Ukrajina podle velvyslance platí za svobodu a bezpečnost po celém světě

Podle velvyslance Ukrajiny při OSN Serhije Kyslycji nyní jeho země platí nejvyšší cenu za svobodu a bezpečnost na celém světě. Ruský zástupce Vasilij Něbenzja řekl, že agresi zahájila Ukrajina na svých východních územích a že kritici ruskou "zvláštní vojenskou operaci" dezinterpretují.

"(Boje) zuří napříč celou zemí (Ukrajinou), ve vzduchu, na pevnině i na moři. Musí to ihned přestat. (...) Je to nepřijatelné," řekl Guterres. "Nyní mluví zbraně, ale cesta dialogu je vždy otevřená. Nikdy není příliš pozdě pustit se do vyjednávání (...) a všechny otázky vyřešit mírovou cestou," dodal a vyjádřil naději, že rozhovory mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, které dnes začaly, povedou k okamžitému zastavení bojů.

Guterres dnes vystoupil jako jeden z prvních řečníků, jichž se do rozpravy přihlásilo více než 100. Jednání se proto podle agentury AFP pravděpodobně protáhne do úterý, ne-li až do středy.

Ukrajinský zástupce Kyslycja řekl, že na osudu jeho země záleží osud svobody a demokracie na celém světě. "Pokud Ukrajina nepřežije, (...) nepřežije mezinárodní mír. Pokud nepřežije Ukrajina, nepřežijí Spojené národy," řekl. "Nedělejte si iluze. Pokud Ukrajina nepřežije, nemůžeme být překvapeni, když jako další selže demokracie," dodal.

Ruský velvyslanec při OSN Něbenzja ve svém vystoupení řekl, že cizí činitelé jednání jeho země "překrucují a maří". Rusko opakovaně tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu a ruský prezident Vladimir Putin při oznamovaní invaze na Ukrajinu hovořil o "genocidě", což však zahraniční činitelé i pozorovatelé hlasitě odmítají jako nepatřičné.

"Ruská federace nezačala s těmito střety, které rozpoutala Ukrajina vůči svým obyvatelům," řekl Něbenzja. "Rusko se snaží tuto válku ukončit," dodal.

Guterres řekl, že OSN má důvěryhodné zprávy o tom, že útoky ruské armády dopadají kromě vojenských také na civilní cíle, například na obytné domy. "Ruská armáda neohrožuje civilisty na Ukrajině, nebombarduje civilní oblasti," řekl Něbenzja navzdory mnohým zprávám o úderech na civilní objekty v ukrajinských městech.

Generální tajemník OSN rovněž označil za hrůzný nedělní rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle ukrajinského velvyslance Kyslycji se jedná o šílenství. "Pokud chce (Putin) spáchat sebevraždu, nemusí používat jaderný arzenál, musí udělat to, co udělal ten chlápek v bunkru v Berlíně v roce 1945," řekl s odkazem na sebevraždu nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Rusko čelí kvůli svému útoku na Ukrajinu stále větší mezinárodní izolaci; jedním z jeho nejbližších diplomatických spojenců je nyní Čína. Její zástupce Čang Ťün vyzval k vytvoření "podmínek, jež povedou k přímým jednáním mezi zúčastněnými stranami". "Studená válka dávno skončila. Rozdmýcháváním nové studené války nemůžeme nic získat, ale každý může něco ztratit," řekl.

Mimořádnou schůzi Valného shromáždění svolala v neděli Rada bezpečnosti OSN, které se nepodařilo ke konfliktu přijmout rezoluci kvůli ruskému vetu. Rusko může jako jeden z pěti stálých členů RB OSN vetovat jakýkoli návrh rezoluce, rozhodnutí uspořádat mimořádné jednání Valného shromáždění je však otázka procedurální, na kterou se toto právo stálých členů nevztahuje.

Svolání mimořádného jednání Valného shromáždění umožňuje rezoluce z roku 1950, podle níž RB OSN kvůli neshodám mezi svými stálými členy může v situaci ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti svěřit věc Valnému shromáždění, které pak dostane možnost doporučit kolektivní opatření, a to včetně použití ozbrojených sil. Rozhodnutí Valného shromáždění není závazné, podle pozorovatelů má však výraznou diplomatickou váhu.

Návrh usnesení Valného shromáždění ke konfliktu na Ukrajině daly dohromady evropské země a podle jeho předběžného znění ostře odsuzuje ruskou agresi. Samotný text rezoluce se však bude zřejmě ještě vyvíjet. Podle AFP někteří diplomaté chtějí, aby znění dokumentu bylo vůči Rusku co nejpřísnější, jiní však prosazují umírněnější verzi, která by získala co nejširší podporu.

USA vypověděly ze země 12 pracovníků ruské stálé mise při OSN

Spojené státy vypověděly ze země 12 pracovníků ruské stálé mise při OSN, kteří podle nich vyvíjeli aktivity odporující jejich diplomatickému statusu, řekl podle tiskových agentur zástupce velvyslankyně USA při OSN Richard Mills. Vykázaní Rusové ohrožovali národní bezpečnost Spojených států, kde se nachází hlavní sídlo světové organizace, dodal. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja označil krok za nepřátelský a upozornil, že Moskva na něj odpoví, "protože taková je diplomatická praxe".

Něbenzja řekl novinářům, že ruští diplomatičtí pracovníci musí opustit USA do 7. března. Téma pak vznesl na začátku dnešního jednání Rady bezpečnosti OSN, které je věnované humanitární situaci na Ukrajině, kde Rusko ve čtvrtek zahájilo invazi. Podle ruského velvyslance se jedná ze strany USA o nepřátelský krok, který navíc odporuje závazkům, jež mají Spojené státy jako jedna ze sídelních zemí OSN.

"Tyto diplomaty jsme požádali, aby odešli ze Spojených států, protože podnikali aktivity, které neodpovídaly povinnostem a závazkům, jež mají jako diplomaté," odvětil Mills. USA se k vypovězení podle něj uchýlily, "aby (ruští pracovníci) nepoškodili národní bezpečnost hostitelské země". Rozhodnutí je podle něj zcela v souladu s dohodou, jež zřizuje hlavní sídlo OSN v New Yorku.

Podle agentury AFP není jasné, zda vypovězení souvisí s ruským útokem na Ukrajinu, kvůli němuž se Moskva dostává do stále větší diplomatické izolace. Není rovněž jasné, zda se vypovězení netýká i samotného Něbenzji.

Ruská stálá mise při OSN má asi stovku pracovníků, píše AFP s odkazem na zdroj z ruské diplomacie.