo zvítězit v Michiganu, Missouri, Mississippi a Idahu, informuje agentura AP. Zatímco Sanders ovládl Severní Dakotu, ve státu Washington zatím po sečtení necelých 70 procent hlasů nelze určit vítěze, oba uchazeči tam mají kolem 32,5 procenta hlasů.
Sandersovy vyhlídky, že se v listopadových volbách postaví stávajícímu prezidentovi Donaldu Trumpovi, se podle amerických médií po dnešní noci znatelně snížily. Naopak se potvrzuje mocný návrat Bidenovy kampaně, která byla ke konci února podle řady pozorovatelů na hranici kolapsu.
Podle serveru Politico nemá tentokrát Sanders pro svou prohru žádnou omluvu. Po takzvaném volebním superúterý minulý týden mohla jeho kampaň udržovat naděje na úspěch tvrzením, že se senátorovi podařilo ovládnout nejlidnatější Kalifornii a že mu výhru v některých státech zkomplikovala účast senátorky Elizabeth Warrenové, která se stejně jako Sanders řadí k levicovější frakci Demokratické strany.
Jelikož však Warrenová minulý týden po volebních neúspěších odstoupila, dostalo se Sandersovi souboje jeden na jednoho, po němž podle Politico od začátku toužil. V něm se mu však nepodařilo uspět.
Senátor ze státu Vermont nicméně v souboji o nominaci do listopadové volby pokračuje. Na tiskové konferenci v rodném Burlingtonu řekl, že se těší na nedělní televizní debatu s Bidenem, kterého se prý bude ptát na jeho návrhy kolem "absurdního" systému zdravotní péče nebo "nefunkčního a rasistického" soudnictví.
Podle Sanderse průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina voličů jeho "progresivní agendu" podporuje. Kandidát, který se označuje za demokratického socialistu, ale čelí sílícímu tlaku, aby kampaň vzdal a místo toho usiloval o sjednocení Demokratické strany, napsala AP.
Sanders přitom propadl i ve státech, kde uspěl před čtyřmi lety v souboji s bývalou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. V Missouri v roce 2016 prohrál o necelých 2000 hlasů, zatímco v úterý byla jeho porážka tak zřetelná, že byl stát přisouzen Bidenovi záhy po uzavření volebních místností. Senátor prohrál také v Michiganu, který v úterý rozděloval nejvíce delegátů, ačkoliv tam nad Clintonovou před čtyřmi lety vyhrál. Ve státu Washington dokonce nad někdejší šéfkou diplomacie zvítězil o 40 procentních bodů, nyní jsou tam výsledky vyrovnané.
Biden naopak u některých skupin voličů předvedl lepší výsledek než Clintonová, která nakonec v roce 2016 demokratickou nominaci získala. Sanders, který sám sebe nazývá demokratickým socialistou, má podle agentury Reuters velice oddané stoupence, nedaří se mu však rozšiřovat okruh voličů mimo svou ideologickou základnu.
V úterním souboji se rozdělovalo 352 delegátů, tedy zhruba desetina z celkového počtu na letní nominační sjezd strany. Podle dosavadních výsledků jich Biden získal 178 oproti Sandersovým 111. Kompletní výsledky přitom zatím nejsou k dispozici ani z minulého týdne, kdy se rozdělovala asi třetina všech delegátů.
Primárky pořádali v Idahu, Michiganu, Mississippi, Missouri a Washingtonu také republikáni. Ty jsou ale spíše formální, protože prezidentský úřad obhajuje současný šéf Bílého domu Trump, který má ve straně neochvějnou pozici.
Související
"Měli jsme šanci." Clooney nelituje sloupku proti Bidenovi, ale připustil chybu
Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce
Volby USA , Joe Biden , Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) , Demokratická strana (USA) , Prezident USA , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Elizabeth Warren , Hillary Clintonová
Aktuálně se děje
před 39 minutami
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
před 1 hodinou
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
před 1 hodinou
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
před 2 hodinami
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
před 3 hodinami
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
před 4 hodinami
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
před 4 hodinami
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
před 5 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
před 6 hodinami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 6 hodinami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 7 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 9 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 9 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 10 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 11 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 12 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 12 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 13 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 15 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
Americký prezident Donald Trump ve středu nečekaně oznámil, že dosáhl rámcové dohody ohledně Grónska, která uspokojuje jeho požadavky na posílení bezpečnosti v Arktidě. Na základě tohoto průlomu, o kterém jednal přímo s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, se rozhodl zrušit hrozbu uvalení nových cel na evropské spojence. Cla, která měla vstoupit v platnost 1. února a mířila na země odmítající americké ambice, tak prozatím nebudou zavedena.
Zdroj: Libor Novák