Svět stále zpracovává aktuální trauma z amerického odchodu z Afghánistánu, konstatuje editorial server Washington Post. Prestižní deník očekává, že bude trvat dlouhé roky, než se projeví a budou pochopeny všechny konsekvence této situace.
Národní zájmy a šíření demokracie nezle oddělit
To, o co se v současnosti hraje, definoval americký prezident Joe Biden, konstatuje editorial. Připomíná, že krátce po nástupu do funkce nastínil budoucnost světa coby dlouhého soupeření mezi politiky jako Vladimir Putin nebo Si Ťin-pching, kteří jako nejlepší cestu vpřed vidí autoritářství, a Spojenými státy a jejich spojenci, kteří věří, že zvítězit musí demokracie.
Renomovaný deník s touto Bidenovou strategickou vizí souhlasí a považuje ji za urgentní, jelikož Rusko a Čína nejen tvrdě stojí proti Spojeným státům, ale na rozdíl od nedávné minulosti tak často činí v souladu.
"Bidenovo rozhodnutí bezpodmínečně stáhnout americké a spojenecké síly z Afghánistánu a vydat zemi teokratickému Tálibánu je naneštěstí těžké sloučit s jeho vizí," pokračuje vlivný server. Přiznává, že stávající americká administrativa však situaci takto nehodnotí a šéf Bílého domu argumentuje, že Afghánistán jen odčerpával zdroje, které je lepší vynaložit do velmocenského soupeření.
Načasování a způsob odchodu, včetně Bidenova znevažování a opuštění někdejších afghánských spojenců - ať měli jakékoliv chyby -, vysílá podle prestižního deníku problematický signál, z něhož si zahraniční pozorovatelé mohou vyvodit dva závěry: Zaprvé, existují limity americké vytrvalosti. Zadruhé, Spojené státy si nemyslí, že všichni lidé bez rozdílu si zasluhují a jsou schopni vládnout si sami.
Ve světle kábulské katastrofy Biden rázně trvá na tom, že odteď se Spojené státy budou řídit národními zájmy a skoncují s pokusy demokratizovat jiné země vojenskou silou, poukazuje editorial. Konstatuje, že toto je ale prázdná fráze, jelikož Američané se pokusili nastolit stabilní demokracii v Afghánistánu právě na základně svého národního zájmu, kterým bylo odstranění Tálibánu a teroristů z al-Káidy, jimž hnutí poskytovalo útočiště.
Z tohoto důvodu by nyní bylo nezodpovědné a sebepoškozující nechat v Afghánistánu mocenské vakuum, upozorňuje Washington Post. Deklaruje, že ve skutečnosti nelze americké národní zájmy a šíření demokracie - nebo alespoň politické stability - snadno oddělit, už jen na základě toho, že americké zájmy byly vždy určovány i na základě odkazu na hodnoty země.
Spojené státy musejí opravit vlastní dům
"Co jiného vysvětluje současnou snahu Bidenovy administrativy podpořit zvolenou vládu na Ukrajině, dalšího státu rozežíraného korupcí, který ale ze strategického hlediska představuje hráz ruskému autokratickému zasahování do demokratické Evropy?" táže se vlivný deník.
Biden sám 25. března prohlásil, že pro porážku autokracií musejí Spojené státy prokázat funkčnost demokracie, připomíná renomovaný server. S tímto předpokladem souhlasí, především pokud jde o domácí agendu šéfa Bílého domu v otázkách oživení ekonomiky a posilování volebního práva.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Spojené státy si musejí dát do pořádku vlastní dům," pokračuje americký deník. Vyzdvihuje, že globální vzestup Číny a Ruska závisí na jejich ochotě uchylovat se k tvrdé síle, nikoliv na inspirativnosti jejich politických a společenských modelů.
Peking a Moskva poskytují politickou, hospodářskou a vojenskou podporu spřízněným brutálním a zkorumpovaným režimům vládnoucím například v Kambodži, Sýrii či Venezuele, přičemž dávají najevo, že tak budou činit dlouhodobě, kritizuje Washington Post. Apeluje proto, aby byl zbytek Bidenova prezidentství zasvěcen ujišťování ostatních zavedených i ohrožených demokracií, že Spojené státy podobně pevně stojí na jejich straně.
Související
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Rusko , Čína , demokracie
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 1 hodinou
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 1 hodinou
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 1 hodinou
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 3 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
včera
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
včera
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
včera
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
včera
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
Nečekaným překvapením na Světovém ekonomickém fóru se stal slavnostní podpisový ceremoniál k založení nové „Rady míru“ (Board of Peace), který měl být podle Donalda Trumpa triumfálním okamžikem jeho diplomacie. V Davosu však probíhá s výrazně nižší účastí, než se očekávalo. Namísto padesáti pozvaných států a původně avizovaných 35 potvrzených účastníků se na pódiu vedle amerického prezidenta objevilo méně než dvacet zástupců.
Zdroj: Libor Novák