Budou Američané umírat pro silné akciové trhy? Nositel Nobelovy ceny varuje

NÁZOR – V polovině března, po týdnech popírání, americký prezident Donald Trump konečně přiznal, že covid-19 je vážná hrozba a vyzval Američany k omezení mezilidského kontaktu, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii deklaruje, že toto opožděné přiznání reality – údajně motivované obavou o poškození akciových trhů – má smrtící důsledky.

Lepší pozdě než nikdy

Epidemiologové věří, že vyhlášení karantény o týden dříve mohlo v USA zachránit desítky tisíc životů, uvádí Krugman. Dodává, že „lepe pozdě než nikdy“, přičemž se konečně zdá, že Spojené státy mají konečně strategii, která zdržuje virus a zároveň ulevuje od ekonomických potíží způsobených karanténou.

„Trump a celá Republikánská strana nyní tuto strategii opouštějí,“ tvrdí nobelista. Konstatuje, že to sice nepřiznávají explicitně a své kroky vysvětlují různými způsoby, ale jejich základní postoj zní, že pro Dow-Jonesův burzovní index musejí zemřít tisíce Američanů.

Strategie, kterou Trump podle profesora opouští, fungovala v zemích jako Jižní Korea a Nový Zéland. Spočívala v úvodní karanténě, která zploštila křivku nakažených a omezila jejich počty na relativně nízkou úroveň, vysvětluje Krugman. Doplňuje, že následovat mělo pozvolné otevírání ekonomiky a rozsáhlé testování, trasování kontaktů nakažených a izolace těch, kteří mohou nemoc šířit.

Přísná karanténa znamená ztrátu příjmů mnoha lidí i firem a téměř polovina dospělých Američanů žije v domácnosti, kde některý člen přišel za poslední dva měsíce o příjem, přiznává ekonom. Deklaruje, že proto musí přijít i pomoc, především štědrá podpora v nezaměstnanosti a finanční injekce malým firmám, aby byla karanténa snesitelná.

Ve skutečnosti je tato pomoc ve Spojených státech efektivnější, než se obecně soudí, tvrdí profesor. Připouští, že zpočátku zahlcené úřady práce nezvládaly zpracovávat příliv žádostí, ale nakonec začaly fungovat a momentálně většina nezaměstnaných Američanů dostává podporu, která jim kompenzuje velkou část ztracených příjmů.

„Pomoc malým firmám skrze půjčky, které se změní v granty, pokud budou tyto peníze použity k zachování výplat, je víc než co jiného chaos,“ přiznává Krugman. Přesto podle něj mnohé malé americké podniky tyto peníze obdržely a využily je uvedeným způsobem, a ačkoliv je narychlo tkaná koronavirová záchranná síť plná děr, chrání četné Američany před extrémními problémy.

Tato záchranná síť ale během nadcházejících měsíců zmizí, pokud ji Kongres a Bílý dům nebudou udržovat, varuje ekonom. Podotýká, že malé podniky mají pouze osm týdnů na to, aby půjčku přeměnily v grant, v důsledku čehož mnoho z nich začne v horizontu jednoho měsíce propouštět, navíc rozšířená podpora v nezaměstnanosti vyprší 31. července, nehledě na to, že bez velké pomoci z Washingtonu budou muset bezmocné místní úřady začít brzy ve velkém propouštět učitele, hasiče či policisty.

Návrat ke standardu

Navzdory tomu se Trump a jeho strana staví proti další pomoci nezaměstnaným i postiženým státům a místním úřadům, přičemž veškeré naděje upínají k znovuotevření ekonomiky, ačkoliv tato myšlenka děsí zdravotníky, kteří varují před druhou vlnou nákazy a dalšími oběťmi, uvádí Krugman. Pokládá proto otázku, odkud pochází tlak na znovuotevření ekonomiky.

„Někteří republikáni tvrdí, že si nemůžeme dovolit dále poskytovat záchrannou síť, protože tím vytvoříme příliš dluhů,“ píše ekonom. Taková tvrzení označuje za ekonomicky chybná a neupřímná, protože ani nárůst rozpočtových deficitů neodradil Trumpovu administrativu od prosazení velkých daňových úlev.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V USA také existuje snaha předstírat, že tlak na znovuotevření ekonomiky pochází od běžných občanů a je požadavkem široké veřejnosti, uvádí nositel Nobelovy ceny. Sám tvrdí, že americká veřejnost se ale mnohem více obává příliš rychlého, než příliš pomalého rušení protipandemických opatření, což platí i o těch, kteří v jejich důsledku přišli o práci.

Tlak na ignorování zdravotních expertů pochází podle profesora z nejvyšších pater, od Trumpa a jeho stoupenců, kteří mají jen omezenou podporu veřejnosti, a přesto se uchylují k vyhraněné politice. Jaký je tedy podle ekonoma důvod, že prezident a jeho přátelé riskují vyšší počet obětí?

„Odpověď zajisté zní, že se vrací ke svému standardu,“ píše Krugman. Deklaruje, že na počátku pandemie Trump a americká pravice obecně zlehčovali hrozbu, protože nechtěli ohrozit ceny akcií, a nyní prosazují předčasné ukončení karantény, jelikož si myslí, že tím cenu akcií vyženou opět vzhůru.

Není nutné jít touto cestou a jiný prezident by možná Američanům řekl, že vedou tvrdý boj, který nakonec vyhrají, míní profesor. Připomíná, že guvernéři amerických států, kteří tak učinili, jako například newyorský Andrew Cuomo, zažívají vzestup popularity.

Trump ale nedokáže překonat své chvástání, tvrdí, že vše probíhá pod jeho bedlivým dohledem, a je zjevně posedlý stavem akciových trhů, podle kterého měří úspěšnost svého prezidentství, uvádí ekonom. Šéfa Bílého domu a jeho spolupracovníky obviňuje z toho, že chtějí rychle znovuotevřít ekonomiku bez ohledu na to, kolik lidí tím zabijí, a jejich postoj je fakticky takový, že Američané musejí položit život za Dow-Jonesův index.

Související

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  nezaměstnanost / nezaměstnaní ,  Ekonomika ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy