Kvůli covidu-19 hrozí letos hlad 14 milionům Latinoameričanů

Kvůli pandemii nemoci covid-19 a opatřením proti šíření koronaviru hrozí letos hlad nejméně 14 milionům lidí v Latinské Americe. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na Světový potravinový program (WFP). Jako důvod tato organizace OSN uvedla omezení pohybu lidí, kteří tak nemohou chodit do práce, propad ekonomiky a s tím související rušení pracovních míst.

"Vstupujeme do velmi složité fáze, my ji nazýváme pandemie hladu," řekl Miguel Barreto, šéf WFP pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast. Podle WFP trpělo potravinovou nejistotou v roce 2019 v regionu na 3,4 milionu lidí, letos by to mohlo podle jeho odhadu být více než čtyřnásobek.

Mnohé latinskoamerické země v předchozích dvou měsících zavedly omezení volného pohybu, která ale někde lidé posléze začali porušovat, aby uživili rodinu. Mnohé rodiny v tomto regionu totiž žijí takřka ze dne na den, protože nemají práci na smlouvu se zaměstnavatelem a často se živí třeba prodejem zboží na ulici či tržištích.

Slovo "hlad" například promítali v chilské metropoli Santiago de Chile na nejvyšší mrakodrap města předtím, než demonstranti i přes karanténu vyšli do ulic. Posledních několik dnů jsou z metropole Chile, které eviduje třetí nejvyšší počet nakažených v regionu (téměř 90.000), hlášena i rabování obchodů či hořící barikády.

V Kolumbii minulý měsíc vyvěšovali někteří z oken červené pásky, jimiž apelovali na vládu, aby jim v ekonomické krizi pomohla. V řadě měst demonstrovali lidé na balkonech a oknech, kde tloukli do hrnců, což je oblíbená forma protestu v Jižní Americe či Španělsku.

Podle studie, kterou v dubnu zveřejnila Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (CEPAL), klesne letos HDP Latinské Ameriky o 5,3 procenta a v regionu přibude 30 milionů chudých a 11,6 milionu nezaměstnaných. Mnohé země tohoto regionu s asi 650 miliony obyvatel měly přitom už před pandemií ekonomické problémy a tamní vlády obtížněji dostávají úvěry od mezinárodních věřitelů, uvedla AP.

Jižní Ameriku označila minulý týden Světová zdravotnická organizace (WHO) za nové epicentrum pandemie covidu-19. V Latinské Americe se dosud potvrdilo přes 800.000 případů nákazy a na 45.000 pacientů s covidem-19 tam podle statistik zemřelo. Reálná čísla jsou ale podle expertů mnohem vyšší, protože většina zemí málo testuje. Nejvíce případů nákazy, skoro polovinu, z regionu eviduje Brazílie, po USA druhá nejhůře postiženě země světa. Rekordní denní nárůst nakažených hlásily tento týden z amerických zemí Kolumbie Peru, Chile či Mexiko.

Související

Ilustrační foto

Černý scénář se naplnil. Kvůli válce s Íránem trpí hlady miliony lidí

Válečný konflikt v Íránu má drtivé dopady na globální zásobování potravinami a miliony lidí kvůli němu čelí akutnímu hladu. Světový potravinový program (WFP) Organizace spojených národů oznámil, že naplno nastává krizový scénář, před kterým organizace varovala již v březnu. Tehdy analytici odhadovali, že pokud blízkovýchodní konflikt povede k prudkému růstu cen ropy, může do stavu akutního nedostatku jídla upadnout až 45 milionů obyvatel planety.
Ilustrační foto

UNICEF: Více než čtvrtina dětí na světě nemá co jíst

Více než jedno ze čtyř dětí mladších pěti let na světě žije ve "velké" potravinové chudobě, což znamená, že více než 180 milionům dětí hrozí nepříznivý vliv na jejich růst a vývoj. Oznámil to ve středu Dětský fond Spojených národů (UNICEF), informuje agentura AFP.

Více souvisejících

hladomor Venezuela Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

včera

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy