Na amerických vojenských základnách v USA i v zahraničí stále pobývají desetitisíce Afghánců, kteří byli před několika týdny evakuování ze své vlasti po nástupu hnutí Tálibán k moci. Čekají na vyřízení azylového řízení, aby se mohli trvale usídlit ve Spojených státech.
Imigrační proces však postupuje pomalu kvůli zdravotním prohlídkám a bezpečnostním prověrkám, napsal list The New York Times (NYT) s odkazem na vládní dokument, který se mu podařilo získat.
K 14. září přijelo na území USA 64.000 Afghánců. Velká většina z nich uvedla, že se cítí být v ohrožení kvůli nečekaně rychlému nástupu Tálibánu k moci v polovině srpna. Téměř 49.000 afghánských utečenců nyní žije na osmi vojenských základnách na území USA a čekají na to, až americké úřady vyřídí jejich imigrační žádosti. Zhruba 18.000 dalších lidí pak dočasně pobývá na základnách americké armády mimo území USA, zejména v Německu.
"Budeme tu měsíc nebo déle," řekl NYT jeden z Afghánců, který sloužil jako překladatel americké armády a v sobotu dorazil na základnu v New Jersey. Jemu a jeho rodině se údajně jen těsně podařilo uniknout Tálibánu při cestě na mezinárodní letiště v Kábulu. Následně strávil několik dní v Kataru s tisíci dalšími uprchlíky, poté byl přesunut do letištního hangáru v Itálii, než konečně dorazil do USA.
Tisíce Afghánců zůstávají v Německu, odkud jejich cestu do USA komplikuje nález spalniček u několika evakuovaných. Pentagon kvůli tomu v pondělí na týden zastavil další lety do USA.
Nevládní skupiny zaměřené na pomoc uprchlíkům se týdny horlivě připravovaly na příchod velkého množství Afghánců, zatím jich však podle nich imigračním procesem prošla jen hrstka.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price ve středu prohlásil, že se federální vláda snaží dostat evakuované Afghánce z vojenských základen "co nejrychleji a nejefektivněji". "Chtěli bychom, aby se (v USA) usídlili v komunitách. Takže není v našem zájmu, není v jejich zájmu, aby zůstávali na americké vojenské základně nebo v jiném oficiálním zařízení déle, než je nutné," dodal.
Administrativa prezidenta Joea Bidena čelí kritice kvůli chaotickému vyústění odchodu z Afghánistánu, k jehož konci se nečekaně rychle chopilo moci v zemi hnutí Tálibán. To vedlo k panickým scénám na mezinárodním letišti v Kábulu, jež muselo dočasně přerušit provoz, jelikož jeho odletovou plochu zaplavily tisíce Afghánců, kteří se zoufale snažili dostat ze země.
Ministr zahraničí Antony Blinken tento týden na slyšeních v Kongresu obhajoval masivní evakuační operaci, kterou USA spustily ve spolupráci s dalšími západními státy po nástupu Tálibánu. Řada zákonodárců přitom volala po Blinkenově rezignaci, protože podle nich vláda situaci nezvládla a špatně odhadla. Šéf americké diplomacie v pondělí prohlásil, že USA dokončily "jeden z největších leteckých mostů v historii, přičemž evakuovaly do bezpečí 124.000 lidí".
Související
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv
Afghanistán , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 10 minutami
MS v hokeji ONLINE: Česko - Itálie 3:1. Národní tým se trápil s dalším outsiderem
před 52 minutami
Poslanci připravují Pavlovi návrhy na vyznamenané. Nechybí exprezident Zeman
před 1 hodinou
Tragická nehoda v Thajsku stála život Češku. Zemřel i talentovaný filmař
před 2 hodinami
Lebka svaté Zdislavy se příští týden vrátí do kostela, potvrdila policie
před 3 hodinami
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
před 3 hodinami
Policie hledá svědky jízdy autobusu, který se v Praze střetl s tramvají
před 3 hodinami
WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku
před 4 hodinami
Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching
před 5 hodinami
V Kongu se šíří panika. Úřady nestíhají s ebolou držet krok
před 6 hodinami
Americký finančák nikdy nesmí zpětně kontrolovat Trumpova daňová přiznání
před 7 hodinami
Do Prahy míří Američan s podezřením na ebolu. Bude hospitalizován na Bulovce
před 8 hodinami
Putin dorazil do Číny. Si Ťin-pching ho přivítal stejně jako Trumpa
před 8 hodinami
Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA
před 9 hodinami
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
před 10 hodinami
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 11 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
Bylo 19. května roku 1536, když se v londýnském Toweru odehrála poprava. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, kdyby se nejednalo o popravu královny, kterou navíc na popraviště dostal její vlastní manžel a král Jindřich VIII. Proč? A proč nechal o pár let později popravit i svou další ženu?
Zdroj: Lucie Žáková