Biden v rozpočtu na příští rok počítá s vyšším zdaněním bohatých

Americký federální rozpočet na rok 2023 počítá s vyššími daněmi pro superboháče a pro korporace a zároveň s vyššími výdaji na obranu a na policii. Vyplývá to z návrhu, který dnes podle serveru CNBC představil americký prezident Joe Biden.

Návrh zaslaný Kongresu na období od 1. října do 30. září předpokládá snížení deficitu federálního rozpočtu o více než jeden bilion dolarů (22,4 bilionu Kč) během příštích deseti let. Částečně toho chce dosáhnout zvýšením daně z příjmu právnických osob z 21 na 28 procent, což je sazba, kterou upřednostňují progresivní demokraté, ale s níž nesouhlasí klíčoví umírnění členové této strany. Na tuto úroveň daň snížil v roce 2017 Donald Trump.

"Zatímco zisky (velkých podniků) raketově vzrostly, jejich investice do naší ekonomiky nikoli: daňové úlevy neovlivnily pracovníky ani spotřebitele,“ uvedl Bílý dům s tím, že nová sazba na úrovni 28 procent zůstane i tak historicky nízká.

Biden si také přeje, aby svým dílem přispěli k výběru daní nejbohatší americké domácnosti. Navrhuje novou 20procentní minimální daň pro nejlépe vydělávajících 0,01 procenta z nich. Daň by se dotkla těch, kteří vlastní více než 100 milionů dolarů, a příjmy z ní by z více než z poloviny podle prezidenta přicházely od miliardářů.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy půjde o dosud nejdrsnější daňový zátah na bohaté Američany, kterým Bidenova administrativa cílí na více než 700 amerických miliardářů. 

Celkově se těžiště rozpočtu na rok 2023 přesouvá od pandemie, která odezněla po masivní vlně omikron koncem minulého roku, směrem k řešení kriminality, veřejné bezpečnosti a ke globálnímu nebezpečí vzniklému ruskou invazí na Ukrajinu. Kongres může návrh připomínkovat; demokratičtí zákonodárci sice ovládají obě jeho komory, ale jen těsnou většinou a navíc jsou v řadě otázek rozděleni. Prudký nárůst výdajů na obranu, které mají dohromady tvořit 813 miliard dolarů, pravděpodobně narazí na výhrady levého křídla strany, uvedla agentura AFP.

Biden navrhl zvýšit výdaje na obranu, žádá i skoro 700 milionů USD pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.

Navrhovaný obranný rozpočet zhruba o 30 miliard dolarů převyšuje objem peněz vyčleněný pro aktuální fiskální rok, který končí na konci září. Loni přitom Kongres vyčlenil na fungování ozbrojených sil asi o 30 miliard dolarů více než v předchozím zákoně o financování obrany. Web Politico ovšem podotýká, že při započtení inflace by nový Bidenův plán znamenal meziroční nárůst jen o 1,5 procenta.

Podle agentury Reuters invaze ruských vojsk na Ukrajině vyústila ve volání zástupců obou velkých politických stran v USA po posílení obranných výdajů. Bidenova administrativa tvrdí, že její plán odráží snahu čelit hrozbám, jako je počínání Ruska nebo rostoucí riziko kybernetických útoků. Deník The New York Times uvádí, že zklamaní by mohli být mnozí členové progresivního tábora v Kongresu, kteří dlouhodobě prosazují větší důraz na vnitropolitické otázky. Kromě toho prezident Biden sám upozorňoval na vysoké vojenské výdaje USA, když loni vysvětloval rozhodnutí ukončit misi v Afghánistánu.

Válka na Ukrajině ovšem vyvolává snahy zvyšovat obranné rozpočty napříč státy Severoatlantické aliance. Nový plán Washingtonu mimo jiné žádá bezmála sedm miliard dolarů na podporu vojenských operací v Evropě, samotné Ukrajině by pak přinesl dalších 682 milionů. Peníze by prý zemi pomohly "postavit se proti škodlivému ruskému vlivu a uspokojit potřeby spojené s bezpečností, energiemi, otázkami kyberbezpečnosti, dezinformacemi, makroekonomickou stabilizací a odolností občanské společnosti".

Biden kromě toho navrhuje zvýšit platy uniformovaných i civilních pracovníků Pentagonu o 4,6 procenta, modernizovat jaderné síly USA nebo zvýšit investice do rozvoje tzv. hypersonických zbraní. Podle Reuters by z rozpočtu těžili největší američtí dodavatelé vojenské techniky jako jsou Lockheed, Raytheon Technologies, Northrop Grumman a General Dynamics. Nový plán nicméně počítá se zpomalením nákupu stíhaček F-35.

Související

Joe Biden

Během nechvalně známé debaty v roce 2024 jsem měla strach, že má mrtvici, přiznala Bidenova manželka

Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Jesse Jackson

Amerika truchlí. Na Jesseho Jacksona vzpomíná Trump, Biden i Harrisová

Americká politická scéna se sjednotila v uctění památky zesnulého bojovníka za občanská práva Jesseho Jacksona. Hold mu vzdali nejen jeho straničtí kolegové z řad Demokratické strany, ale i současný prezident Donald Trump, který Jacksona označil za neopakovatelnou „přírodní sílu“. Ve svých prohlášeních státníci vyzdvihli Jacksonův celoživotní přínos pro spravedlnost, jeho schopnost inspirovat miliony lidí a neúnavnou snahu o naplnění amerického příslibu rovnosti.

Více souvisejících

Joe Biden USA (Spojené státy americké) Daně

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 5 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 6 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 10 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy