Komu ještě udělí milost? Před koncem Trumpova mandátu se množí spekulace

Americký prezident Donald Trump vyvolal některými udělenými milostmi polemiku i debaty o tom, co mu ústava v tomto směru umožňuje, stejně jako spekulace, komu dalšímu je hodlá před odchodem z úřadu 20. ledna ještě udělit.

Podle The New York Times (NYT) Trump s poradci mluvil o tom, zda preventivně omilostnit své dospělé děti, zetě Jareda Kushnera a svého osobního právníka Rudyho Giulianiho. Před dvěma lety dokonce na twitteru napsal, že má plné právo omilostnit sám sebe, připomíná agentura AP. Tehdy přitom dodal: "Proč bych to dělal, když jsem nic špatného neudělal?".

As has been stated by numerous legal scholars, I have the absolute right to PARDON myself, but why would I do that when I have done nothing wrong? In the meantime, the never ending Witch Hunt, led by 13 very Angry and Conflicted Democrats (& others) continues into the mid-terms!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 4, 2018

Takzvaná preventivní milost má v americké politice precedens. Například republikánský prezident Gerald Ford omilostnil svého předchůdce Richarda Nixona, který v roce 1974 rezignoval po aféře Watergate. Ford Nixona omilostnil, přestože ten ještě nebyl stíhán. Podobně Fordův nástupce, demokrat James Carter, udělil milost všem, kdo se vyhnuli vojenské službě během války ve Vietnamu. Ale pokud jde o možnost, že by prezident dal milost sám sobě, se názory právních expertů rozcházejí.

Žádný se o to dosud ani nepokusil a pokud by to nyní udělal Trump, šlo by o rozhodnutí v právně neprobádané oblasti, pro něž ústava nemá jasné řešení, tvrdí AP. Tato debata se přitom podle AP odehrává na pozadí vyšetřování, jimž Trump čelí. Newyorská prokuratura například zkoumá, zda Trump klamal daňové úřady, banky či obchodní partnery.

Zákony prezidentovi výslovně omilostnit sám sebe nezakazují. Někteří experti však tvrdí, že by to bylo proti principům amerického práva a patrně i textu ústavy. Ta prezidentovi umožňuje "udělovat" milosti "v případech provinění proti Spojeným státům, s výjimkou impeachmentu". Text lze chápat tak, že otcové zakladatelé chtěli právu udělovat milosti stanovit určité mantinely a že se má použít na někoho jiného, uvedla AP.

"Implicitně z definice milosti nebo myšlenky udělit milost - jelikož ústava používá slovo 'udělit' - vyplývá, že jde o dva lidi," řekl AP profesor ústavního práva na Michiganské státní univerzitě Brian Kalt.

Emeritní profesor práv na Harvardu Mark Tushnet pochybuje, že by soudy případné sebeomilostnění zvrátily, i když by podle něj šlo o zneužití moci, které by autoři ústavy odsuzovali. "Myslím, že by pro ně bývalo bylo nemyslitelné, že by si Američané zvolili člověka, který by se sám omilostnil. Proto takovou možnost nezmínili," uvedl.

Prezidentské milosti se vztahují jen na federální, ne státní zločiny. Je tedy nepravděpodobné, že by případná Trumpova milost sobě samému zablokovala státní vyšetřování v New Yorku. NYT ale připomíná, že daňové úniky a finanční podvody jsou trestné podle federálního i státního práva. Podle Tushneta by tak Trumpovi právníci mohli argumentovat zásadou, že soudy nemohou rozhodovat dvakrát o téže věci, aby prostřednictvím federální milosti zablokovali Trumpovo stíhání na úrovni státu New York.

Spekuluje se rovněž o tom, kolik milostí by Trump ještě mohl udělit. Nedávno omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se přiznal, že lhal vyšetřovatelům FBI v rámci šetření vlivu Ruska na volby v roce 2016. V červenci Trump zmírnil trest svému bývalému poradci Rogeru Stoneovi a umožnil mu tak vyhnout sel vězení.

Šance, že před odchodem z úřadu podepíše další milosti, je tak podle The Washington Post (WP) spíše větší. Možným kandidátem je podle něj bývalý šéf Trumpova volebního týmu Paul Manafort, který byl loni odsouzen za spiknutí, ovlivňování svědků a za daňové a bankovní podvody.

Další kategorie milostí by podle WP mohla zahrnovat politické spojence, či by mohla být výsledkem lobbování celebrit. Trump už snížil trest bývalému guvernérovi Illinois Rodu Blagojevichovi, který soutěžil v jeho televizní reality show. V roce 2018 omilostnil Alici Marii Johnsonovou, o jejíž propuštění se přimlouvala Kim Kardashianová.

Poslední kategorie by se podle WP mohla týkat Trumpových dospělých dětí, Rudyho Giulianiho či bývalého poradce Steva Bannona. Podle zdrojů NYT se Trump svěřil s obavami, že se mu ministerstvo spravedlnosti za vlády Joea Bidena bude chtít pomstít a zaměří se na jeho tři nejstarší děti - Donalda Trumpa mladšího, Erika Trumpa a Ivanku Trumpvou - a zetě Jareda Kushnera.

Podle NYT není jasné, jaký by mohl být potenciální Giulianiho problém, ale v této souvislosti uvádí, že Giuliani byl v létě vyšetřován federálními prokurátory na Manhattanu kvůli jeho možné roli při kontroverzním odvolání velvyslankyně v Kyjevě Marie Yovanovitchové.

Některé milosti, které udělili prezidenti moderní éry vyvolaly kontroverze, připouští WP. Současně ale připomněl, že milostem tradičně předcházejí důkladné konzultace s ministerstvem spravedlnosti. V případě některých Trumpových milostí ale není jasné, zda konzultace proběhly aspoň v rámci Bílého domu, píše list s tím, že když se prezidenti v minulosti od této procedury odchýlili, zejména v posledních dnech ve funkci, často následovaly skandály. Jako příklad uvádí milost, kterou demokrat Bill Clinton udělil těsně před ochodem z funkce Marku Richovi, dlouholetému stoupenci demokratů, který uprchl z USA kvůli daňovým problémům.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Prezident USA milost prezidenta Jared Kushner Rudy Giuliani

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 6 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

V Česku bylo historicky poprvé přes 41 stupňů. Rekord opět hlásí Doksany

Sobotní teplotní rekord nevydržel ani den, neděle přinesla nové historické maximum. Znovu bylo nejtepleji v Doksanech, kde na místní stanici naměřili teplotu 41,9 °C. Na sociální síti o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy