Smrtelně postřelili českého starostu Chicaga, je tomu 90 let

Chicagskému starostovi Antonu Josephovi Cermakovi se před 90 lety, 15. února 1933, stalo osudným jeho setkání s přítelem, nedávno zvoleným americkým prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem.

Zhruba minutu poté, co přistoupil k jeho vozu a začal s ním hovořit, třesklo několik výstřelů. Nadcházející prezident vyšel z atentátu bez škrábnutí, zraněno však bylo pět okolostojících, nejhůře právě Cermak. Střelec, nezaměstnaný třiatřicetiletý italský přistěhovalec Giuseppe Zangara, vystřelil celkem šestkrát a křičel přitom "Příliš mnoho lidí hladoví!." Roosevelt předtím pronášel řeč ze zadního sedadla svého otevřeného vozu.

"Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy," řekl kladenský rodák Cermak (Antonín Čermák) Rooseveltovi poté, co jej zasáhla kulka. K atentátníkovi se hned seběhlo několik mužů a patrně by ho ubili k smrti, kdyby Roosevelt nezasáhl se slovy, ať přenechají spravedlnost úřadům. Zangara později vypověděl, že nechoval nenávist k Rooseveltovi osobně, pouze nenáviděl všechny vysoce postavené a bohaté lidi. Vypověděl také, že ho k zoufalému činu dohnala chronická bolest žaludku: "Protože mě trápil žaludek, chtěl jsem si to vyřídit se všemi kapitalisty tím, že zabiju prezidenta. Žaludek mě bolel už dlouho."

Jeho extrémní čin zrcadlil zlost a frustraci mnoha dělníků v Americe za takzvané "velké deprese", jež následovala po propadu akcií na americké burze v říjnu 1929. V okamžiku jeho činu byl Roosevelt právě zvoleným prezidentem, který měl teprve složit přísahu. Zprávy o jeho postoji během incidentu zaplnily následujícího dne veškerý tisk v USA a přispěly k jeho obrazu silného vůdce.

Zangara byl o několik dní později za pokus vraždy odsouzen k 80 letům vězení. Když však 6. března 1933 devětapadesátiletý Cermak svým zraněním podlehl, byl Zangara čtyři dny nato postaven znovu před soud, odsouzen k trestu smrti a 20. března popraven. O tom, kterému z politiků byla kulka v Miami doopravdy určena, se dodnes vedou spory. Zatímco Zangara trval na tom, že chtěl zabít Roosevelta, záhy se objevily dohady, že obětí měl být skutečně Cermak a že jeho vraždu si objednala chicagská mafie.

Související

Chicago

Chicago obnoví prezenční výuku, odhlasovali si to sami učitelé

Sedmašedesát procent členů odborů chicagských učitelů schválilo bezpečnostní plán, který umožní postupně obnovit prezenční výuku v oblasti s více než 340.000 žáky a studenty. Učitelé se původně bránili do škol vrátit z obav z nákazy koronavirem, ačkoli místní úřady tvrdily, že výuka bude bezpečná. Chicago s okolím je třetí největší školní distrikt v USA; má 513 škol, které jsou zavřené od loňského jara a děti se učí na dálku. Píše o tom agentura Reuters.
Chicagská policie, ilustrační foto

Policie v Chicagu se střetla s rabujícími davy, mnoho lidí zatčeno

Stovky lidí v chicagské obchodní čtvrti Magnificent Mile a dalších částech města v noci na pondělí vzaly útokem obchody. Hlášeno bylo rabování, ničení výloh a střety s policií. Policie uvedla, že zraněno bylo 13 strážníků a přes 100 lidí bylo zatčeno. Incidentu předcházela přestřelka s policii ve čtvrti South Side. Informovala o tom agentura AP.

Více souvisejících

chicago USA (Spojené státy americké) Anton Joseph Cermak (Antonín Čermák)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy