Americký prezident Donald Trump vyvolal některými udělenými milostmi polemiku i debaty o tom, co mu ústava v tomto směru umožňuje, stejně jako spekulace, komu dalšímu je hodlá před odchodem z úřadu 20. ledna ještě udělit.
Podle The New York Times (NYT) Trump s poradci mluvil o tom, zda preventivně omilostnit své dospělé děti, zetě Jareda Kushnera a svého osobního právníka Rudyho Giulianiho. Před dvěma lety dokonce na twitteru napsal, že má plné právo omilostnit sám sebe, připomíná agentura AP. Tehdy přitom dodal: "Proč bych to dělal, když jsem nic špatného neudělal?".
As has been stated by numerous legal scholars, I have the absolute right to PARDON myself, but why would I do that when I have done nothing wrong? In the meantime, the never ending Witch Hunt, led by 13 very Angry and Conflicted Democrats (& others) continues into the mid-terms!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) June 4, 2018
Takzvaná preventivní milost má v americké politice precedens. Například republikánský prezident Gerald Ford omilostnil svého předchůdce Richarda Nixona, který v roce 1974 rezignoval po aféře Watergate. Ford Nixona omilostnil, přestože ten ještě nebyl stíhán. Podobně Fordův nástupce, demokrat James Carter, udělil milost všem, kdo se vyhnuli vojenské službě během války ve Vietnamu. Ale pokud jde o možnost, že by prezident dal milost sám sobě, se názory právních expertů rozcházejí.
Žádný se o to dosud ani nepokusil a pokud by to nyní udělal Trump, šlo by o rozhodnutí v právně neprobádané oblasti, pro něž ústava nemá jasné řešení, tvrdí AP. Tato debata se přitom podle AP odehrává na pozadí vyšetřování, jimž Trump čelí. Newyorská prokuratura například zkoumá, zda Trump klamal daňové úřady, banky či obchodní partnery.
Zákony prezidentovi výslovně omilostnit sám sebe nezakazují. Někteří experti však tvrdí, že by to bylo proti principům amerického práva a patrně i textu ústavy. Ta prezidentovi umožňuje "udělovat" milosti "v případech provinění proti Spojeným státům, s výjimkou impeachmentu". Text lze chápat tak, že otcové zakladatelé chtěli právu udělovat milosti stanovit určité mantinely a že se má použít na někoho jiného, uvedla AP.
"Implicitně z definice milosti nebo myšlenky udělit milost - jelikož ústava používá slovo 'udělit' - vyplývá, že jde o dva lidi," řekl AP profesor ústavního práva na Michiganské státní univerzitě Brian Kalt.
Emeritní profesor práv na Harvardu Mark Tushnet pochybuje, že by soudy případné sebeomilostnění zvrátily, i když by podle něj šlo o zneužití moci, které by autoři ústavy odsuzovali. "Myslím, že by pro ně bývalo bylo nemyslitelné, že by si Američané zvolili člověka, který by se sám omilostnil. Proto takovou možnost nezmínili," uvedl.
Prezidentské milosti se vztahují jen na federální, ne státní zločiny. Je tedy nepravděpodobné, že by případná Trumpova milost sobě samému zablokovala státní vyšetřování v New Yorku. NYT ale připomíná, že daňové úniky a finanční podvody jsou trestné podle federálního i státního práva. Podle Tushneta by tak Trumpovi právníci mohli argumentovat zásadou, že soudy nemohou rozhodovat dvakrát o téže věci, aby prostřednictvím federální milosti zablokovali Trumpovo stíhání na úrovni státu New York.
Spekuluje se rovněž o tom, kolik milostí by Trump ještě mohl udělit. Nedávno omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se přiznal, že lhal vyšetřovatelům FBI v rámci šetření vlivu Ruska na volby v roce 2016. V červenci Trump zmírnil trest svému bývalému poradci Rogeru Stoneovi a umožnil mu tak vyhnout sel vězení.
Šance, že před odchodem z úřadu podepíše další milosti, je tak podle The Washington Post (WP) spíše větší. Možným kandidátem je podle něj bývalý šéf Trumpova volebního týmu Paul Manafort, který byl loni odsouzen za spiknutí, ovlivňování svědků a za daňové a bankovní podvody.
Další kategorie milostí by podle WP mohla zahrnovat politické spojence, či by mohla být výsledkem lobbování celebrit. Trump už snížil trest bývalému guvernérovi Illinois Rodu Blagojevichovi, který soutěžil v jeho televizní reality show. V roce 2018 omilostnil Alici Marii Johnsonovou, o jejíž propuštění se přimlouvala Kim Kardashianová.
Poslední kategorie by se podle WP mohla týkat Trumpových dospělých dětí, Rudyho Giulianiho či bývalého poradce Steva Bannona. Podle zdrojů NYT se Trump svěřil s obavami, že se mu ministerstvo spravedlnosti za vlády Joea Bidena bude chtít pomstít a zaměří se na jeho tři nejstarší děti - Donalda Trumpa mladšího, Erika Trumpa a Ivanku Trumpvou - a zetě Jareda Kushnera.
Podle NYT není jasné, jaký by mohl být potenciální Giulianiho problém, ale v této souvislosti uvádí, že Giuliani byl v létě vyšetřován federálními prokurátory na Manhattanu kvůli jeho možné roli při kontroverzním odvolání velvyslankyně v Kyjevě Marie Yovanovitchové.
Některé milosti, které udělili prezidenti moderní éry vyvolaly kontroverze, připouští WP. Současně ale připomněl, že milostem tradičně předcházejí důkladné konzultace s ministerstvem spravedlnosti. V případě některých Trumpových milostí ale není jasné, zda konzultace proběhly aspoň v rámci Bílého domu, píše list s tím, že když se prezidenti v minulosti od této procedury odchýlili, zejména v posledních dnech ve funkci, často následovaly skandály. Jako příklad uvádí milost, kterou demokrat Bill Clinton udělil těsně před ochodem z funkce Marku Richovi, dlouholetému stoupenci demokratů, který uprchl z USA kvůli daňovým problémům.
Související
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
Donald Trump , Prezident USA , milost prezidenta , Jared Kushner , Rudy Giuliani
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu
před 2 hodinami
Uživatelé v EU mají smůlu. Apple jim přepracovanou Siri s umělou inteligencí nedodá
před 3 hodinami
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
před 3 hodinami
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
před 4 hodinami
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
před 5 hodinami
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 6 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 7 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 8 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
Mezi Íránem a Izraelem došlo k prudkému obnovení bojů. Jde o první vzájemné údery na vlastních územích od dubnového zavedení křehkého příměří. Nová vlna násilí propukla poté, co Izrael v neděli zaútočil na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu, což Teherán vyhodnotil jako porušení dohodnutého klidu zbraní. Izraelská armáda zásah dvou bytů ve dvou samostatných budovách, který si podle předběžných zpráv vyžádal dvě oběti, zdůvodnila cílením na infrastrukturu hnutí Hizballáh v reakci na raketové útoky mířící na severní Izrael.
Zdroj: Libor Novák