Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, však na rozdíl od svého slavnějšího kolegy dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.
S osudem "věčně druhého" se ale Aldrin zpočátku smiřoval jen těžko - ostatně původně nebylo vůbec jasné, který člen posádky vystoupí z měsíčního modulu první. Nakonec dostal přednost civilista Armstrong, plukovníku letectva Aldrinovi pak alespoň patřila první slova pronesená na povrchu Měsíce. Neřekl ovšem tehdy nic světoborného, jen oznámil "hladké přistání". Až poté pak přišlo Armstrongovo slavné: "Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!"
Po návratu z Měsíce navíc Buzze Aldrina dostihla rodinná dispozice k depresím a někdejší bojový pilot se musel vypořádat i s alkoholismem. Rozpadlo se mu manželství a poté, co v roce 1972 definitivně odešel od letectva, se raději načas uchýlil do ústraní. Deprese i pití se mu nakonec díky lékařské pomoci podařilo překonat a v 80. letech Aldrin začal znovu budovat kariéru - využil přitom jak své technické vzdělání, tak zkušenosti z vesmírných letů.
Dodnes přednáší o svém letu na Měsíc a od konce 90. let také usilovně propaguje vesmírnou turistiku a soukromé lety do kosmu. Kvůli svým přednáškám o památné cestě se Buzz Aldrin před lety dokonce málem dostal do konfliktu se zákonem. Nechal se totiž vyprovokovat popíračem cest na Měsíc Bartem Sibrelem, podle kterého byly cesty i záběry z nich zfalšovány v ateliéru, a dal mu pěstí. Prokurátor ale přijal Aldrinovu argumentaci, že se pouze bránil agresivnímu Sibrelovi.
Budoucnost výzkumu vesmíru Aldrin nevidí ve státních programech, ačkoli on sám se právě díky takovému do vesmíru podíval, ale spíše u soukromníků. Astronaut, který se objevil například v kreslených Simpsonech, inspiroval jednu z postaviček v Toy Story - Příběhu hraček a před kamerou se mihl také ve filmu Transformers 3 nebo seriálu Teorie velkého třesku, přitom možný návrat na Měsíc vidí jako pouhé oprašování zašlé slávy. Skutečnou výzvou je podle něj cesta na Mars.
Budoucí druhý člověk na Měsíci se narodil 20. ledna 1930 jako Edwin Eugen Aldrin junior ve vojenské rodině, jeho otec to, stejně jako později syn, dotáhl na plukovníka letectva. V rodině Edwinovi odmalička říkali Buzz - od buzzer, dětské zkomoleniny anglického slova "brother" (bratr) - a Aldrin se tak dokonce v roce 1988 nechal oficiálně přejmenovat. Po střední škole dostal nabídku na stipendium na Massachusettský technický institut (MIT), dal ale přednost armádě.
Začátkem 50. let Aldrin absolvoval Americkou vojenskou akademii ve West Pointu mezi nejlepšími z ročníku a zamířil k letectvu. Úspěšně bojoval v korejské válce, později sloužil jako instruktor a začátkem 60. let také získal na MIT doktorát z astronautiky. To mu pomohlo otevřít cestu k letům do vesmíru, nejprve byl členem programu Gemini. Do vesmíru se podíval poprvé v listopadu 1966 na palubě Gemini 12 spolu s Jamesem Lovellem, který velel i nešťastnému Apollu 13.
Při svém prvním (a také předposledním) letu do vesmíru Aldrin třikrát vystoupil do volného prostoru a spolu s procházkami po Měsíci držel nějakou dobu rekord v pobytu mimo kosmickou loď. V posledních letech Aldrin vzbudil pozornost i jinak než svou popularizační činností. Předloni se v médiích objevily zprávy o sporu, který vedl se synem kvůli údajným krádežím svých peněz a poškozování odkazu. A před třemi lety musel být ze zdravotních důvodů evakuován z jižního pólu, kam se vydal jako turista.
Související
50 let od přistání na Měsíci: Trump nezapomněl, v Bílém domě přijal astronauty
Astronaut "Buzz" Aldrin žaluje své děti, prý jdou po jeho penězích
Buzz Aldrin , NASA , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 5 minutami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 15 minutami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 33 minutami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 1 hodinou
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 1 hodinou
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 1 hodinou
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 3 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.
Zdroj: Libor Novák