Nařídili všechno možné, ale covid-19 se šíří dál. Proč došlo v Peru ke katastrofě?

I přesto, že Peru bylo jednou z prvních zemí Jižní Ameriky, které přijalo přísná ochranná opatření, virus se nekontrolovatelně šíří. Proč zde tedy došlo k takové katastrofě? „Může za to chudoba,“ míní zdejší lékař.

Oficiální čísla Peru k dnešnímu dni čítají přes 120 tisíc pozitivních na covid-19 a 3 629 mrtvých, což z něj činí druhou nejvíce zasaženou zemi v Jižní Americe hned po Brazílii. Peruánský prezident Martín Vizcarra vyhlásil stav nouze 15. března. Uzavřely se hranice a byla vyhlášena povinná karanténa, přesto je podle údajů vlády 85 % lůžek na JIP obsazeno. „Tato situace není zdravotní nouze, ale přímo katastrofa. Pandemie předstihla schopnost reakce zdravotního sektoru,“ řekl lékař Alfredo Celis pro CNN.

Peruánský lékař Elper Huerta se domnívá, že tato nezvladatelná situace nastala, protože šíření viru ovlivňují sociálně-ekonomické podmínky. Až 49 % Peruánců musí denně navštěvovat trhy s potravinami, protože nevlastní ledničku. „Máme se vyhnout kontaktu, ale člověk zde nemůže zůstat doma,“ vysvětluje.

Ačkoliv byla vyhlášena karanténa, CNN v polovině dubna ukazovala záběry, jak obyvatelé Peru stojí dlouhé fronty na potraviny. Většina obyvatel měla ochranné obličejové masky, ale rozestupy minimálně 2 metry byly nemožné. „Musíme to vydržet, protože pokud ne, nebudeme mít co jíst,“ uvedla Peruánka stojící ve frontě.

Dlouhé fronty se netvoří jen na trzích s potravinami nebo u obchodů, ale také v bankách. Vláda poskytla miliónům nejzranitelnějších Peruánců finanční pomoc, ale nastal problém s rozdělením, protože podle zprávy z minulého roku, vlastní bankovní účet pouze 38 % populace. To znamená, že většina lidí si musí pro svou finanční pomoc do banky.

Ve více než 30 % domácností žijí lidé v podmínkách, které sociální distancování nedovolují, protože průměrně v jedné místnosti spí čtyři lidé. Peruánci jsou i v 72 % odkázáni na práci, která závisí na pobytu venku. Kombinace těchto faktorů zapříčinila podle ekonoma a docenta na univerzitě v Kalifornii Lopeze Vargase „výbušnou směs“.

Prezident Vizcarra již popáté prodloužil stav nouze spojený se zákazem vycházení po celé zemi a prohlásil, že prioritou bude prosazování zdravotnických protokolů na trzích. „Tento druh chování je sobecký. Ignoruje to, co se děje kolem nás, a proto jsme v této situaci. Nejen Peru, ale celý svět,“ řekl Vizcarra. Lékař Huerta ale argumentuje tím, že nejde házet vinu pouze na obyvatele Peru, protože pandemie ukázala základní problémy, ve kterých se země zmítá.

Související

Dostali jsme se do fáze šestého masového vymírání druhů?

Státy se dohodly na alianci proti odlesňování amazonského pralesa

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, píše brazilský tisk. To kritizují ekologové. 

Více souvisejících

Peru Martín Vizcarra Jižní Amerika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy