Sedmašedesát procent členů odborů chicagských učitelů schválilo bezpečnostní plán, který umožní postupně obnovit prezenční výuku v oblasti s více než 340.000 žáky a studenty. Učitelé se původně bránili do škol vrátit z obav z nákazy koronavirem, ačkoli místní úřady tvrdily, že výuka bude bezpečná. Chicago s okolím je třetí největší školní distrikt v USA; má 513 škol, které jsou zavřené od loňského jara a děti se učí na dálku. Píše o tom agentura Reuters.
Odbory se rozhodly nechat rozhodnout samotné učitele a v úterním elektronickém hlasování 67 procent hlasujících schválilo bezpečnostní opatření pro školy a třídy. Ve čtvrtek se tak do škol bude moci vrátit 5200 žáků speciálních tříd a předškolních zařízení. Od 1. března se pak začnou otevírat třídy na prvním a druhém stupni škol pro 62.000 dětí. O termínu obnovy výuky na středních školách se ještě nerozhodlo.
Plán bezpečné výuky počítá s odvětráváním tříd, testováním a dohledáváním kontaktů nakažených. Předpokládá také přednostní očkování učitelů a umožní těm, kdo mají v rodině člena z ohrožené skupiny obyvatel, pracovat stále z domova. O případném znovuuzavření školy se bude rozhodovat podle epidemických údajů v dané čtvrti.
Schválení plánu umožní ukončit dlouhodobý spor učitelských odborů s chicagskou starostkou Lori Lightfootovou a školským úřadem, který naléhal na obnovu prezenční výuky. V minulých týdnech se napětí vyostřilo, když úřady pohrozily, že učitelům, kteří se odmítnou vrátit do školy, neumožní dále učit na dálku.
Tlak na obnovu prezenční výuky roste v celých Spojených státech jednak kvůli nákladům na výuku na dálku, jednak kvůli tomu, do jaké míry to zasahuje do života rodin. V mnoha oblastech jsou školy zavřené od loňského jara a debata o jejich otevření je mnohde velmi živá, napsala agentura Reuters.
Související
Trump povolal do Chicaga Národní gardu
Smrtelně postřelili českého starostu Chicaga, je tomu 90 let
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident
před 1 hodinou
Tragédie v Českých Budějovicích. Chodkyně nepřežila střet s autem
před 2 hodinami
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
před 3 hodinami
Exploze v Moskvě. Generál je po smrti, mluví se o podílu Ukrajinců
před 3 hodinami
Podnikatel Karel Kadlec zemřel. Z CarTec Group udělal respektovanou firmu
před 4 hodinami
Witkoff jednal o míru s Kyjevem i Moskvou. Bylo to produktivní a konstruktivní, řekl
před 5 hodinami
Vražda na Šternbersku. Na místě činu se údajně střílelo
před 6 hodinami
Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.
Zdroj: Libor Novák