NÁZOR - Nucená rezignace bolivijského prezidenta Evo Moralese v důsledku vojenského puče nepovede k obnově demokracie v zemi, jak mnozí stoupenci Moralesova svržení tvrdí, ale k nastolení krajně pravicového režimu teroru. S tímto varováním vystoupil v komentáři pro server Washington Post sociolog Gabriel Hetland, který přednáší iberoamerická studia na Univerzitě v Albany.
Rozptylme pochybnosti
K rozptýlení pochybností o takovém tvrzení odkazuje akademik na poslední události v Bolívii, především zabíjení demonstrantů, útoky na politické protivníky, dekret umožňující armádě zabíjet a vzestup rasismu.
"Morales je jedním z nejúspěšnějším prezidentů v historii země," píše Hetland. Připomíná, že za jeho vlády se Bolívie těšila pozoruhodné politické stabilitě a ekonomickému růstu, které usnadnily razantní snížení chudoby a proces bezprecedentního začlenění domorodých obyvatel do společnosti, což je také důvod, proč Morales získal v posledních volbách téměř polovinu hlasů a jasně předčil svého nejbližšího soupeře.
Přesto Morales čelil rostoucí opozici, což je důvod, proč nezískal většinu, upozorňuje odborník. Vysvětluje, že podle mnohých již Moreles neměl v roce 2019 kandidovat, když v roce 2016 prohrál referendum o omezení počtu prezidentských funkčních období, a ačkoliv soud o rok později jeho kandidaturu posvětil, setkalo se to s velkým odporem, především městských a středních vrstev, které ostatně Moralese obviňují, že zmanipuloval volby z minulého měsíce.
Organizace amerických států (OAS) se za tato obvinění postavila a 10. listopadu vydala zprávu o podstatných nesrovnalostech v bolivijských volbách, ačkoliv zpráva think tanku Center for Economic and Policy Research vyvrací, že by OAS předložila jakékoliv důkazy o podvodech, upozorňuje sociolog. Dodává, že mnoho Bolivijců bylo ovšem o podvodech přesvědčeno a vyšlo do ulic, nejprve s požadavkem anulování výsledků a později Moralesovy rezignace.
V čele těchto akcí stál konzervativní byznysmen Luis Fernando Camacho, zastínil centristu Carlose Mesu, který skončil ve volbách druhý, a posunul protesty doprava, nastiňuje odborník. Doplňuje, že následné policejní vzpoury připravily prostor pro "doporučení" armády z 10. listopadu, aby Morales rezignoval.
Rezignovali také Moralesovi spojenci, viceprezident a předsedové obou komor parlamentu, poté, co konzervativní bojůvky začaly vypalovat domy patřící představitelům Moralesovy strany Hnutí za socialismus a ohrožovat jejich příbuzné, uvádí Hetland. Konstatuje, že to připravilo cestu pro místopředsedkyni senátu Jeanine Áñezovou, aby se prohlásila za prezidentku.
"Áñezová, blízká spojenkyně Camachoa, je zapálený křesťanský konzervativec s rasistickými názory," píše expert. Připomíná, že přísahu složila nad obří biblí se slovy: "Bible se vrací do paláce", navíc je její nástup velmi sporný, jelikož k němu došlo po nucené rezignaci jí nadřazených ústavních činitelů a na senátní schůzi bez patřičného množství zákonodárců, jelikož ji v obavách o svou bezpečnost bojkotovali senátoři z Moralesovy strany, která ovládá dvě třetiny křesel.
Děsivá vláda
Nehledě na způsob, jakým se Áñezová stala prezidentkou, její vládu označuje akademik za děsivou. Připomíná, že s ohledem na skutečnost, že její strana v posledních volbách získala jen 4 % hlasů, měla Áñezová mandát pouze k vypsání nových voleb, což sice slíbila, ale žádné konkrétní kroky nepodnikla a namísto toho vyměnila armádní velení, ministry a vedení státních firem, přičemž noví ministři hrozí zatýkáním "vzpurných" novinářů a právníků.
Áñezová také zásadně přeorientovala zahraniční politiku země, přerušila styky s Venezuelou a vystoupila z Unie jihoamerických národů i Bolívarského svazu pro lid naší Ameriky, podotýká sociolog. Upozorňuje, že prezidentka také na demonstranty protestující proti spálení vlajky domorodých obyvatel a požadující rezignaci Áñezové, vypsání nových voleb, stažení vojáků do kasáren či propuštění zadržených demonstrantů poslala policejní a armádní jednotky, které použily slzný plny a ostrou munici.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Podle Meziamerické komise pro lidská práva si poslední násilnosti v Bolívii vyžádaly nejméně 23 mrtvých a 715 zraněných, přičemž k nejhorším došlo 15. listopadu, kdy policie a armáda zabila 9 poklidně protestujících ve městě Sacaba, uvádí Hetland. Dodává, že k tomu došlo poté, co Áñezovová vydala dekret znemožňující stíhat příslušníky ozbrojených složek za užití síly.
"Politická situace v Bolívii je vysoce alarmující," píše odborník. Připomíná, že Áñezovová vyhrožuje, že členové Moralesovy strany nebudou moci kandidovat v příštích volbách, ministr nové vlády Arturo Murillo označil členy předchozího kabinetu za "zvířata", která "bude lovit" a podobně jako jiní současní ministři vyhrožují novinářům, hrozí zatýkáním zákonodárců z Moralesovy strany, kteří se podílejí na "rozvratu a subverzi" - policie ostatně 13. listopadu znemožnila senátorům z Hnutí za socialismus vstoupit do sídla horní komory.
Áñezovová podle sociologa mění Bolívii v krajně pravicovou vojenskou diktaturu a pomstychtivost nového režimu, jeho dehonestující rasistická rétorika a kroky, represe vůči politickým oponentům, ochota zabíjet poklidně demonstrující a flagrantní rušení mechanismů, které mají chránit lidská práva, životy a základní svobody, jsou hluboce znepokojivé. Hetland proto kritizuje americkou administrativu, která nový bolivijský režim s neskrývanou radostí uznala.
Situace sice vypadá pochmurně, ale existují záblesky naděje, tvrdí expert. Připomíná, že kroky Áñezové vyvolaly odsouzení Meziamerické komise pro lidská práva, Vysokého komisaře OSN pro lidská práva i velkého počtu amerických politiků z Demokratické strany - Bernie Sanders puč, který odstranil Moralese, odsoudil, jeho straničtí kolegové odmítají následné represe.
Hnutí za socialismus a další části opozice diskutují o plánu na nové volby, zatímco sociální hnutí v zemi ukazuje, že se neskloní před nástupem krajní pravice, a jeho pochody a blokády reálně ohrožují schopnost Áñezové vládnout, konstatuje akademik. Připomíná, že silné sociální hnutí v Bolívii již dříve úspěšně svrhlo krajně pravicové utlačovatelské režimy, a proto podle Hetlanda zůstává jedinou otázkou, kolik lidí zemře, než k tomu dojde znovu.
Související
Pokus o převrat v Bolívii byl zastaven. Generála Zunigu zadržela policie
Mimořádná zpráva V Bolívii probíhá pokus o převrat. Do prezidentského paláce najela obrněná vozidla
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě