Rusko nyní shromáždilo dostatek sil na to, aby podniklo velkou vojenskou operaci proti Ukrajině a útok, jehož cílem by bylo získat rozsáhlé části ukrajinského území, by mohl začít "každým dnem". Uvedl to dnes bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Američané, kteří ještě Ukrajinu neopustili, by tak podle něj měli učinit do 24 až 48 hodin, neboť případný ruský letecký útok by jejich odlet ztížil.
Sullivan, který hovořil na brífinku Bílého domu, svá tvrzení nepodložil konkrétními důkazy, píše agentura Reuters. Uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít leteckými údery. Zároveň poznamenal, že podle amerických zpravodajských služeb by ruský prezident Vladimir Putin mohl nařídit invazi ještě před koncem zimních olympijských her v Pekingu, tedy před 20. únorem. Dodal, že nelze vyloučit rychlý útok na Kyjev.
Sullivan promluvil krátce po videokonferenci amerického prezidenta Joea Bidena s lídry několika zemí NATO a představiteli EU.
Podle Sullivana není jasné, zda Putin již dal definitivní příkaz k zahájení invaze. Bezpečnostní poradce v této souvislosti uvedl, že se ke Spojeným státům nedostaly žádné informace o tom, že bylo učiněno finální rozhodnutí zaútočit. Zároveň očekává, že se s ruským prezidentem bude Biden chtít telefonicky spojit. V sobotu má podle Elysejského paláce s Putinem hovořit francouzský prezident Emmanuel Macron.
Vzhledem k tomu, že Rusko v blízkosti hranice s Ukrajinou shromáždilo přibližně 100.000 vojáků, mohla by ruská invaze podle Sullivana zahrnovat obsazení rozsáhlých částí ukrajinského území i velkých měst, včetně metropole Kyjeva.
Sullivan také poznamenal, že existuje zásadní rozdíl mezi dnešní zpravodajskou situací a situací, kterou Spojené státy použily při ospravedlnění války v Iráku v roce 2003. Spojenými státy vedená koalice podnikla invazi do Iráku v březnu 2003 kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponuje zbraněmi hromadného ničení. Husajn byl svržen, ale tyto zbraně se nenašly.
Sullivan zdůraznil, že nynějším cílem Washingtonu je válce zabránit. Dodal, že v roce 2003 šlo o "informace o záměrech, skrytých věcech, věcech, které nebylo možné vidět. Nyní hovoříme o více než 100.000 ruských vojácích rozmístěných podél ukrajinské hranice... je to všude na sociálních sítích, je to všude na vašich zpravodajských webech, takže musíte věřit vlastním očím," poznamenal.
Americké ministerstvo zahraničí již ve čtvrtek večer vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země necestovali. Podobnou výzvu dnes vydala řada dalších zemí, včetně Británie, Nizozemska, Japonska a Lotyšska.
USA v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků
Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Podle Pentagonu o tom rozhodl prezident Joe Biden v souvislosti s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině. Moskva vzápětí informace o úmyslu napadnout Ukrajinu označila za dezinformace.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan kromě toho vyzval Američany, kteří ještě jsou na Ukrajině, aby do 48 hodin odcestovali.
"Západní vlády a sdělovací prostředky s pomocí médii vyvolávají umělé napětí kolem Ukrajiny masivním a koordinovaným předkládáním lživých informací s cílem odvrátit pozornost od vlastních agresivních akcí," reagovalo dnes večer ruské ministerstvo zahraničí na zprávy o varování ze západních metropolí před hrozící ruskou invazí na Ukrajinu.
Přesuny amerických vojáků do Polska začaly už před několika dny. Původně se to mělo podle Pentagonu týkat asi 1700 příslušníků armády ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně, především z 82. výsadkové divize.
Uplynulou sobotu přiletěl do Polska velitel této divize generálmajor Christopher Donahue s několika letadly s americkou vojenskou technikou a s předsunutou jednotkou. V neděli pak přistál další letoun s výsadkáři.
Kromě toho ve čtvrtek přiletěly na polskou leteckou základnu Lask u Lodže americké stíhačky F-15. Přesunuly se ze základny Lakenheath ve Velké Británii.
Související
Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec
Zachariová přiznala, že advokátní zkoušky nikdy nesložila. Trump ji vyhodil
Bílý dům USA , Ukrajina , Rusko , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák