Biden v rozpočtu na příští rok počítá s vyšším zdaněním bohatých

Americký federální rozpočet na rok 2023 počítá s vyššími daněmi pro superboháče a pro korporace a zároveň s vyššími výdaji na obranu a na policii. Vyplývá to z návrhu, který dnes podle serveru CNBC představil americký prezident Joe Biden.

Návrh zaslaný Kongresu na období od 1. října do 30. září předpokládá snížení deficitu federálního rozpočtu o více než jeden bilion dolarů (22,4 bilionu Kč) během příštích deseti let. Částečně toho chce dosáhnout zvýšením daně z příjmu právnických osob z 21 na 28 procent, což je sazba, kterou upřednostňují progresivní demokraté, ale s níž nesouhlasí klíčoví umírnění členové této strany. Na tuto úroveň daň snížil v roce 2017 Donald Trump.

"Zatímco zisky (velkých podniků) raketově vzrostly, jejich investice do naší ekonomiky nikoli: daňové úlevy neovlivnily pracovníky ani spotřebitele,“ uvedl Bílý dům s tím, že nová sazba na úrovni 28 procent zůstane i tak historicky nízká.

Biden si také přeje, aby svým dílem přispěli k výběru daní nejbohatší americké domácnosti. Navrhuje novou 20procentní minimální daň pro nejlépe vydělávajících 0,01 procenta z nich. Daň by se dotkla těch, kteří vlastní více než 100 milionů dolarů, a příjmy z ní by z více než z poloviny podle prezidenta přicházely od miliardářů.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy půjde o dosud nejdrsnější daňový zátah na bohaté Američany, kterým Bidenova administrativa cílí na více než 700 amerických miliardářů. 

Celkově se těžiště rozpočtu na rok 2023 přesouvá od pandemie, která odezněla po masivní vlně omikron koncem minulého roku, směrem k řešení kriminality, veřejné bezpečnosti a ke globálnímu nebezpečí vzniklému ruskou invazí na Ukrajinu. Kongres může návrh připomínkovat; demokratičtí zákonodárci sice ovládají obě jeho komory, ale jen těsnou většinou a navíc jsou v řadě otázek rozděleni. Prudký nárůst výdajů na obranu, které mají dohromady tvořit 813 miliard dolarů, pravděpodobně narazí na výhrady levého křídla strany, uvedla agentura AFP.

Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.

Navrhovaný obranný rozpočet zhruba o 30 miliard dolarů převyšuje objem peněz vyčleněný pro aktuální fiskální rok, který končí na konci září. Loni přitom Kongres vyčlenil na fungování ozbrojených sil asi o 30 miliard dolarů více než v předchozím zákoně o financování obrany. Web Politico ovšem podotýká, že při započtení inflace by nový Bidenův plán znamenal meziroční nárůst jen o 1,5 procenta.

Podle agentury Reuters invaze ruských vojsk na Ukrajině vyústila ve volání zástupců obou velkých politických stran v USA po posílení obranných výdajů. Bidenova administrativa tvrdí, že její plán odráží snahu čelit hrozbám, jako je počínání Ruska nebo rostoucí riziko kybernetických útoků. Deník The New York Times uvádí, že zklamaní by mohli být mnozí členové progresivního tábora v Kongresu, kteří dlouhodobě prosazují větší důraz na vnitropolitické otázky. Kromě toho prezident Biden sám upozorňoval na vysoké vojenské výdaje USA, když loni vysvětloval rozhodnutí ukončit misi v Afghánistánu.

Válka na Ukrajině ovšem vyvolává snahy zvyšovat obranné rozpočty napříč státy Severoatlantické aliance. Nový plán Washingtonu mimo jiné žádá bezmála sedm miliard dolarů na podporu vojenských operací v Evropě, samotné Ukrajině by pak přinesl dalších 682 milionů. Peníze by prý zemi pomohly "postavit se proti škodlivému ruskému vlivu a uspokojit potřeby spojené s bezpečností, energiemi, otázkami kyberbezpečnosti, dezinformacemi, makroekonomickou stabilizací a odolností občanské společnosti".

Biden kromě toho navrhuje zvýšit platy uniformovaných i civilních pracovníků Pentagonu o 4,6 procenta, modernizovat jaderné síly USA nebo zvýšit investice do rozvoje tzv. hypersonických zbraní. Podle Reuters by z rozpočtu těžili největší američtí dodavatelé vojenské techniky jako jsou Lockheed, Raytheon Technologies, Northrop Grumman a General Dynamics. Nový plán nicméně počítá se zpomalením nákupu stíhaček F-35.

Související

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

Více souvisejících

Joe Biden ,  USA (Spojené státy americké) ,  Daně

Aktuálně se děje

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení

Venezuelská opoziční vůdkyně a laureátka Nobelovy ceny María Corina Machadová se po více než deseti měsících v exilu nečekaně vrátila do své vlasti. Její přílet přichází v době, kdy se politická situace v jihoamerické zemi od základů proměnila pod vlivem Spojených států. Svůj návrat oznámila prostřednictvím sociálních sítí krátce poté, co ji na místě přivítali nadšení příznivci.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva

Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby

V Brazílii dnes probíhá druhé kolo napjatých a polarizujících prezidentských voleb, v němž proti sobě stojí současný levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva a kandidát krajní pravice Flavio Bolsonaro. Hlasování rozhodne nejen o tom, zda úřadující hlava státu získá již čtvrtý mandát, ale také o budoucím směřování latinskoamerické velmoci a jejích vzájemných vztazích se Spojenými státy.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná

Tisíce lidí zaplnily v neděli odpoledne pražské Staroměstské náměstí, aby na svolané demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii vyjádřily ostrý nesouhlas s vládním záměrem zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Akce s názvem Ruce pryč od médií veřejné služby reagovala na nedávné noční a ranní projednávání vládního návrhu ve Sněmovně.

včera

Lenka Bradáčová

Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit

V nedělním diskusním pořadu České televize se přední političtí představitelé a odborníci sešli k debatě palčivém tématu dětské kriminality. Pozvání do studia přijali ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, exministryně spravedlnosti Eva Decroix, předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

včera

Demonstrace Milionu chvilek na podporu veřejnoprávních médií

V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky

Na pražském Staroměstském náměstí odstartovala v neděli odpoledne protestní demonstrace proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky. Shromáždění svolal spolek Milion chvilek pro demokracii na šestnáctou hodinu odpolední. Akce reaguje na rychlé projednávání sporného vládního návrhu v Poslanecké sněmovně a lidé už před začátkem náměstí prakticky zaplnili.

včera

Wes Streeting

"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit

Britský ministr obrany Wes Streeting varoval, že Velká Británie musí být připravena na případnou válku během následujícího tisíce dnů. Podle jeho vyjádření by nepřátelské státy mohly mít do roku 2030 dostatečnou vojenskou sílu a válečnou ekonomiku k útoku. Tato slova zazněla v rámci vládní kampaně zaměřené na posílení národní odolnosti.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura

Předseda Sněmovny Tomio Okamura a expremiér Petr Fiala se v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS ostře střetli kvůli kontroverznímu zrušení koncesionářských poplatků. Vládní koalice dokázala tento návrh nečekaně protlačit do druhého čtení během mimořádného nočního a sobotního jednání parlamentu. Opozice tento postup okamžitě odsoudila a označila jej za vážné ohrožení demokratických principů v zemi.

včera

Nepokoje ve Francii

Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů

Během soboty bylo po celé Francii zadrženo téměř tisíc lidí, když se do ulic velkých měst vrátila vlna protestů zaměřených na ekonomické nespokojenosti. Podle vyjádření ministerstva vnitra se demonstrací zúčastnilo přes 410 000 občanů, přičemž jen v samotné metropoli protestovalo zhruba 110 000 lidí. Účastníci akcí požadovali větší investice do vzdělávacího systému, lepší příležitosti pro mladé pracovníky a účinná řešení rostoucích životních nákladů.

včera

včera

Velvyslanectví USA

Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu

Spojené státy urychleně stahují část svých diplomatů a jejich rodinné příslušníky z řady zemí Blízkého východu. Důvodem pro tento krok jsou varovné zpravodajské informace, podle nichž Írán výrazně zvýšil snahy o útoky na americký personál. Bezpečnostní situace v regionu se tak opět prudce zhoršuje, upozorňuje server CNN.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům

Americká předvolební kampaň před nadcházejícími kongresovými volbami v roce 2026 nabírá na obzvláště ostré a kontroverzní obrátky, přičemž nejtvrdší útoky a netradiční metody jsou k vidění především na straně Republikánské strany. Podle politických analytiků webu CNN se politický boj čím dál častěji uchyluje k osobním útokům, otevíráním citlivých rodinných témat a šířením sporných tvrzení namísto věcné debaty o politických programech.

včera

Ilustrační foto

V noci začal v Evropě platit zimní čas

V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.

včera

24. října 2026 22:15

StarDance

Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská

Sobotní večer ve znamení oblíbené taneční show StarDance přinesl vedle pohádkových motivů také nečekaně otevřený úvod, který reagoval na aktuální politické dění v zemi. Moderátor Marek Eben hned v úvodu přímého přenosu okomentoval noční události ve Sněmovně týkající se změn financování veřejnoprávních médií a s nadsázkou uvedl, že dobro nakonec zvítězí a všechny zlé si vezme čert. 

24. října 2026 20:58

Radoslaw Sikorski na summitu NATO

Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.

24. října 2026 19:45

Nepokoje ve Francii

V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích

Francouzské hlavní město zažívá další vlnu masových demonstrací proti rostoucím životním nákladům, když se tisíce lidí vydaly na pochod po vyhrazené trase z Porte d’Italie do Porte de Vincennes. Akce přilákala širokou škálu protestujících od studentů až po rodiny s dětmi a seniory, přičemž metra směřující do třináctého obvodu byla zcela zaplněna. Podle odhadů tamních médií je v ulicích po celé zemi zhruba 800 tisíc lidí.

24. října 2026 18:28

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

24. října 2026 17:17

24. října 2026 15:55

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

24. října 2026 14:39

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy