Další vládnutí Trumpa by prohloubilo chaos. Biden nehraje do karet Kremlu, říká profesor Lukeš

Další čtyři roky vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa by znamenaly prohloubení chaosu, nebezpečné nepředvídatelnosti a neúcty k principům mezinárodního práva. V rozhovoru s ČTK to řekl profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš. Kandidát demokratů Joe Biden by podle něj nehrál do karet Kremlu a byl by citlivější k zemím střední Evropy, které si spojuje s bojem proti komunismu.

Deník Shopaholičky

"Bylo by jednodušší udělat seznam těch aspektů amerického politického systému, které po čtyřech letech zůstávají beze změny," odpověděl Lukeš na dotaz, jak Trump v uplynulých čtyřech letech změnil Spojené státy.

S nástupem Trumpa podle něj začala postfaktická doba, která pokračuje dodnes. Podle Lukeše už při nástupu do úřadu Trump lhal, když tvrdil, že na jeho inauguraci přišlo nejvíc lidí v amerických dějinách, zatímco minulý týden se odmítl distancovat od konspirační teorie QAnon, podle níž za mnoha událostmi stojí skupina pedofilů vyznávajících Satana, v jejichž čele stojí někdejší demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová a Biden.

Trump snížil daně korporacím a velmi bohatým, ustoupil od ochrany životního prostředí a jmenoval do nejvyššího soudu konzervativní soudce, od nichž se očekává zrušení "pilířů liberální agendy", včetně zrušení zdravotního pojištění pro 20 milionů Američanů či práva žen rozhodovat o ukončení těhotenství, poznamenal Lukeš. Trumpovy daňové úlevy "budou v příštích deseti letech stát nepřehlédnutelnou sumu 1,5 trilionu dolarů".

"Trumpovi spadla do klína velmi dobře fungující ekonomika, ale on se hned světu představil jako někdo, kdo ji z ničeho vybudoval. Teď se situace obrátila a prezident ze všeho viní covid. Tak jako nebyl otcem silné ekonomiky v letech 2017 až 2019, tak nemůže za současný ekonomický propad," uvedl. Dodal, že Trumpa přesto pandemií způsobená vysoká míra nezaměstnanosti politicky zraňuje.

Oslabením důvěry v NATO, zahájením obchodní války s EU a podpořením brexitu Trump podle Lukeše "naplnil přání kremelských stratégů". Moskva podle něj rovněž vítá Trumpovy obchodní spory s Čínou, Kanadou či Mexikem. "Trumpův arogantní přístup k OSN a dalším mezinárodním organizacím, včetně Mezinárodního trestního soudu, na jejichž soudce prezident uvalil sankce, bude mít dlouhodobý dopad," dodal.

Znovuzvolení Trumpa by v Evropě podle něj uvítali polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński či maďarský premiér Viktor Orbán. "Biden by byl citlivější vůči zemím, které si jak šampion dělnických odborů spojuje s hnutím Solidarita nebo jako intelektuál se zde stále váženým a obdivovaným Václavem Havlem," myslí si Lukeš.

Část voličů chce, aby se příštím prezidentem "stal někdo dospělý" a je jim jedno, kdo to bude, jen když to nebude Trump, řekl Lukeš. Za hlavní "břemeno" Bidena, kterému za měsíc bude 78, považuje vysoký věk a související problémy.

Trump, jehož kampaň opakovaně zpochybňuje Bidenovu fyzickou a mentální způsobilost zastávat prezidentský úřad, je o čtyři roky mladší. Na rozdíl od minulosti tak viceprezidentští kandidáti - nynější viceprezident Mike Pence a demokratická senátorka Kamala Harrisová - podle Lukeše nemají "bezvýznamnou" roli. Vzhledem k vysokému věku obou prezidentských kandidátů na nich může "nečekaně spočinout břemeno řízení státu", dodal.

Připomněl rovněž, že Trump opakovaně útočí na korespondenční hlasování a odmítl se jasně zavázat k pokojnému předání moci, pokud by volby prohrál. Právní experti poukazují na možnou povolební ústavní krizi a rozhodující roli nejvyššího soudu. "Za normálních okolností bychom taková slova museli brát jako začátek ústavního puče. Protože ale vyšla z úst prezidenta Donalda Trumpa, zapadla a nikdo je nebere vážně," podotkl Lukeš. Zda byl tento přístup správný, podle něj ukáže čas.

Deník Shopaholičky

Související

Ladislav Jakl

Pán s koňským ohonem na hlavě a slovníkem Kremlu? Útok profesora Lukeše na Jakla v ČT má pokračování

Praha – Před necelým týdnem se v pořadu České televize Události, komentáře střetli někdejší poradce prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl a profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš. Jejich debata o americkém prezidentovo Donaldu Trumpovi se ale poněkud zvrtla. A po několika dnech se k ní vyjádřil také Institut Václava Klause (IVK), na kterém Jakl působí.

Více souvisejících

Igor Lukeš (profesor) Donald Trump Joe Biden Volby USA USA (Spojené státy americké) Konspirační teorie Rusko Jaroslaw Kaczyński Viktor Orbán Prezident USA

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy