Covid-19: Bolívie už má víc nakažených než Čína, krizi zhoršují blokády silnic

Boj s nákazou v Bolívii v posledních dnech navíc komplikují blokády silnic, kvůli nimž nelze doplňovat v nemocnicích zásoby lékařského kyslíku. Ty dochází mimo jiné ve městě La Paz.

"Místní nemocnice mají zásoby kyslíku už jen na několik hodin a pokud situaci rychle nevyřešíme, následky budou fatální," citoval ve středu místní deník La Razón starostu La Pazu Luise Revillu. V tomto městě, které je sídlem vlády a má necelé dva miliony obyvatel, přibylo za posledních 24 hodin 909 nakažených, v celé zemi to bylo 1780.

Velké fronty lidí na doplnění kyslíkových bomb se tvoří také v dalších městech, mimo jiné Cochabambě a největší bolivijském městě Santa Cruz, jež má asi tři miliony obyvatel. V řadě nemocnic chybí i další zdravotnický materiál. Kvůli nedostatku lékařského kyslíku bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová vydala dekret zjednodušující dovoz kyslíku z ciziny a do La Pazu se kvůli blokádám silnic mají přivézt kyslíkové náplně letecky.

Důvodem protestů a blokád desítek silnic je další odklad prezidentských a parlamentních voleb kvůli covidu-19. Organizátoři protestů, jimiž jsou sdružení blízká straně exprezidenta Eva Moralese, požadují konání voleb už 6. září. Nejvyšší volební soud ale ve středu potvrdil, že budou 18. října.

Vláda se totiž domnívá, že v říjnu už bude mít Bolívie nejhorší v pandemii za sebou, vrchol epidemie očekává koncem tohoto měsíce či začátkem září. Protestující viní vládu, že se snaží zůstat co nejdéle u moci a zabránit vítězství kandidáta Luise Arceho z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS), které má nyní stále většinu v parlamentu. Prozatímní vládu totiž na podzim sestavila Áňezová, která byla předtím místopředsedkyní Senátu a hlavou země se stala poté, co ostatní vysocí představitelé státu utekli do ciziny. V čele Bolívie ji pak potvrdil soud.

Morales, který vládl Bolívii od ledna 2006 do loňského listopadu jako její první indiánský prezident, kandidovat nemůže. Nyní žije v exilu v Argentině a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu. Po listopadovém útěku z vlasti, k němuž byl donucen masovými protesty kvůli podle opozice zmanipulovaným volbám, šedesátiletý Morales podněcoval své příznivce k demonstracím proti prozatímní vládě, kterou viní z puče.

Poslední prezidentské volby v Bolívii se konaly loni 20. října a podle tehdejší nejvyšší volební instance je už v prvním kole vyhrál opět Morales. Opozice ale volby označila za zmanipulované a k jejich opakování vyzvala i Organizace amerických států (OAS).

Koronavirus SARS-CoV-2 se v Bolívii potvrdil mimo jiné u třetiny členů vlády i u prezidentky Áňezové. V souvislosti s covidem-19 v této zemi zemřelo na 3385 lidí, včetně prezidenta fotbalové federace Bolívie Césara Salinase (58), i on měl dýchací potíže a byl hospitalizován v La Pazu.