Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá nejvyššího úřadu v zemi, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran je bojkotuje jako nesvobodné.
"Nechávám svůj osud v rukou venezuelského lidu. Pokud opět vyhraje opozice v parlamentních volbách, odejdu z prezidentského paláce," prohlásil Maduro na volebním mítinku v Caracasu. "Pojďme volit s radostí, vzhůru k velkému vítězství příští neděli," dodal socialistický prezident. Informovala o tom dnes agentura Europa Press.
Nyní osmapadesátiletý Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, kdy z funkce viceprezidenta převzal úřad po zemřelém Hugovi Chávezovi. V prezidentských volbách týž rok těsně vyhrál nad opozičním kandidátem Henriquem Caprilesem, v dalších volbách v roce 2018 vyhrál s převahou, protože velká část opozice volby bojkotovala jako nedemokratické.
Opozicí ovládaný parlament ale Madurův prezidentský mandát v lednu 2019 neuznal a za prozatímní hlavu země prohlásil šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož od té doby uznalo šest desítek zemí v čele s USA. Madura ale dál podporuje mimo jiné Rusko, Čína, Turecko nebo Írán a u moci se politik drží díky velení armády, které si udržuje na své straně uplácením i strachem z represí.
Poslední parlamentní volby ve Venezuele v prosinci 2015 vyhrála opozice, po dlouhé době, kdy parlament ovládala Chávezova a posléze Madurova strana. Ale ještě před zasedáním nového parlamentu nominovalo jeho staré složení do nejvyššího soudu země Madurovy zastánce. Nejvyšší soud pak blokoval činnost parlamentu a v roce 2017 prezident vytvořil takzvané Ústavodárné shromáždění, jež funguje de facto jako režimu nakloněný zákonodárný sbor.
Podle analytiků se Maduro snaží podpořit účast v parlamentních volbách, aby jim dodal větší legitimitu. V pondělí místopředseda vládní strany Diosdado Cabello pohrozil voličům, že ti, kdo nepřijdou, nedostanou potravinové balíčky. Venezuela je již několik let v hluboké ekonomické krizi a vláda takto supluje nedostatek potravin v obchodech.
Nadcházející volby ve Venezuele zpochybnila i Organizace amerických států (OAS) a Evropská unie, která na ně odmítla vyslat pozorovatele. OAS Maduro nepozval, protože by podle něj "destabilizovala" zemi.
Téměř třicet opozičních stran vyhlásilo bojkot voleb před několika měsíci poté, co členy ústřední volební komise jmenoval nejvyšší soud, ač podle ústavy to má být na parlamentu. Nejvyšší soud pak do vedení těchto stran dosadil stranické odpadlíky nakloněné režimu a viněné spolustraníky z korupce. Verdikt soudu znamená, že tyto strany jsou na volebních lístcích, ale s kandidáty navrženými vedením dosazeným soudem.
Guaidó minulý týden vyzval Venezuelany, aby k nedělním volbám nešli a místo toho se účastnili on-line referenda o setrvání Madura u moci, jež se koná od 5. do 12. prosince.
Související
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
Historie amerických speciálních sil. Zajetí Madura připomíná chvíle slávy i selhání
Nicolas Maduro , Venezuela , volby ve Venezuele , Juan Guaidó
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 2 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 3 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 4 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 5 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
včera
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Zdroj: Libor Novák