Buzz Aldrin, druhý muž na Měsíci, dlouho hledal klid

Jméno nebo aspoň příjmení prvního člověka na Měsíci Neila Armstronga si vybaví téměř každý. Druhého astronauta, který v červenci 1969 strávil 21 hodin na měsíčním povrchu spolu s Armstrongem, ale zná už podstatně méně lidí. Buzz Aldrin, který se narodil 20. ledna 1930, však na rozdíl od svého slavnějšího kolegy dodnes vášnivě propaguje lety do vesmíru a věří, že zanedlouho budou cesty za hranice atmosféry přístupné veřejnosti.

S osudem "věčně druhého" se ale Aldrin zpočátku smiřoval jen těžko - ostatně původně nebylo vůbec jasné, který člen posádky vystoupí z měsíčního modulu první. Nakonec dostal přednost civilista Armstrong, plukovníku letectva Aldrinovi pak alespoň patřila první slova pronesená na povrchu Měsíce. Neřekl ovšem tehdy nic světoborného, jen oznámil "hladké přistání". Až poté pak přišlo Armstrongovo slavné: "Tady je základna Tranquillity. Orel přistál!"

Po návratu z Měsíce navíc Buzze Aldrina dostihla rodinná dispozice k depresím a někdejší bojový pilot se musel vypořádat i s alkoholismem. Rozpadlo se mu manželství a poté, co v roce 1972 definitivně odešel od letectva, se raději načas uchýlil do ústraní. Deprese i pití se mu nakonec díky lékařské pomoci podařilo překonat a v 80. letech Aldrin začal znovu budovat kariéru - využil přitom jak své technické vzdělání, tak zkušenosti z vesmírných letů.

Dodnes přednáší o svém letu na Měsíc a od konce 90. let také usilovně propaguje vesmírnou turistiku a soukromé lety do kosmu. Kvůli svým přednáškám o památné cestě se Buzz Aldrin před lety dokonce málem dostal do konfliktu se zákonem. Nechal se totiž vyprovokovat popíračem cest na Měsíc Bartem Sibrelem, podle kterého byly cesty i záběry z nich zfalšovány v ateliéru, a dal mu pěstí. Prokurátor ale přijal Aldrinovu argumentaci, že se pouze bránil agresivnímu Sibrelovi.

Budoucnost výzkumu vesmíru Aldrin nevidí ve státních programech, ačkoli on sám se právě díky takovému do vesmíru podíval, ale spíše u soukromníků. Astronaut, který se objevil například v kreslených Simpsonech, inspiroval jednu z postaviček v Toy Story - Příběhu hraček a před kamerou se mihl také ve filmu Transformers 3 nebo seriálu Teorie velkého třesku, přitom možný návrat na Měsíc vidí jako pouhé oprašování zašlé slávy. Skutečnou výzvou je podle něj cesta na Mars.

Budoucí druhý člověk na Měsíci se narodil 20. ledna 1930 jako Edwin Eugen Aldrin junior ve vojenské rodině, jeho otec to, stejně jako později syn, dotáhl na plukovníka letectva. V rodině Edwinovi odmalička říkali Buzz - od buzzer, dětské zkomoleniny anglického slova "brother" (bratr) - a Aldrin se tak dokonce v roce 1988 nechal oficiálně přejmenovat. Po střední škole dostal nabídku na stipendium na Massachusettský technický institut (MIT), dal ale přednost armádě.

Začátkem 50. let Aldrin absolvoval Americkou vojenskou akademii ve West Pointu mezi nejlepšími z ročníku a zamířil k letectvu. Úspěšně bojoval v korejské válce, později sloužil jako instruktor a začátkem 60. let také získal na MIT doktorát z astronautiky. To mu pomohlo otevřít cestu k letům do vesmíru, nejprve byl členem programu Gemini. Do vesmíru se podíval poprvé v listopadu 1966 na palubě Gemini 12 spolu s Jamesem Lovellem, který velel i nešťastnému Apollu 13.

Při svém prvním (a také předposledním) letu do vesmíru Aldrin třikrát vystoupil do volného prostoru a spolu s procházkami po Měsíci držel nějakou dobu rekord v pobytu mimo kosmickou loď. V posledních letech Aldrin vzbudil pozornost i jinak než svou popularizační činností. Předloni se v médiích objevily zprávy o sporu, který vedl se synem kvůli údajným krádežím svých peněz a poškozování odkazu. A před třemi lety musel být ze zdravotních důvodů evakuován z jižního pólu, kam se vydal jako turista.

Související

Aldrin, Buzz

Astronaut "Buzz" Aldrin žaluje své děti, prý jdou po jeho penězích

Washington - V rodině astronauta Edwina Aldrina (88) se schyluje k právní bitvě. Druhý muž, který vkročil na povrch Měsíce, žaluje své dva potomky a někdejší obchodní manažerku kvůli údajným krádežím jeho peněz. Jeho děti naopak tvrdí, že otec rozhazuje ve velkém a kvůli zhoršujícímu se duševnímu stavu potřebuje asistenta.

Více souvisejících

Buzz Aldrin NASA USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 5 minutami

před 15 minutami

před 33 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy