Hrozí tragédie pro Spojené státy i svět, varuje nositel Nobelovy ceny

Nečestná, ale efektivní strategie

Pokud dnes někdo v USA volá po univerzální zdravotní péči pro děti, je obviněn konzervativci ze snahy změnit Ameriku v Sovětský svaz, poukazuje nobelista. Označuje to za podlou, nečestnou politickou strategii, která je ale mnohdy efektivní.

Uvedené strategii zároveň nahrává čelní uchazeč Demokratické strany o prezidentskou nominaci, který se v momentálním bodě jeví jako nejpravděpodobnější kandidát, když o sobě prohlašuje, že je pravým socialistou, upozorňuje ekonom. Deklaruje, že Bernie Sanders ale ve skutečnosti socialistou v běžném smyslu slova není.

"Nechce znárodnit naše velké podniky a nahradit trh centrálním plánováním; vyjadřuje obdiv nikoliv Venezuele, ale Dánsku," píše odborník. Dodává, že Sanders je v zásadě sociálním demokratem evropského střihu, přičemž sociální demokracie jako zmíněné Dánsko jsou ve skutečnosti velmi dobrým místem k životu, kde je společnost svobodnější než ta americká.

Na otázku, proč se tedy Sanders označuje za socialistu, Krugman odpovídá, že jde především o budování osobní značky a škodolibou radost ze šokování "buržoazie", navíc mu tato nálepka neškodí, protože je senátorem za velmi liberální stát.

Pokud by se ale Sanders stal prezidentským kandidátem Demokratické strany, toto zavádějící označení by bylo dárkem pro kampaň stávajícího prezidenta Donalda Trumpa, podobně jako Sandersovy politické návrhy, míní expert. Konstatuje, že veřejně financované zdravotnictví je sice v principu dobrou myšlenkou, ale existuje jen malá pravděpodobnost, že bude v USA zavedeno, a to, že jde o ústřední bod Sandersovy kampaně, odvádí pozornost od snah Trumpovy administrativy rozložit sociální záchranou síť v zemi.

"Aby bylo jasno, pokud bude Sanders skutečně nominován, Demokratická strana by mu měla poskytnout maximální podporu," píše Krugman. Soudí, že Sanders zřejmě nedokáže změnit USA v Dánsko, ale i kdyby by to dokázal, pak půjde o volbu mezi dánským modelem a maďarským modelem bělošské nacionalistické autokracie, o který usiluje Trump.

Nepropadnout rozpočtové hysterii

Nositel Nobelovy ceny by byl rád, pokud by ze sebe Sanders nečinil tak snadný terč pro pravicové útoky. Netaktické politické postoje však projevil i další čelní uchazeč o demokratickou prezidentskou nominaci, Pete Buttigieg, který v posledních dnech vystupuje jako rozpočtový jestřáb, čímž demonstruje, že může být sice novou tváří, ale zastává zaběhnuté myšlenky, poukazuje ekonom.

Buttigieg možná nepostřehl sílící konsensus mezi ekonomy, že hysterie ohledně rozpočtových deficitů před sedmi, osm lety byla silně přehnaná, upozorňuje Krugman. Připomíná, že přední ekonomové bývalé Obamovy administrativy loni zveřejnili článek, ve kterém nabádají, aby Spojené státy přestaly být posedlé svým zadlužením a soustředily se na důležitější věci.  

Sanders jde na ruku jedné nechvalně známé republikánské politické strategii, zatímco Buttigieg druhé - tedy strategii přidušování ekonomiky úspornými škrty v době, kdy vládnou demokraté, a následným rozvolněním rozpočtové kázně za vlády republikánů, vysvětluje odborník. Soudí, že pokud demokraté získají Bílý dům, měli by prosazovat progresivní politiku, nikoliv plýtvat politickým kapitálem na úklid nepořádku po republikánech.

"Znovu, pokud se Buttigieg nějakým způsobem stane nominantem, strana by jej měla bez výhrady podpořit," pokračuje Krugman. Dodává, že Buttigieg sice může o rozpočtovém deficitu říkat různé věci, ale nikdy neučiní to, co činí republikáni, a nezneužije strach ze zadlužení jako záminku k omezení sociálních programů.

Profesor si netroufá predikovat, kdo nakonec bude demokratickým prezidentským kandidátem, ale za důležité považuje, aby se strana zaměřovala na Trumpovy slabiny. Vysvětluje, že všichni uchazeči Demokratické strany o Bílý dům - od Michaela Bloomberga po Bernieho Sanderse - jsou alespoň umírněně progresivní a všichni chtějí zachovat a rozšířit záchranou sociální síť a zvýšit daně bohatým.   

Veškeré průzkumy ukazují, že Američané jsou v zásadě středolevým národem, a proto ostatně Trump během své kampaně v roce 2016 sliboval zvýšit daně bohatým a ochranu velkých sociálních programů, nastiňuje Krugman. Dodává, že prezident lhal, což nyní vidí každý, kdo má otevřenou mysl.

Demokratické straně se tak otevírá skvělá příležitost prezentovat se jako pravý ochránce sociálních programů, dostupného zdravotního pojištění a zdravotní péče proti republikánům, kteří tu víc, tu méně otevřeně hají zájmy plutokratů na úkor pracujících rodin, míní ekonom. Obává se, že tato příležitost bude promarněna, pokud demokratický prezidentský kandidát promění volby v referendum o veřejně financovaném zdravotnictví či omezení rozpočtového deficitu, což nejsou příliš oblíbené pozice.

"Věci budou ještě horší, pokud demokraté sami degenerují k hádkám o ideologickou čistotu či fiskální odpovědnost," konstatuje Krugman. Tvrdí, že ať se již Trumpovým vyzyvatelem stane kdokoliv, musí zformovat tak širokou koalici, jak jen to je možné, jinak bude stávající prezident znovuzvolen. Takový scénář nobelista označuje za "tragédii" pro demokraty, Spojené státy i svět.