Budou Američané umírat pro silné akciové trhy? Nositel Nobelovy ceny varuje

NÁZOR – V polovině března, po týdnech popírání, americký prezident Donald Trump konečně přiznal, že covid-19 je vážná hrozba a vyzval Američany k omezení mezilidského kontaktu, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii deklaruje, že toto opožděné přiznání reality – údajně motivované obavou o poškození akciových trhů – má smrtící důsledky.

Lepší pozdě než nikdy

Epidemiologové věří, že vyhlášení karantény o týden dříve mohlo v USA zachránit desítky tisíc životů, uvádí Krugman. Dodává, že „lepe pozdě než nikdy“, přičemž se konečně zdá, že Spojené státy mají konečně strategii, která zdržuje virus a zároveň ulevuje od ekonomických potíží způsobených karanténou.

„Trump a celá Republikánská strana nyní tuto strategii opouštějí,“ tvrdí nobelista. Konstatuje, že to sice nepřiznávají explicitně a své kroky vysvětlují různými způsoby, ale jejich základní postoj zní, že pro Dow-Jonesův burzovní index musejí zemřít tisíce Američanů.

Strategie, kterou Trump podle profesora opouští, fungovala v zemích jako Jižní Korea a Nový Zéland. Spočívala v úvodní karanténě, která zploštila křivku nakažených a omezila jejich počty na relativně nízkou úroveň, vysvětluje Krugman. Doplňuje, že následovat mělo pozvolné otevírání ekonomiky a rozsáhlé testování, trasování kontaktů nakažených a izolace těch, kteří mohou nemoc šířit.

Přísná karanténa znamená ztrátu příjmů mnoha lidí i firem a téměř polovina dospělých Američanů žije v domácnosti, kde některý člen přišel za poslední dva měsíce o příjem, přiznává ekonom. Deklaruje, že proto musí přijít i pomoc, především štědrá podpora v nezaměstnanosti a finanční injekce malým firmám, aby byla karanténa snesitelná.

Ve skutečnosti je tato pomoc ve Spojených státech efektivnější, než se obecně soudí, tvrdí profesor. Připouští, že zpočátku zahlcené úřady práce nezvládaly zpracovávat příliv žádostí, ale nakonec začaly fungovat a momentálně většina nezaměstnaných Američanů dostává podporu, která jim kompenzuje velkou část ztracených příjmů.

„Pomoc malým firmám skrze půjčky, které se změní v granty, pokud budou tyto peníze použity k zachování výplat, je víc než co jiného chaos,“ přiznává Krugman. Přesto podle něj mnohé malé americké podniky tyto peníze obdržely a využily je uvedeným způsobem, a ačkoliv je narychlo tkaná koronavirová záchranná síť plná děr, chrání četné Američany před extrémními problémy.

Tato záchranná síť ale během nadcházejících měsíců zmizí, pokud ji Kongres a Bílý dům nebudou udržovat, varuje ekonom. Podotýká, že malé podniky mají pouze osm týdnů na to, aby půjčku přeměnily v grant, v důsledku čehož mnoho z nich začne v horizontu jednoho měsíce propouštět, navíc rozšířená podpora v nezaměstnanosti vyprší 31. července, nehledě na to, že bez velké pomoci z Washingtonu budou muset bezmocné místní úřady začít brzy ve velkém propouštět učitele, hasiče či policisty.

Návrat ke standardu

Navzdory tomu se Trump a jeho strana staví proti další pomoci nezaměstnaným i postiženým státům a místním úřadům, přičemž veškeré naděje upínají k znovuotevření ekonomiky, ačkoliv tato myšlenka děsí zdravotníky, kteří varují před druhou vlnou nákazy a dalšími oběťmi, uvádí Krugman. Pokládá proto otázku, odkud pochází tlak na znovuotevření ekonomiky.

„Někteří republikáni tvrdí, že si nemůžeme dovolit dále poskytovat záchrannou síť, protože tím vytvoříme příliš dluhů,“ píše ekonom. Taková tvrzení označuje za ekonomicky chybná a neupřímná, protože ani nárůst rozpočtových deficitů neodradil Trumpovu administrativu od prosazení velkých daňových úlev.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V USA také existuje snaha předstírat, že tlak na znovuotevření ekonomiky pochází od běžných občanů a je požadavkem široké veřejnosti, uvádí nositel Nobelovy ceny. Sám tvrdí, že americká veřejnost se ale mnohem více obává příliš rychlého, než příliš pomalého rušení protipandemických opatření, což platí i o těch, kteří v jejich důsledku přišli o práci.

Tlak na ignorování zdravotních expertů pochází podle profesora z nejvyšších pater, od Trumpa a jeho stoupenců, kteří mají jen omezenou podporu veřejnosti, a přesto se uchylují k vyhraněné politice. Jaký je tedy podle ekonoma důvod, že prezident a jeho přátelé riskují vyšší počet obětí?

„Odpověď zajisté zní, že se vrací ke svému standardu,“ píše Krugman. Deklaruje, že na počátku pandemie Trump a americká pravice obecně zlehčovali hrozbu, protože nechtěli ohrozit ceny akcií, a nyní prosazují předčasné ukončení karantény, jelikož si myslí, že tím cenu akcií vyženou opět vzhůru.

Není nutné jít touto cestou a jiný prezident by možná Američanům řekl, že vedou tvrdý boj, který nakonec vyhrají, míní profesor. Připomíná, že guvernéři amerických států, kteří tak učinili, jako například newyorský Andrew Cuomo, zažívají vzestup popularity.

Trump ale nedokáže překonat své chvástání, tvrdí, že vše probíhá pod jeho bedlivým dohledem, a je zjevně posedlý stavem akciových trhů, podle kterého měří úspěšnost svého prezidentství, uvádí ekonom. Šéfa Bílého domu a jeho spolupracovníky obviňuje z toho, že chtějí rychle znovuotevřít ekonomiku bez ohledu na to, kolik lidí tím zabijí, a jejich postoj je fakticky takový, že Američané musejí položit život za Dow-Jonesův index.

Související

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) nezaměstnanost / nezaměstnaní Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy