NÁZOR - Srovnání stávající pandemií koronaviru s chřipkou, která se světem prohnala v roce 1918, se nevyhnutelně nabízí, konstatují bioložka Marlene Zuková a historička Susan Jonesová z Minnesotské univerzity. V komentáři pro server Los Angeles Times uvádějí, že mezi oběma situacemi skutečně nalezneme zarážející paralely, ale také důležité rozdíly.
Dobrá zpráva
Obě nemoci se světem šířily a šíří šokující rychlostí, poukazují expertky. Připomínají, že na podzim roku 1918 trvalo chřipce jen osm týdnů než zasáhla celé Spojené státy. Obě nemoci mají také výrazně vyšší smrtnost než běžné sezónní chřipky, uvádějí Zuková s Jonesovou. Dodávají, že ve způsobu, jakým se o nemocích informovalo a informuje, hrála a hraje značnou roli politika - v roce 1918 například americké úřady váhaly s nařízením karantény, protože vrcholila první světová válka a chřipka mohla ohrozit vlastenecké vzepjetí a válečné výdaje.
"Ale ačkoliv jsou tyto podobnosti - a mnoho dalších - skutečné, tohle (koronavirus) není pandemie vašich pradědečků a to je dobře," pokračuje bioložka s historičkou. Vyzdvihují, že v roce 1918 nikdo netušil, co nemoc působí, a byť byla existovala představa, že prodělání nemoci může přeživší vybavit imunitou vůči budoucí nákaze a že proti některým nemocem lze očkovat, ani nejlepší vědci o virech mnoho nevěděli a bez chápání příčiny nemoci jednali naslepo.
Vědci tak zoufale testovali "vakcíny" a "léčbu" tak, že stovkám tisíc dělníků, vojáků a dalších lidí vpichovali směs mrtvých bakterií z márnic a laboratoří, nastiňují odbornice. Vysvětlují, že bakterie používali proto, že během předchozí chřipkové epidemie v 90. letech 19. století mikrobiolog Richard Pfeiffer izoloval "Pfeifferův bacil", který podle něj nemoc působil. Mýlil se však, jelikož tato bakterie se pouze přidávala k viru, který devastoval plíce.
Dnes nejenže víme, že covid-19 působí virus, ale vědci již zmapovali jeho genom a získali klíčové informace pro vývoj účinné vakcíny a léku, upozorňují Jonesová a Zuková. Za druhý rozdíl označují skutečnost, že navzdory vyšší smrtnosti obou pandemií, než je typické pro sezónní chřipku, se liší skupiny, které umíraly a umírají.
"Sezónní chřipka je zpravidla nejsmrtelnější pro malé děti a starce," pokračují expertky. Dodávají, že chřipka z roku 1918 zasáhla právě tyto skupiny, ale spolu s tím zabíjela i lidi ve věku 20-40 let, zatímco virus SARS-CoV-2 je nebezpečný především pro staré, mnohem méně pro mladé dospělé a ještě méně pro děti.
Zkušenost nás neochrání
Abychom pochopili vysokou virulenci chřipky z roku 1918, je dobré se na situaci podívat z pohledu samotného viru, konstatují bioložka a historička. Vysvětlují, že viry se vyvíjejí stejně jako všechny ostatní živé bytosti a aby šířily své geny, musejí cestovat z jednoho nakaženého na druhého, přičemž ve většině případů u hostitele vyvolají onemocnění, které ale není tak závažné, aby mu znemožnilo pohybovat se a šířit dál nemoc - právě z toho virus těží, protože zneschopněný a izolovaný hostitel jej nemůže šířit dál.
Evropané a Američané v roce 1918 ovšem nežili v běžných podmínkách a extrémní koncentrace lidí v zákopech a transportech první světové války z pohledu viru znamenala, že nevadilo, pokud nákaza hostitele okamžitě zabila, protože doslova o pár centimetrů dál byla nová oběť, uvádějí akademičky. Připomínají, že právě kvůli tomu se podle některých vědců chřipka z roku 1918 vyvinula v tak ničivou nemoc i pro mladé, zdravé jedince.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Po válce, kdy koncentrace lidí opadla, se virus musel vrátit k hostitelům, kteří se nepohybovali v tak přelidněném prostředí, a vysoká virulence pro něj již nebyla evolučně žádoucí, poukazují Zuková a Jonesová. Doplňují, že zatím není jasné, jak současné prostředí mění koronavirus a jeho smrtnost, ale je jisté, že evoluce sehraje svou roli.
"A konečně, rychlost vědecké komunikace se dramaticky změnila," pokračují odbornice. Připomínají, že v roce 1918 se zprávy nejrychleji šířily telegrafem a novou bezdrátovou technologií, rádiem, ale vědci a lékaři většinou publikovali své výsledky v časopisech, jejichž tisk a distribuce trvaly měsíce, zatímco v prosinci 2019 čínští vědci sdíleli své genové rozbory viru SARS-CoV-2 na internetu v řádu hodin, laboratoře po celém světě na základě těchto dat zahájily vývoj vakcíny a jakmile se objeví řešení krize, bude téměř okamžitě sdíleno se světem.
To neznamená, že každý se chová nesobecky - vědci i státy soupeří v mnoha sférách a uchylují se ke kontraproduktivním krokům -, ale dá se věřit, že způsob, jakým je tato pandemie řešena, změní naší reakci na podobné hrozby v budoucnu, soudí Zuková a Jonesová. "Pokud jste zažili jednu pandemii, zažili jste...jednu pandemii," citují slova epidemiologa Adama Kucharského a vysvětlují, že naše zkušenosti s chřipkou roku 1918 tedy neznamenají, že nejsme odsouzeni k opakování tehdejší situace.
Související
Epidemie začíná ustupovat. Chřipková sezóna má zatím přes 50 obětí
Epidemie chřipky v Česku je poblíž svého letošního vrcholu
chřipka , Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
před 1 hodinou
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
před 2 hodinami
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
před 3 hodinami
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
před 3 hodinami
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
před 4 hodinami
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
před 5 hodinami
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
před 5 hodinami
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
před 6 hodinami
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
před 6 hodinami
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
před 7 hodinami
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
před 7 hodinami
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno před 8 hodinami
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
před 9 hodinami
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
před 10 hodinami
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
před 11 hodinami
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
před 11 hodinami
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
před 12 hodinami
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
před 12 hodinami
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
před 12 hodinami
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák