Chudou karibskou zemí Haiti dlouhá léta zmítají protivládní nepokoje i násilí ozbrojených gangů, středeční vražda prezidenta Jovenela Moïseho o půlnoci v jeho soukromé rezidenci je ale bezprecedentní i v tomto státě a může mít nepříznivé důsledky pro celý region. Serveru BBC Mundo to řekl haitský analytik Robert Fatton.
Zatím není jasné, kdo za vraždou prezidenta a vážným zraněním jeho ženy stojí. Podle deníku El País je seznam možných pachatelů dlouhý, Moïse byl podle španělského deníku velmi neoblíbený a mnozí ho označovali za autoritářského vůdce.
"Čin jako tento, kdy skupina žoldáků překoná ochranu prezidentské rezidence a zavraždí prezidenta v jeho pokoji, nemá ani v této zemi obdoby," řekl Fatton, který se vývojem na Haiti zabývá tři desetiletí."Měli jsme diktatury, převraty, sesazené prezidenty...ale i v těchto případech to nejhorší, co se prezidentům stalo, bylo, že byli posláni do ciziny," dodal.
Fatton připomněl, že Moïse čelil protivládním protestům od nástupu do úřadu v únoru 2017 a že zvolen byl v roce 2016 v opakovaných volbách jen s asi 18procentní účastí. "Byl viněn z korupce a kvůli tomu se proti jeho vládě konaly masové protesty. Studenti, právníci i odboráři vyšli do ulic a žádali jeho demisi. A protesty byly násilně potlačeny," uvedl haitský analytik, který přednáší na Virginské univerzitě ve Spojených státech. Demonstrace ale byly často násilné, lidé zapalovali pneumatiky, stavěli barikády a na bezpečnostní složky házeli kameny či zápalné lahve.
Moïse už přes rok vládl pomocí dekretů, protože volební období předchozího parlamentu vypršelo loni v lednu a nové volby se nekonaly. Panovaly také spory o délku jeho mandátu, opozice tvrdila, že mu vypršel letos začátkem roku. Nové volby se měly konat letos v září, s nimi se ale mělo uskutečnit i referendum o reformě ústavy, což opozice rovněž rozporovala.
Haiťané kromě chudoby žijí i v neustálém nebezpečí, jež představují ozbrojené skupiny. "Tyto gangy se staly hrozbou i pro vládu, protože někteří jejich šéfové jsou bývalí policisté a útočili na obyvatelstvo i na policii," uvedl Fatton. Ani on si ale nedovede představit, kdo by za vraždou prezidenta mohl stát. "Není nikdo, komu by tato situace mohla prospět, ani pro opozici není výhodná," dodal. V zářijových volbách, které se prozatímní vedení Haiti nyní bude snažit uspořádat v daném termínu, už Moïse podle ústavy neměl kandidovat.
Podle Fattona není pravděpodobné, že by za Moïseho vraždou byly zahraniční zájmy. "Haiti není s nikým ve válce, nemá ani velkou váhu na politické scéně, nemá ani žádné regionální spory," uvedl. Deník El País nicméně označil za Moïseho nepřítele autoritářskou vládu ve Venezuele.
Podle El País Moïseho nenáviděla řada lidí, včetně bohatých podnikatelů, které prezident v minulosti kritizoval za snahu ho svrhnout. Španělský deník jmenoval jako příklad rodinu Vorbeových, která podniká v energetice a s níž vedla Moïseho vláda právní spory.
Nepřátele si Moïse udělal i návrhem ústavní reformy, která měla mimo jiné ze dvou komor parlamentu udělat jednokomorový zákonodárný sbor, čímž by desítky senátorů přišly o místo a tím i o příjmy z korupčních zakázek. Moïse měl odpůrce i ve vlastní straně, jimž se například nelíbil poslední, už sedmý premiér. Tím jmenoval jen dva dny před svou smrtí prezident Ariela Henryho, který měl nahradit Claudea Josepha. Henry ale zatím nesestavil vládu a de facto tak zůstal premiérem Joseph. Nového premiéra by měl také za normálních okolností schválit parlament, jenže ten na Haiti nyní nefunguje, takže Moïse premiéra jmenoval dekretem.
El País i Fatton se shodli, že nejvlivnějším lídrem ozbrojeného gangu, který vydělává na prodeji drog a únosech a který v minulosti hrozil Moïsemu sesazením, je bývalý policista Jimmy Cherizier, zvaný Barbacoa. Ten otevřeně vyhrožoval Moïsemu "revolucí" či národním povstáním". "Je ale těžké si představit, že by byl logisticky schopen zorganizovat takový útok," míní Fatton.
Premiér Joseph, který se ujal vedení Haiti a ve středu vyhlásil v zemi výjimečný stav, naznačil, že útočníci byli cizinci. Řekl, že hovořili anglicky a španělsky. Úředními jazyky na Haiti jsou francouzština a haitská kreolština (vzniklá ovlivňováním jazyka dřívějších osadníků a domorodého obyvatelstva). Už ve středu večer místního času haitská policie na předměstí Port-au-Prince, ve čtvrti, kde byl prezident zavražděn, zabila čtyři podezřelé z útoku a dva zadržela. Jejich národnost ale vláda neoznámila.
Související
Nová bilance hurikánu Melissa. Počet obětí se značně zvýšil
Tragická bilance hurikánu Melissa. V Karibiku zemřelo přes 20 lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mrazivé počasí se vrátí do Česka. V noci se připravte na tuhou zimu
včera
Pekarová Adamová má po odchodu z politiky novou práci. Pomáhá známé firmě
včera
Pokus o vraždu bezdomovce v Praze. Policie podezřívá nezletilého mladíka
včera
Fiala překonal i Klause. V ODS končí jedna dlouhá éra, strana si zvolí nový směr
včera
Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu
včera
Řidič věřil navigaci, kamion zavedla až skoro na Pražský hrad
včera
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
včera
„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem
včera
Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu
včera
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
včera
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
včera
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
včera
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
včera
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
včera
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
včera
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
včera
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
včera
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
včera
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
včera
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.
Zdroj: Libor Novák