MONITOR: Demokracie versus autoritářství. Svět čeká dlouhý zápas, zní z Washingtonu

Svět stále zpracovává aktuální trauma z amerického odchodu z Afghánistánu, konstatuje editorial server Washington Post. Prestižní deník očekává, že bude trvat dlouhé roky, než se projeví a budou pochopeny všechny konsekvence této situace.

Národní zájmy a šíření demokracie nezle oddělit

To, o co se v současnosti hraje, definoval americký prezident Joe Biden, konstatuje editorial. Připomíná, že krátce po nástupu do funkce nastínil budoucnost světa coby dlouhého soupeření mezi politiky jako Vladimir Putin nebo Si Ťin-pching, kteří jako nejlepší cestu vpřed vidí autoritářství, a Spojenými státy a jejich spojenci, kteří věří, že zvítězit musí demokracie.

Renomovaný deník s touto Bidenovou strategickou vizí souhlasí a považuje ji za urgentní, jelikož Rusko a Čína nejen tvrdě stojí proti Spojeným státům, ale na rozdíl od nedávné minulosti tak často činí v souladu.  

"Bidenovo rozhodnutí bezpodmínečně stáhnout americké a spojenecké síly z Afghánistánu a vydat zemi teokratickému Tálibánu je naneštěstí těžké sloučit s jeho vizí," pokračuje vlivný server. Přiznává, že stávající americká administrativa však situaci takto nehodnotí a šéf Bílého domu argumentuje, že Afghánistán jen odčerpával zdroje, které je lepší vynaložit do velmocenského soupeření.

Načasování a způsob odchodu, včetně Bidenova znevažování a opuštění někdejších afghánských spojenců - ať měli jakékoliv chyby -, vysílá podle prestižního deníku problematický signál, z něhož si zahraniční pozorovatelé mohou vyvodit dva závěry: Zaprvé, existují limity americké vytrvalosti. Zadruhé, Spojené státy si nemyslí, že všichni lidé bez rozdílu si zasluhují a jsou schopni vládnout si sami.

Ve světle kábulské katastrofy Biden rázně trvá na tom, že odteď se Spojené státy budou řídit národními zájmy a skoncují s pokusy demokratizovat jiné země vojenskou silou, poukazuje editorial. Konstatuje, že toto je ale prázdná fráze, jelikož Američané se pokusili nastolit stabilní demokracii v Afghánistánu právě na základně svého národního zájmu, kterým bylo odstranění Tálibánu a teroristů z al-Káidy, jimž hnutí poskytovalo útočiště.     

Z tohoto důvodu by nyní bylo nezodpovědné a sebepoškozující nechat v Afghánistánu mocenské vakuum, upozorňuje Washington Post. Deklaruje, že ve skutečnosti nelze americké národní zájmy a šíření demokracie - nebo alespoň politické stability - snadno oddělit, už jen na základě toho, že americké zájmy byly vždy určovány i na základě odkazu na hodnoty země.

Spojené státy musejí opravit vlastní dům

"Co jiného vysvětluje současnou snahu Bidenovy administrativy podpořit zvolenou vládu na Ukrajině, dalšího státu rozežíraného korupcí, který ale ze strategického hlediska představuje hráz ruskému autokratickému zasahování do demokratické Evropy?" táže se vlivný deník.

Biden sám 25. března prohlásil, že pro porážku autokracií musejí Spojené státy prokázat funkčnost demokracie, připomíná renomovaný server. S tímto předpokladem souhlasí, především pokud jde o domácí agendu šéfa Bílého domu v otázkách oživení ekonomiky a posilování volebního práva.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Spojené státy si musejí dát do pořádku vlastní dům," pokračuje americký deník. Vyzdvihuje, že globální vzestup Číny a Ruska závisí na jejich ochotě uchylovat se k tvrdé síle, nikoliv na inspirativnosti jejich politických a společenských modelů.

Peking a Moskva poskytují politickou, hospodářskou a vojenskou podporu spřízněným brutálním a zkorumpovaným režimům vládnoucím například v Kambodži, Sýrii či Venezuele, přičemž dávají najevo, že tak budou činit dlouhodobě, kritizuje Washington Post. Apeluje proto, aby byl zbytek Bidenova prezidentství zasvěcen ujišťování ostatních zavedených i ohrožených demokracií, že Spojené státy podobně pevně stojí na jejich straně.     

Související

Projev Donalda Trumpa v Kongresu USA (Washington, 4. března 2025)

Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska naráží v americkém Kongresu na nečekaně tvrdý odpor, a to i v řadách jeho vlastní Republikánské strany. Zákonodárci napříč politickým spektrem vyjadřují vážné obavy, že prezidentovy ambice by mohly vést k rozpadu NATO a k bezprecedentnímu narušení vztahů se spojenci. Otázkou zůstává, zda má Kongres reálné páky, jak Trumpovo tažení zastavit.
Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Afghanistán Rusko Čína demokracie

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy

Volodymyr Zelenskyj nakonec v doprovodu svých nejbližších poradců dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu. I když se spekulovalo, že kvůli energetické krizi zůstane v Kyjevě, videozáznamy a oficiální zdroje potvrdily jeho přítomnost ve švýcarském letovisku. Bezprostředně po příletu se ukrajinský lídr odebral na klíčové jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které je v tuto chvíli v plném proudu.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech

V Davosu ve čtvrtek zaznělo klíčové oznámení, které může zásadně změnit humanitární situaci v Pásmu Gazy. Ali Shaath, který byl jmenován do čela nového palestinského výboru pro správu enklávy, informoval diplomaty, že hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech. Pro obyvatele Gazy jde o víc než jen o otevření brány; je to životně důležitá spojnice se světem, která byla od května 2024 uzavřena.

včera

Rada míru

Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa

Trumpova „Rada míru“ (Board of Peace) se v posledních dnech ukazuje jako klasický příklad diplomatického triku, kdy se OSN stala nákupem zajíce v pytli obětí podvodu. Zatímco v listopadu získal Donald Trump pro tento orgán podporu v Radě bezpečnosti pod záminkou řešení krize v Gaze, výsledná podoba organizace připomíná spíše imperiální dvůr než mírovou misi. Diplomaté, kteří pro rezoluci 2803 hlasovali, se nyní cítí podvedeni, protože místo dohledu nad příměřím podpořili vznik exkluzivního klubu s pravidly podobnými těm v Mar-a-Lago.

včera

V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec

Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy